Moskva – V případě, že by musela nevládní organizace Memorial opustit Rusko, kde jí nedávno přisoudily hanlivé označení "zahraniční agent", otevřela by si pobočku v Praze.
Napsal to list Nězavisimaja gazeta, ovšem představitel Memorialu Alexandr Čerkasov informaci popřel s tím, že organizace chce dál působit v Rusku.
Memorial se dlouhodobě zabývá ochranou lidských práv, rovnoprávností menšin a koordinací občanských iniciativ. Založen byl už v roce 1987, původně se zabýval studiem represí v bývalém Sovětském svazu. V roce 2009 obdržela organizace Sacharovovu cenu udělovanou Evropským parlamentem.
V Rusku je ale Memorial vystaven sílícímu tlaku úřadů. Nálepka "zahraniční agent" má veřejnost varovat, že organizace je závislá na zahraničním financování. Ministerstvo spravedlnosti dokonce chtělo Memorial zakázat, ruský nejvyšší soud ale žádost loni zamítl.
V článku nazvaném "České záložní letiště pro Memorial" označuje Nězavisimaja gazeta přesun Memorialu do Prahy za "plán B". Organizace, která působí kromě Ruska i v Německu, Itálii, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích, má svou centrálu v Moskvě.
V pražské pobočce budou pracovat ruští i čeští odborníci, kteří v minulosti spolupracovali na objasňování represí v sovětské éře, uvedl ruský list.
"Zvládli jsme SSSR, přežijeme i tohle"
Čerkasov v rozhovoru pro ruský deník popřel, že by Memorial měl v úmyslu hledat v Praze azyl. "Takovou perspektivu nevidím, budeme pokračovat ve své práci tady (v Rusku). Začínali jsme v sovětské éře, nějak přežijeme i tuto dobu," řekl.
Podle ředitele ruského Střediska hospodářských a politických reforem Nikolaje Mironova ale otevření pražské pobočky "záložní letiště" připomíná.
"Činnost mnoha našich organizací hájících lidská práva a politických organizací má těžiště ve východní Evropě. Je to blízko ruským hranicím a zároveň už jakoby na Západě, v právním systému Evropské unie," řekl Mironov.
Ruské úřady považují Memorial za pátou kolonu a sami občanští aktivisté se označují za vyslance západních hodnot, soudí ruský politolog. "To odporuje zájmům státní moci. Bojí se takzvané měkké síly, která se může změnit v přípravu revoluce," konstatoval Mironov.
