Rozvrácené státy: Rozbouřená Etiopie zažila obrovské hladomory i invaze kobylek

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
29. 10. 2020 17:10
Antropologové ji znají coby "Zemi původu", protože právě zde v údolí řeky Awaš byla v roce 1974 objevena dosud nejstarší kostra předchůdce člověka. Ve stejném roce padlo habešské císařství, jehož vládnoucí rod sahal údajně až do 10. století před Kristem - k potomkům krále Šalomouna a královny ze Sáby. Zrodila se republika. Poslední díl seriálu Rozvrácené státy sleduje Etiopii.

Etiopská federativní demokratická republika leží v nestabilním regionu východního cípu černého kontinentu známého pod označením Africký roh. Na rozdíl od mnoha jiných afrických států nebyla Etiopie nikdy kolonií, na což jsou místní dodnes hrdí.

"Když jsem tam byl v roce 2016 navštívit naši pobočku, její ředitel nám hned při prvním setkání asi třikrát zopakoval, že nikdy nebyli kolonizovaní. Je to pro ně důležité," vzpomíná Richard Schinko, ředitel pražské kanceláře nevládní organizace Světlo pro svět (Light for the World), která se v nejméně rozvinutých částech světa zaměřuje na léčbu slepoty a zlepšování kvality života pro lidi s postižením. 

Foto: Aktuálně.cz

Právě nekoloniální historie země přitom podle něj může být důvodem k tomu, proč je Etiopie dlouhodobě oblíbenou destinací pro rozvojovou pomoc. "Neexistují žádné preferované vazby k bývalé koloniální mocnosti, jak to bývá v řadě dalších afrických zemí. V Etiopii jsme všichni na stejné startovací čáře, například oproti Kongu, kde byli Belgičani, nebo Mosambiku, kde byli Portugalci," vysvětluje.

I přes proměnlivou bezpečnostní situaci podle Schinka Etiopie nabízí poměrně stabilní prostředí. "Je to dost komplikované, v některých regionech se dá pracovat snadněji než v jiných, je třeba to mít neustále na zřeteli," dodává.

Boj s chudobou

Mezi hlavní výzvy Etiopie dnes patří boj s chudobou. Podle Světové banky sice země představuje nejrychleji rostoucí ekonomiku v regionu, zároveň je ale stále jedním z nejchudších států planety. Odhady uvádí, že v této druhé nejlidnatější zemi Afriky žije pod hranicí chudoby 23 až 33 procent obyvatel.

"Etiopie dosáhla významného zlepšení, co se týče eliminace počtu občanů žijících pod hranicí chudoby. Překonalo ji mnoho lidí, ale mnoho jich pod ní stále zůstalo. Chudoba je nejhorší ve venkovských oblastech a v regionálních městech," popsal redakci Ephrem Taye z etiopské kanceláře Světla pro svět.

K vymanění Etiopanů z bídy podle něj významně přispívá právě i pomoc ze zahraničí, ať už skrze rozvojové aktivity, podporu ekonomických reforem a rozvoje infrastruktury nebo programy v oblasti zdraví. 

Foto: Světlo pro svět

V zemi, která je čtrnáctkrát  větší než Česká republika se zdravotnická zařízení soustředí jen do velkých měst, takže obyvatelé venkova k nim mají velmi daleko. Počty lékařů jsou navíc velmi omezeny. Například očních specialistů není podle Taye ve více než stomilionové zemi ani sto padesát.

Sucho a nálety kobylek

Etiopie patří k zemím nejvíce ohroženým změnou klimatu. Dlouhodobě ji sužuje velké sucho, ale i opakující se záplavy, půdní eroze a další ekologické problémy, například odlesňování. Přes dvě třetiny obyvatel pracují v zemědělství, které letos navíc postihla největší invaze kobylek za posledních deset let. 

Jen velkých hladomorů zažili Etiopané v průběhu posledního století hned několik. Ten v letech 1972 a 1973 přispěl k pádu císařského režimu, během nějž byl sesazen stařičký vládce Haile Sellasseie (zemřel o rok později). Další vlna přišla o 12 let později a pak znovu mezi roky 1998 a 2000. 

Řízený hladomor patřil také mezi nástroje, které proti místním hnutím odporu používala etiopská marxistická vojenská junta v druhé polovině 20. století. Zejména za vlády premiéra Mengisty Heile Mariama (1984-1991). 

Ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley letos v dubnu varoval, že v důsledku pandemie může na východ Afriky dorazit hladomor "biblických rozměrů".

Císaře vystřídala marxistická junta

Dlouhodobým problémem Etiopie jsou konflikty pramenící z její etnické rozmanitosti. Ta patří k nejvíce politizovaným tématům nejen v zemi, ale i celém regionu. Nejpočetnějším národem ve 112milionové Etiopii jsou Oromové (35 %), následují Amharové (28 %), Tigrajové (7 %) a desítky dalších. Zatímco například amharština byla jediným prosazovaným jazykem za císařství, po roce 1991 se k moci dostaly tigrajské elity. 

Právě různé nacionalistické tendence a nespokojenost jednotlivých etnik, zejména těch početnějších, patřily v uplynulém půlstoletí mezi největší spouštěče rebelií a separatistických hnutí v zemi, která je momentálně federací regionálních států mnohdy dělených právě podle etnik a jejich příslušnosti k určitému teritoriu. O samostatnost opakovaně usilují zejména Oromové.

Protesty Oromů a Amharů, během kterých na přelomu let 2015 a 2016 zemřely stovky lidí, vedly v roce 2018 k sesazení tehdejšího premiéra Hailemariama Desalegna. Nahradil jej vůbec první oromský lídr vládní koalice Etiopské lidové revoluční demokratické fronty (EPRDF) Abiy Ahmed.

