Ruská propaganda ve Finsku nezabírá. Nezvládá obtížnou finštinu, říká odborník

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 3. 11. 2017 8:31
Ruská agentura Sputnik existovala ve Finsku jen krátce. Na tzv. fake news a propagandu totiž Finové moc neslyší, uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Markku Mantila, bývalý ředitel komunikace v úřadě finského premiéra. Podle Mantily za tím stojí hlavně vysoká vzdělanost obyvatel tohoto skandinávského státu, který má s Ruskem 1438 kilometrů dlouhou hranici. A taky fakt, že finština je prostě moc těžká.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Michal Eger

Praha - Společnost Twitter zakročila proti ruské propagandě. Ve čtvrtek zakázala na své síti šíření reklam ruské mediální skupiny Russia Today a agentury Sputnik.

Proti těmto médiím ale někdy stačí i jednodušší zbraně. Třeba když mluvíte příliš složitým jazykem, jako je finština.

"Myslím, že Finové jsou taky dost vzdělaní na to, aby je něco takového oslovilo," vysvětluje Markku Mantila další důvod, proč se ruská propaganda ve Finsku moc neuchytila.

Mantila, bývalý šéf komunikačního odboru finského premiéra, přijel do Prahy na bezpečnostní konferenci STRATCOM MiniSUMMIT, kterou pořádá think-tank Evropské hodnoty.

A.cz: Finsko si 6. prosince připomene sté výročí nezávislosti. Jak na to bude podle vás reagovat sousední Rusko?

Markku Mantila: Během oslav tohoto výročí je potřeba být ve střehu. V ruských médiích se například množí podivné články o našem prvním "poválečném" prezidentovi, maršálu Mannerheimovi (vládl v letech 1944 až 1946 - pozn. red.). Jsou psané v takovém duchu, že působí jako příprava na nějaké zpochybnění legitimity finské nezávislosti.

Už dva roky se navíc v Rusku objevují články, že podle striktního výkladu mezinárodní práva Finsko ani není samostatný stát. Očekáváme, že až bude výročí naší nezávislosti, takových hlasů ještě přibude.

Navíc to bude v době stého výročí ruské říjnové revoluce (7. až 8. listopadu - pozn. red.).

Finsko si udržuje poměrně velkou armádu, v posledních letech se více diskutuje o jeho vstupu do NATO. Ruští politici ale opakovaně řekli, že takový krok prudce zhorší finsko-ruské vztahy. Nedávno jsem hovořil s finským historikem, který říkal, že Finsko vstoupí do NATO, pokud to udělá i Švédsko. Souhlasíte?

Rozhodně souhlasím. Domnívám že, Finsko skutečně podá žádost o členství v NATO. Není důvod to neudělat. Jsme součástí Západu, naše společnost se řídí západními hodnotami. Všechny vlády, které jsou nám nejbližší, leží na Západě. Vstup do Severoatlantické aliance tak bude přirozený krok.

Rusko je samozřejmě ostře proti a dává to najevo.

Před několika týdny přijel do Helsinek nový ruský velvyslanec. V prvním rozhovoru pro finská média dostal otázku, jak se dívá na možný vstup Finska do NATO. Odpověděl jasně: Pokud to uděláte, podnikneme protiopatření. Oni to prostě vnímají jako nepřátelský akt.

Finský prezident říká, že o připojení se k alianci musí být referendum. A podpora veřejnosti momentálně není vysoká. Zhruba padesát procent Finů je proti, pětadvacet pro a pětadvacet neví.

Vláda nebude v nejbližší době riskovat, aby lidé řekli ne. Podle mě ale může být referendum zhruba za pět až deset let.

Jak velký problém pro Finsko představuje propaganda a tzv. fake news? Například finská verze ruské agentury Sputnik loni v březnu skončila údajně pro malý zájem…

Ano, existovala jen půl roku. Hlavně ze dvou důvodů. Za prvé si myslím, že Finové jsou dost vzdělaní na to, aby je něco takového oslovilo.

A za druhé je pro cizince velice složité provozovat médium ve finštině. Je to velmi náročný jazyk - hovořit a psát správně finsky je dost těžké. Finové tak snadno poznají, jestli hovoří nebo píše cizinec.

Finská vláda také jasně označila Sputnik za propagandu, nikoliv za zpravodajství.

Ve finském parlamentu se jednalo o zákonu, který by kvůli obavám z ruského vlivu omezil možnosti cizinců koupit si ve Finsku půdu…

Předcházelo tomu ale vyšetřování, zda je takové řešení nutné. V demokratické svobodné zemi totiž není jednoduché omezovat prodej a nákup půdy.

Omezení se tak týká jen strategických míst v blízkosti letišť, přístavů nebo vojenských objektů.

Dlouhý hraniční plot najdeme překvapivě také mezi Finskem a Norskem. Slouží k regulování migrace sobů mezi oběma zeměmi. | Video: Zuzana Hronová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy