"Neznal chemii ani biologii, ale znal finance a finančníky. A držela ho u toho představa, že chce pomoci nemocným s AIDS," vzpomíná Zdeněk Havlas pro deník Aktuálně.cz. Donalda Rumsfelda, někdejšího šéfa Pentagonu a jednoho z hlavních strůjců americké invaze do Iráku v roce 2003, potkal ve Spojených státech osobně. "Byl velmi přátelský, bral mě jako partnera," popisuje český vědec. Bývalý dvojnásobný americký ministr obrany zemřel v úterý ve věku 88 let.
Rumsfeld v době, kdy se s ním Havlas setkal, působil jako předseda představenstva farmaceutické firmy Gilead. Původně malá americká společnost vsadila na začátku 90. let na vývoj léčiv z látek, které objevil dnes již zesnulý Antonín Holý a jeho tým v Praze. Úspěch se dostavil až po několika letech. V roce 1996 úřady schválily lék cidofovir. Ten nemocným AIDS pomáhal bojovat se slepotou, kterou choroba způsobuje.
"Gilead s cidofovirem uspěl i finančně, tak měli tendenci s vývojem spíš končit," vzpomíná na období okolo roku 1997 Zdeněk Havlas. Tehdy zastával funkci předsedy vědecké rady slavného pražského Ústavu organické chemie a biochemie, který ve stejnou dobu vedl přímo Holý.
"Protože on když se povede jeden lék, tak je to takový malý zázrak. A dva zázraky za sebou se většinou nedějí," vysvětluje Havlas, proč americká firma Gilead byla spíš skeptická. Léky na AIDS, respektive virus HIV, který nemoc způsobuje, se dlouze a složitě testují, což je extrémně nákladné.
Donald Rumsfeld ale podle českého chemika v klíčový okamžik nakonec pomohl s náborem investorů, kteří peníze měli. Tehdy už měl za sebou jedno působení v americké administrativě, jako ministr obrany republikánského prezidenta Geralda Forda v 70. letech. "Kapitálové trhy byly přístupné, dali se najít investoři, kteří byli ochotní dát peníze do snu, který jednoho dne může začít vydělávat a měnit svět," vzpomínají na období přelomu tisíciletí také dva Holého spolupracovníci z Gileadu. Rozhovor poskytli serveru Hlídací Pes při příležitosti uvedení inscenace Elegance molekuly v pražském Dejvickém divadle. Hra popisuje právě fascinující příběh vzniku léku.
V Gileadu se tehdy podle Havlase rozhořela debata, zda se ve vývoji zaměřit na lék přímo proti nemoci AIDS, nebo raději proti viru, který zapříčiňuje hepatitidu B. Rozhodli se pro první možnost, ale nakonec došlo na obojí. V roce 2001 tak Gilead přišel s preparátem Viread, který působení viru HIV výrazně zpomaluje. O několik let později následovalo i úřední schválení léčiva na žloutenku. "Je víc lidí, bez kterých by to nebylo možné, Rumsfeld byl jedním z těch klíčových," míní Havlas.
Podle něj měl politik, kterého komentátoři označují za "nejhoršího ministra obrany v americké historii", ve farmaceutické firmě silné slovo. "Čišela z něj autorita. Kdykoliv něco řekl, bylo to úderné," vzpomíná na společná jednání.
Ta se pak podle Havlase táhla ještě nějakou dobu. Antivirotika, vyrobená na základě dřívějších objevů Antonína Holého a jeho týmu, se totiž dají různě kombinovat, a tím i zlepšovat jejich účinnost. "Vždycky dokázal velmi dobře vyhodnotit, co stojí za to a co se dá prosadit," dodává Havlas. Rumsfeld nakonec z firmy odešel v lednu 2001, kdy se stal podruhé ministrem obrany Spojených států, tentokrát za vlády George W. Bushe.
Výsledkem spolupráce mezi českými vědci a společností Gilead byl podle Havlase i vznik kombinace léčiv schválené v roce 2006 pod komerčním názvem Artipla. Dnes umí léky Gileadu chránit i před nákazou virem HIV a výrazně zpomalovat jeho působení na lidský organismus.
A čeští experti v Gileadu úspěšně působí i dnes. Lék remdesivir, který podle nejnovějších poznatků prokazatelně snižuje úmrtnost na covid-19, pro farmaceutickou společnost vyvinul tým pod vedením Tomáše Cihláře. Jde o jednoho z žáků a pokračovatelů profesora Antonína Holého, který zemřel v roce 2012. Cihlář, biochemik a virolog původem z Chomutova, v Gileadu zastává pozici viceprezidenta. Firma v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla zisku v přepočtu 36,7 miliardy korun.
Kdo je Zdeněk Havlas?
Fyzikální chemik, někdejší ředitel Ústavu organické chemie a biochemie české Akademie věd, současný místopředseda a člen předsednictva její akademické rady. Věnuje se kvantové a výpočetní chemii, strukturám a dynamice molekulových a biomolekulových systémů, vodíkové a nepravé vodíkové vazbě, relativistickým efektům v organických systémech, excitovaným stavům a materiálům pro solární články (Zdroj).
