Rušil sankce vůči Kubě a Íránu. Kreml čeká, zda jednota Západu vydrží, říká americký diplomat

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
5. 7. 2016 20:00
"Kreml prostě čeká, jestli dokážeme vydržet, nebo se jednota Západu rozpadne. Čím silnější dnes budeme, tím rychleji budeme moci sankce zrušit," řekl Aktuálně.cz americký diplomat Daniel Fried. Ví, o čem mluví. Je koordinátorem pro sankce a dohlížel na zavádění (a následné rušení) restrikcí vůči Kubě či Íránu.
EU versus Rusko, ilustrační foto
EU versus Rusko, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Pokud chcete vůči někomu zavést sankce, musíte být rozhodní, trpěliví, chytří a připravení, že to něco bude stát i vás. Tak zní jednoduchá pravidla v podání amerického diplomata Daniela Frieda.

Ten je od roku 2013 koordinátorem pro sankce a dohlížel jak na uvolnění a zrušení sankcí vůči Íránu a Kubě, tak i na zavedení sankcí proti Rusku za anexi Krymu a agresi na Donbasu.

"Nejlepší variantou - takovým zlatým standardem - jsou sankce schválené Radou bezpečnosti OSN, což je třeba případ sankcí vůči Severní Koreji. Ale toho vždy nedosáhnete. Stříbrným standardem jsou multilaterální sankce, jako jsou ty proti Rusku, tedy vyhlášené USA, Evropskou unií, Kanadou a prakticky celou skupinou G7," vysvětluje.

Jednostranné sankce naopak nefungují. "Jak jsme se přesvědčili třeba na příkladu Kuby," poznamenává diplomat, který v minulosti vedl například komplikovaná jednání o uzavření tábora v Guantánamu.

Kreml čeká, jestli Západ vydrží

Klíčové je, aby sankce zasáhly země tam, kde to skutečně pocítí. "V tom se pomalu zlepšujeme, třeba v případě Íránu to docela zafungovalo."

Státy proto musejí být trpělivé. Íránský případ ukázal, že může trvat i několik let, než se dosáhne změny politiky. Stejně tak musejí vlády podle zkušeného diplomata počítat s tím, že to něco bude stát i je.

"Z toho vyplývá, že sankce musíte skutečně brát vážně. Vůbec s tím nezačínejte, pokud nejste opravdu rozhodnutí. Protože pak se jich budete muset držet, investovat do nich energii, držet je tak dlouho, jak to bude potřeba. To není žádná legrace," zdůrazňuje Daniel Fried.

Podle něj se Západ snažil držet těchto pravidel při zavádění sankcí vůči Rusku v roce 2014 (a Evropská unie je v pátek prodloužila do ledna 2017).

Názor, že se restrikce vůči Rusku míjejí účinkem, Fried odmítá. "Bez nich by situace byla mnohem horší. Každý, kdo si myslí, že ne, jednoduše postrádá představivost," je přesvědčen.

"Cílem sankcí je vyřešení ukrajinské krize diplomatickými prostředky. Což je minský formát, který nejdříve dosáhl příměří. Pak budou následovat volby na Donbasu a ve finále obnovení ukrajinské svrchovanosti."

Ve skutečnosti ale pořádně nefunguje ani jím zmiňované příměří. Monitorovací misi OBSE separatisté nedávno sestřelili oba drony, takže kontrola je závislá jen na pozorovatelích v autech.

Fried uznává, že to je problém. "Nám se zdá, že Rusové nejsou úplně odhodláni Minsk implementovat a respektovat ho. Závěr, který jsme z toho vyvodili, je, že musíme vydržet vyvíjet nátlak. Mně se zdá, že Kreml prostě čeká, jestli dokážeme vydržet, nebo se jednota Západu rozpadne. Čím silnější dnes budeme, tím rychleji budeme moci sankce zrušit. Což si také přejeme."

Jako z akvária rybí polévku

Daniel Fried má s východní Evropou bohaté zkušenosti. Pracoval na ambasádě ve Varšavě, v devadesátých letech v Bílém domě prosazoval rychlou integraci států střední a východní Evropy do euroatlantických struktur. I proto se ho ukrajinská krize osobně dotýká.

"Teď to hodně závisí na Ukrajině samotné a její schopnosti pokračovat s reformami, europeizovat svou zemi, snažit se spojit svou budoucnost s Evropou. Což je tvrdá práce. Ještě těžší než ta, kterou udělalo Česko a další země po roce 1989. Vy jste byli postsocialistickými zeměmi, oni jsou postkomunistická země. Bohužel je v tom rozdíl. Jejich transformace probíhá v mnohem horší situaci. My jsme tehdy za partnery měli Gorbačeva a Jelcina. Oni mají Putina. Jejich jediná výhoda je, že oni vědí, že je taková změna vůbec možná. Zatímco tenkrát nikdo netušil, jestli to vůbec půjde. Byli lidé, kteří tvrdili, že udělat z demokratické země komunistickou je stejně jednoduché jako udělat z akvária rybí polévku. Ale my se snažíme ten proces obrátit, což je těžší. Teď víme, že to jde. Třeba Mikloš ze Slovenska nebo Balzerowicz z Polska jim radí lépe, než by mohli Američané. Protože oni to dokázali," říká americký diplomat.

Podle něj by měli Češi ukrajinské reformátory podpořit. "Protože se snaží udělat to, co jste dělali vy před 25 lety. Musíme jim ukázat svou solidaritu, kterou k naší hanbě Západ neprokázal vůči Československu v roce 1938," uzavírá Daniel Fried.

 

Právě se děje

Další zprávy