Ruská média zkritizovala prohlášení BIS, Česko se prý uchýlilo k propagandě

ČTK ČTK
22. 10. 2019 10:33
Za nepodložený útok na Rusko inspirovaný západními mocnostmi označují ruská média pondělní oznámení ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky o odhalení ruské špionážní sítě v České republice. Komentáře poukazují na dřívější kritické stanovisko prezidenta Miloše Zemana vůči české kontrarozvědce, jejíž vývody český prezident svou kritikou "rozbil napadrť".
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. | Foto: ČTK

Prokremelský server Vzgljad napsal, že "nečekané prohlášení pana Koudelky není možná nic jiného než pokus obhájit se tváří v tváří naprosté bezmoci úřadu v posledních letech". Autor komentáře dodává, že výhrady zásadního charakteru má vůči BIS Miloš Zeman. Český prezident "s pomocí argumentů a faktů rozbil napadrť jak Koudelku, tak i úřad, který vede".

Koudelka, známý podle Vzgljadu svými těsnými vazbami na americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA), se lekl a odhalením ruské agenturní sítě reagoval na Zemanovu kritiku. "Velký diplomatický skandál z toho nebude. Zároveň ale není důvod očekávat, že Zemanovi se podaří tohoto nenávistného šéfa kontrarozvědky svrhnout," uvedl ruský server.

"Protiruská hysterie na bázi špionomanie nabyla už takových forem a měřítek, že osoby typu Koudelky skutečně nepotřebují uvádět žádná fakta ani důkazy," uzavírá autor.

Šéfa BIS tvrdě kritizuje i server Gazeta, podle něhož je Koudelka posedlý obviňováním Ruska. "S jeho vývody kategoricky nesouhlasí prezident Miloš Zeman," který odolává návrhům premiéra Andreje Babiše povýšit Koudelku do generálské hodnosti, napsal server.

Podle prezidenta ruského Ústavu národní strategie Michaila Remizova se v zemích, kde má Rusko "vcelku dobré pozice", jako je Rakousko, Itálie nebo Česká republika, projevují snahy torpédovat vztahy s Moskvou.

"Jsou to pokusy zdiskreditovat politiky považované za příliš proruské, například českého prezidenta nebo některé rakouské liberály," napsal politolog v komentáři pro podnikatelský portál BFM. Skandály, které se týkají Ruska, mají podle Remizova komplikovat vztahy těchto politiků s Moskvou.

Analytik ruského Střediska evropských studií Vladimir Olenčenko v komentáři pro ruskou zpravodajskou síť Rambler napsal, že "Česko se uchýlilo k propagandě, aby zostřilo vztahy s Ruskem. Chce se zapojit do obecnějšího západního trendu, jehož podstatou je šířit nepodložená obvinění na adresu Ruska." Halasná prohlášení dodaly Koudelkovi Spojené státy a Británie, "jejichž chování prostě Česko kopíruje bez nároku na jakoukoli samostatnost", uvádí Olenčenko.

Video: Rozbitá síť ruských špionů? Na jejich akci se podílela ambasáda v Praze, říká Kundra

Nešlo o jednotlivou buňku, ale provázenou síť na území dalších zemí, která měla v budoucnu podnikat hackerské útoky, popisuje redaktor Respektu. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Premiér Babiš se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po schůzce se Zemanem řekl, že se bude snažit, aby o tom jednala EU.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy