Kreml se chce Memorialu zbavit. Ochránci lidských práv by se mohli přesunout do Prahy, tvrdí list

ČTK ČTK
11. 10. 2016 14:41
Ruská nevládní organizace Memorial, která se věnuje ochraně lidských práv, rovnoprávnosti menšin a koordinaci občanských iniciativ, chce otevřít pobočku v Praze v případě, že by byla z Ruska vyhnána. Informoval o tom list Nězavisimaja gazeta. Představitel Memorialu Alexandr Čerkasov ale informaci vyvrátil. Organizace je v Rusku neustále pod tlakem a místní úřady ji také nedávno přidaly na seznam "zahraničních agentů".
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Josef Tuček

Moskva – V případě, že by musela nevládní organizace Memorial opustit Rusko, kde jí nedávno přisoudily hanlivé označení "zahraniční agent", otevřela by si pobočku v Praze.

Napsal to list Nězavisimaja gazeta, ovšem představitel Memorialu Alexandr Čerkasov informaci popřel s tím, že organizace chce dál působit v Rusku.

Memorial se dlouhodobě zabývá ochranou lidských práv, rovnoprávností menšin a koordinací občanských iniciativ. Založen byl už v roce 1987, původně se zabýval studiem represí v bývalém Sovětském svazu. V roce 2009 obdržela organizace Sacharovovu cenu udělovanou Evropským parlamentem.

V Rusku je ale Memorial vystaven sílícímu tlaku úřadů. Nálepka "zahraniční agent" má veřejnost varovat, že organizace je závislá na zahraničním financování. Ministerstvo spravedlnosti dokonce chtělo Memorial zakázat, ruský nejvyšší soud ale žádost loni zamítl.

V článku nazvaném "České záložní letiště pro Memorial" označuje Nězavisimaja gazeta přesun Memorialu do Prahy za "plán B". Organizace, která působí kromě Ruska i v Německu, Itálii, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích, má svou centrálu v Moskvě.

V pražské pobočce budou pracovat ruští i čeští odborníci, kteří v minulosti spolupracovali na objasňování represí v sovětské éře, uvedl ruský list.

"Zvládli jsme SSSR, přežijeme i tohle"

Čerkasov v rozhovoru pro ruský deník popřel, že by Memorial měl v úmyslu hledat v Praze azyl. "Takovou perspektivu nevidím, budeme pokračovat ve své práci tady (v Rusku). Začínali jsme v sovětské éře, nějak přežijeme i tuto dobu," řekl.

Podle ředitele ruského Střediska hospodářských a politických reforem Nikolaje Mironova ale otevření pražské pobočky "záložní letiště" připomíná.

"Činnost mnoha našich organizací hájících lidská práva a politických organizací má těžiště ve východní Evropě. Je to blízko ruským hranicím a zároveň už jakoby na Západě, v právním systému Evropské unie," řekl Mironov.

Ruské úřady považují Memorial za pátou kolonu a sami občanští aktivisté se označují za vyslance západních hodnot, soudí ruský politolog. "To odporuje zájmům státní moci. Bojí se takzvané měkké síly, která se může změnit v přípravu revoluce," konstatoval Mironov.

 

Právě se děje

před 22 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy