1. Covid na ústupu, nebo nástup omikronu?
Pandemie koronaviru vstupuje vlastně už do svého čtvrtého kalendářního roku, protože první případy se objevily v Číně už v prosinci 2019. O loňsku se zpočátku hovořilo jako o možná posledním roce uzávěr a omezení díky tomu, že farmaceutické firmy začaly do světa dodávat vakcíny proti nemoci covid-19.
Očkování zabralo a ve většině zemí díky němu poklesl počet obětí i lidí v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče. Virus se ale dále šířil a mutoval. Jeho varianta delta se rozšířila z Indie do celého světa a v zimě ji následoval z Jihoafrické republiky omikron. Právě kvůli omikronu některé země na konci roku znovu zpřísňovaly opatření.
Šéf farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel se domnívá, že tento rok bude lepší. Podle něj bude k dispozici už tolik vakcín, že všichni zájemci preparát dostanou. A kdo se nenaočkuje, nemoc covid-19 prodělá. "Na konci roku 2022 se svět bude pomalu vracet do normálního stavu. Virus bude mutovat a nové mutace budou nakažlivější, ale s nižší smrtností," tvrdí Bancel.
Světová zdravotnická organizace (WHO) předpokládá, že pandemie skončí do dvou let. Také přední český biochemik Jan Konvalinka je v tomto směru optimistický.
"Je pravděpodobné, že se tento virus bude chovat stejně jako ostatní respirační viry. Buď zvládneme proočkovat populaci, v což doufám, či najdeme účinné léky. Nebo nakonec, což je podle mě represivní a černá varianta, promoříme celou populaci, a tím pádem získáme určitou imunitu. Jestli se virus bude periodicky vracet a bude způsobovat menší epidemie, je věc jiná. Nemyslím si, že by virus zmizel, ale pandemie ano," uvedl Konvalinka v Českém rozhlase.
Filantrop a zakladatel Microsoftu Bill Gates věří, že kombinací očkování a podávání léků na zmírnění těžkých následků covidu-19 může být pandemie zvládnutá do konce tohoto roku. "Virus nezmizí úplně, ale bude se pohybovat v nízkých číslech," prohlásil Gates v polovině listopadu na ekonomické konferenci agentury Bloomberg.
2. Rusko versus Ukrajina
Dvakrát během uplynulého roku stahovalo Rusko desetitisíce vojáků k ukrajinským hranicím. Poprvé v dubnu, podruhé v prosinci. Na základnách blízko Ukrajiny je nyní kolem sto tisíc vojáků s tanky, dělostřelectvem a obrněnými transportéry.
Kyjev se obává invaze, Spojené státy a některé evropské země jeho strach sdílejí. Americký prezident Joe Biden i britský premiér Boris Johnson v rozhovorech ruského prezidenta Vladimira Putina varovali: pokud ji uskutečníte, zaplatíte za ni a naše odpověď sankcemi bude tvrdá. Šéf Kremlu naopak kontruje, že si NATO z Ukrajiny dělá velkou protiruskou základnu, a žádá záruky, že aliance ji nepřijme za svého člena.
Ukrajinská rozvědka oznámila, že útok by mohl přijít na konci ledna, kdy bude mít ruská armáda v oblasti podél hranic (včetně Krymu) 175 tisíc vojáků. Ukrajinský vojenský analytik Jurij Lapajev řekl v prosinci deníku Aktuálně.cz, že země je ale na obranu mnohem lépe připravená než v roce 2014, kdy konflikt začal.
"Tehdy nebylo pro Rusy těžké zabrat Krym a část Donbasu. Ukrajina byla v politickém chaosu, její armáda špatně vedená a chabě vyzbrojená, všude panoval zmatek. V současnosti je situace jiná. Ukrajina je stabilizovaná, armáda se zvětšila a je mnohem lépe a moderněji vyzbrojená a vycvičená. Cena za útok na Ukrajinu a za jeho zařazení do ruské sféry vlivu by dnes pro Rusko byla mnohem vyšší," uvedl Lapajev.
Americká média se zmiňují o tom, že v případě ruského útoku na Ukrajinu by možná prezident Joe Biden sáhl po takzvané sankci hromadného ničení. Odstřižení Moskvy od bankovního systému SWIFT, což by Rusku znemožnilo podílet se na mezinárodním platebním styku. Ten používají banky i jiné instituce pro komunikaci mezi sebou a výměnu dat. Peněžní ústavy, které k němu ztratí přístup, mají velmi omezenou možnost přijímat a odesílat peníze.
3. Nepředvídatelné volby
Francouzi si v dubnu zvolí nového prezidenta. Podle průzkumů se současná hlava státu Emmanuel Macron do druhého kola zřejmě dostane, tam ale nemá nic jistého.
V úvahu mu přicházejí tři soupeři. Kandidátka konzervativních republikánů Valerie Pecressová, lídryně krajně pravicové strany Národní fronta Marine Le Penová a další pravicový kandidát Eric Zemmour, který se vymezuje hlavně proti islámu i migraci. Zároveň je radikálnější než Le Penová a tvrdí, že Francii hrozí islamizace a lidé si musí svoji zemi vybojovat zpět, jinak se v ní stanou cizinci.
"Zemmour a Le Penová oslovují do jisté míry stejnou voličskou skupinu, takže se tyto hlasy budou tříštit. Nemyslím si, že Zemmour má šanci zvítězit, ale spolu s Le Penovou dělají z migrace a islámu téma i pro hlavní politický proud. Francouzi byli v minulosti na migraci zvyklí, lidé tam proudili z celého světa už od devatenáctého století, ale lidé si přistěhovalectví nespojovali s obavami. V tom je oproti minulosti změna," říká analytik David Emler z Institutu mezinárodních studií v Praze.
Také novinář Adam Černý, který se specializuje na francouzskou politiku, potvrzuje, že Zemmour se patrně hlavou státu nestane. "Je příliš útočný a vlastně kromě několika provokativních tezí jeho program není moc jasný. Naproti tomu třeba Le Penová má ve svém programu výrazný sociální prvek a díky tomu oslovuje i některé bývalé voliče levice a komunistů. Zemmour také nemá za sebou žádnou velkou, jasně profilovanou stranu. To je ve Francii důležité," vysvětluje.
Několik průzkumů provedených v prosinci ukázalo, že ve druhém kole by Macron jasně porazil Le Penovou a ještě jasněji Zemmoura, ale souboj s Pecressovou bude velmi vyrovnaný.
