* Rumunskou ekonomiku čekají těžké časy * Lidé mají strach z nezaměstnanosti * Vývoj nahrává sociálním demokratům
Bukurešť - Poslední letošní parlamentní volby uvnitř Evropské unie se konají dnes v Rumunsku.
Nejmladší členské zemi (s Bulharskem vstoupila na Nový rok 2007), druhé nejchudší (po Bulharsku), ale zároveň v posledních letech ekonomicky nejrychleji rostoucí (za letošní rok o devět procent).
Statisíce Rumunů pracují v jiných zemích Evropské unie, což ekonomice výrazně pomáhá.
Teď se ale země připravuje na úder globální finanční krize.
Zahraniční investice, na kterých rumunská ekonomika stojí, klesají. Některé podniky už oznámily zastavení či omezení výroby a propouštění.
Ekonomický růst na příští rok bude podle nových prognóz činit jen jedno až čtyři procenta. To je velký propad oproti letošním devíti procentům.
Obavy z krize do voleb výrazně promlouvají. Ještě nedávno odepisovaní sociální demokraté začali v průzkumech získávat stále více preferencí.
Socialisti slibují nemožné
A nyní to vypadá, že zvítězí. V programu slibují růst platů a penzí.
"To je právě věc, kterou mnozí v těchto složitých časech chtějí slyšet," tvrdí Cecilia Zavalecheová z agentury pro výzkum veřejného mínění INSOMAR.
Rumunská politická scéna
- Liberální strana - vede vládní koalici od roku 2004, dovedla Rumunsko do EU.
- Sociálně-demokratická strana - hlavní levicová formace. Slibuje zvýšení platů a penzí, vládu kritizuje za pomalou reakci na globální ekonomicku krizi.
- Demokratická-liberální strana - prosazuje rovnou daň ve výši 16 procent, další privatizaci a přijetí eura v roce 2014
- Strana velkého Rumunska - nacionalistická strana, ostře útočící na maďarskou menšinu i Maďarsko
- Maďarský demokratický svaz - reprezentuje sedmiprocentní maďarskou menšinu
Sociální demokraté vládli v Rumunsku v letech 1990 až 1996 a pak znovu v letech 2000 až 2004. Kritici jim vyčítají malou odvahu v prosazování ekonomických reforem a v boji proti korupci.
Nyní zřejmě dostanou přes třicet procent hlasů. Stranu vede bývalý velvyslanec Rumunska ve Washingtonu i ministr zahraničí Mircea Geoana.
V závěsu za sociálními demokraty je podle průzkumu středopravicová Demokratická liberální strana. Ta má blízko k populárnímu prezidentovi Traianovi Baseskovi.
"Volím Baseskovi lidi, protože jsou poctivější," říká důchodkyně Boboaca Lacatusuová z vesnice nedaleko Bukurešti.
Strana je pro rovnou daň a chce, aby Rumunsko přijalo euro v roce 2014.
Výsledek je jasný: Koalice
Až třetí místo zřejmě zbude na nyní vládnoucí Liberální stranu.
Kromě hlavních formací se do parlamentu patrně ještě dostane Maďarský demokratický svaz, reprezentující početnou maďarskou menšinu.
Počítat se musí i s nacionalistickou Stranou velkého Rumunska, známou svoji protimaďarskou xenofobií.
Kdokoliv vyhraje, bude muset sestavit koaliční vládu.
"Obávám se, že ať to dopadne jakkoliv, vláda především kvůli rivalitě mezi stranami nebude provádět fiskální reformy, které nyní Rumunsko potřebuje," řekl agentuře Reuters James Lord, analytik Standard Bank.