Etiopský premiér Abiy Ahmed (vlevo) s eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim.
Etiopský premiér Abiy Ahmed (vlevo) s eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim. | Foto: Reuters

Přesto letos v létě vypukly protesty v regionu Oromie znovu, a to po vraždě populárního zpěváka Hachalua Hundessy, jednoho ze symbolů převratu z roku 2018. Zemřelo během nich dalších více než 200 lidí.

Lokální nacionalismus ve velkém podporují bohatší diaspory žijící v USA a Evropě, jejichž představy o budoucnosti se však od představ místních etnických nacionalistů mnohdy hodně liší.

Řada drobnějších lokálních etiopských konfliktů má pak i ekonomické příčiny. Tigrajská vláda, která v roce 1991 nahradila dřívější amharské vedení státu, investovala do infrastruktury, ale nezvládala rovnoměrně distribuovat společné bohatství, a navíc záměrně utnula přísun peněz do některých rebelujících regionů. 

Cesta k lepšímu

Přesto v zemi pod vládou premiéra Ahmeda došlo k významnému posunu. Žebříček Fragile State Index studující náchylnost států k rozvratu uvádí, že zatímco do roku 2017 se situace v Etiopii nejméně deset let stabilně zhoršovala, v loňském žebříčku zaznamenala vůbec největší zlepšení ze všech sledovaných zemí.

"Hlavními hnacími silami tohoto dramatického posunu se zdají být významné politické změny, které vedly k mírovému přechodu moci a novému předsedovi vlády, jenž zavedl odvážné reformy na podporu ekonomické a sociální inkluze," uvádí se ve vysvětlení Fragile State Index.

Premiér Ahmed loni získal Nobelovu cenu míru za svou práci na ukončení dvacet let trvajícího poválečného konfliktu s Eritreou. Někdejší italská kolonie v roce 1952 pod dohledem OSN vytvořila s Etiopií federaci. Ta však vydržela jen deset let, než byla Eritrea degradována na obyčejnou provincii. V Etiopii vypukla občanská válka, která zemi oslabovala následující tři desetiletí až do pádu socialistického režimu a vzniku samostatné Eritrey v roce 1991. 

Spory s okolními státy

Složité vztahy má Etiopie kromě Eritrey také se Somálskem, už proto, že řada Somálců žije i v etiopských příhraničních oblastech. Etiopie je už od 4. století křesťanskou zemí, zatímco Somálci jsou převážně sunnitští muslimové. V roce 1977 vkročil tehdejší somálský lídr Siad Barré s vojáky do etiopského regionu Ogaden (dnes v rámci federace etiopský svazový Somálský stát) v souvislosti se svým úsilím o vytvoření velkého státu, který měl sjednotit všechny Somálce v regionu.

V roce 2006 zase Etiopané za podpory Spojených států vtrhli do Somálska, aby zastavili sílící pozici somálského Svazu islámských soudů (SIS). Addis Abeba se podle svých slov obávala šířícího se islámského fundamentalismu. Somálsko bylo zejména po teroristických útocích v USA v roce 2001 považováno za "bezpečný přístav" pro teroristy a z Etiopie se stal hlavní spojenec Washingtonu v boji proti extremismu v regionu.

Některé mezistátní i vnitrostátní konflikty týkající se Etiopie je však možné vnímat i jako snahu o kontrolu nad přírodními zdroji. Jde zejména o vodu, ale také o kávu, kterou Etiopie vyváží.  

Na jednom z přítoků Nilu poblíž hranic se Súdánem Etiopie buduje obří vodní rezervoár, takzvanou Velkou etiopskou renesanční přehradu, která má coby vůbec největší hydroelektrárna v Africe pomocí levné energie nastartovat místní ekonomiku a "vyvést zemi z temnoty", jak uvedl etiopský velvyslanec v USA Fitsum Arega. Kvůli přehradě si Etiopie vzájemně pohrozila válkou s Egyptem, do sporu je zapleten také Súdán.

Lékař o misi v Etiopii: Místo nástrojů se používala vrtačka, děti tam umírají zbytečně

Mise změnila můj pohled na medicínu. Děti, které bychom v Evropě snadno zachránili, tam umírají. Přinést tam západní medicínu nejde hned, říká Urbášek | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na východoindické pobřeží udeřil cyklón Nivar, jedna žena zemřela po zřícení stěny podmáčeného domu

Na východoindické pobřeží ve čtvrtek časně ráno místního času za doprovodu prudkého deště a vichru udeřil cyklón Nivar, kvůli kterému tamní úřady musely evakuovat desítky tisíc lidí. Informovala o tom agentura AFP. Střed bouře po mírném oslabení dosáhl pevniny ve 3:00 místního času (středa 23:00 SEČ) v oblasti zhruba 230 kilometrů jižně od Čennaí, ve státě Tamilnádu na jihovýchodě země. Cyklón doprovázel vítr o síle až 130 kilometrů za hodinu.

Prudký vichr ve státech Tamilnádu a Ándhrapradéš vyvracel stromy a sloupy elektrického vedení a vydatné srážky způsobily záplavy. Ve státě Tamilnádu si bouře vyžádala jeden život, když se na ženu zřítila stěna podmáčeného domu.

Nivar podle předpovědí Indického meteorologického úřadu (IMD) v následujících hodinách oslabí a zamíří na sever. Agentura však na twitteru varovala, že nebezpečí "ještě nepominulo, protože část cyklónu je stále nad mořem - i když je už střed nad pevninou".

Zdroj: ČTK
Další zprávy