Rumunský premiér Ponta byl obviněn z korupce

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 7. 2015 18:03
Korupce, padělání, daňových úniků a praní špinavých peněz se měl Ponta dopustit ještě jako advokát, před vstupem do vrcholné politiky.
Premiér Victor Ponta hlasuje v referendu. Po oznámení o účasti voličů důvod k úsměvu neměl.
Premiér Victor Ponta hlasuje v referendu. Po oznámení o účasti voličů důvod k úsměvu neměl. | Foto: Reuters

Bukurešť - Rumunský premiér Victor Ponta byl po pondělním výslechu na prokuratuře obviněn z korupce, padělání, daňových úniků a praní špinavých peněz. Oznámili to protikorupční prokurátoři, kteří nechali zabavit část premiérova majetku.

Ponta se podle agentury AP stal prvním obviněným předsedou rumunské vlády.

Ponta během výslechu odmítl odpovídat na otázky prokurátorů. Dříve opakovaně popíral, že by se dopustil čehokoliv protiprávního.

V neděli kvůli podezření odstoupil z funkce předsedy vládní Sociálnědemokratické strany. Prezident Klaus Iohannis Pontu již dříve vyzval, aby rezignoval i jako premiér, Ponta to ale odmítl s tím, že obvinění jsou politicky motivovaná.

Rumunský prezident, který je nyní na návštěvě Španělska, dnes odmítl kauzu nějak blíže komentovat. Uvedl pouze, že i nadále bude s premiérem spolupracovat, nicméně půjde jen o vztah dvou institucí. Zopakoval, že jeho postoj z 5. června, kdy vyzval Pontu k rezignaci, se nemění.

Zástupci obou dvou koaličních stran, které tvoří spolu se sociálními demokraty současnou rumunskou vládu, ale svého premiéra podpořili. "Naším plánem je mít společnou koaliční vládu až do parlamentních voleb v roce 2016," uvedl šéf Národní liberální strany Calin Tariceanu.

Obvinění se týkají let 2007 a 2008, kdy se nynější premiér živil jako právník a následně byl poslancem. Podle prokurátorů tehdy přijal sumu odpovídající v přepočtu částce 1,5 milionu korun od svého přítele Dana Sovy a částku pak zamaskoval 17 falešnými fakturami, vykazujícími práci pro Sovovu advokátní kancelář.

Později se ocitl ve střetu zájmů, když Sovu dvakrát jmenoval ministrem.

Dvaačtyřicetiletý premiér se tři týdny neúčastnil politického dění v Rumunsku, protože byl na operaci kolene v Turecku. Do práce se vrátil až minulý týden ve čtvrtek.

Odjezd ze země vyvolal otázky ohledně jeho politické budoucnosti i stability rumunské vlády. Do nemocnice v Istanbulu dorazil bez toho, že by informoval prezidenta či veřejnost.

K intenzivnějšímu boji s korupcí Rumunsko už několik let nabádá Evropská unie a úřady v poslední době začaly vyšetřovat mnoho případů, které zasahují do nejvyšších pater politiky a byznysu. Od začátku roku bylo odsouzeno několik významných lidí, včetně exministryně, soudců a známých podnikatelů.

Protikorupční prokuratura kromě toho zahájila vyšetřování proti švagrovi premiéra Victora Ponty, proti mediálnímu magnátovi Adrianu Sarbuovi nebo proti vlivnému starostovi jedné z bukurešťských čtvrtí Marianu Vanghelieovi.

Kvůli podezření z korupce v březnu odstoupil ministr financí Darius Valcov, ze stejného důvodu ve funkci skončil i předseda rumunského Úřadu pro bezúhonnost (ANI) Horia Georgescu.

Nedávno soud shledal vinným ministra regionálního rozvoje Livia Dragneu, souzeného kvůli podvodům a podplácení s cílem ovlivnit hlasování, které mělo rozhodnout o sesazení bývalého prezidenta Trajana Basesca v roce 2012.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 1 hodinou

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy