reklama
 
 

Ruská prokuratura prověřuje nezávislost Pobaltí. Litva zuří

Aktualizováno 30. 6. 2015 22:15
Poslanci Státní dumy tvrdí, že o nezávislosti Litvy, Lotyšska a Estonska v roce 1991 rozhodl orgán, který byl protiústavní. Prokuratura už podobný případ řešila - když Rusové obsadili Krym.

MoskvaRuská generální prokuratura prověřuje, zda nezávislost Pobaltí není "protizákonná". Přesněji: zda byla nezávislost Litvy, Lotyška a Estonska na bývalém Sovětském svazu v roce 1991 Moskvou uznána v souladu se zákonem.

Prokuratura tak reaguje na podnět poslanců Státní dumy. Ti tvrdí, že ve věci rozhodl orgán, který byl protiústavní.

Totéž šetření už generální prokuratura před časem vedla - ve vztahu ke Krymu, po obsazení poloostrova Ruskem. Následně oznámila, že Krym byl v roce 1954 přidělen Ukrajině v rozporu s tehdejší sovětskou ústavou.

Ostrý protest z Litvy

Zpochybňování nezávislosti pobaltských zemí v úterý tvrdě odsoudila Litva.

"Svou nezávislost jsme získali krví našich občanů. Nikdo nemá právo to ohrožovat. Jen my sami budeme rozhodovat o svém osudu," napsala na Twitteru litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová.

Agentura Interfax citovala nejmenovaný zdroj, podle něhož má generální prokuratura prověřit, zda Státní rada SSSR (vznikla před zánikem Sovětského svazu jako dočasný orgán místo Rady federace SSSR) jednala v souladu se zákonem, když v roce 1991 nezávislost pobaltských republik schválila.

Ruští poslanci tvrdí, že byla porušena sovětská ústava, která vznik takového orgánu nepředpokládá.

Součástí Státní rady SSSR byly před odstoupením prezidenta Michaila Gorbačova a zánikem Sovětského svazu hlavy svazových republik. Nezávislost tří pobaltských republik uznala na svém prvním zasedání.

Před ní odsouhlasily vyhlášení nezávislosti parlamenty Litvy, Lotyšska a Estonska.

Jako Krym?

"Z právního hlediska je rozhodnutí o nezávislosti pobaltských zemí pochybné vzhledem k tomu, že bylo přijato neústavním orgánem," komentoval poslaneckou iniciativu zdroj Interfaxu. Výnos prokuratury však podle něj nemá žádné právní následky.

Svědčí o tom prý i případ Krymu. "Prokuratura pouze konstatovala skutečnost, že předání Krymu Ukrajině v době (bývalého sovětského vůdce) Nikity Chruščova se neuskutečnilo na základě platné ústavy," uvedl.

Poslanec Sergej Mironov z frakce Spravedlivé Rusko letos v březnu vyzval generálního prokurátora Jurije Čajku, aby prověřil, zda Ukrajina dostala Krym v souladu se zákonem. Prokuratura pak zjistila, že předsednictvo ruského ani sovětského parlamentu, na základě jejichž výnosů byla příslušnost Krymu změněna, nemělo ke změně statusu autonomních republik pravomoci.

autor: Alexandra Malachovská | 30. 6. 2015 15:31

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama