Rozvrácené státy: "Mrtvé srdce Afriky" ničí sucho. Životodárné jezero mizí před očima

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
18. 10. 2020 10:05
Mrtvé srdce Afriky. Nepříliš lichotivé přízvisko patří Čadu hlavně pro jeho pouštní klima a velkou vzdálenost od oceánu. Název státu přitom pochází z jazyka místního etnika Kanurijů a paradoxně ho lze přeložit jako "velká vodní plocha".
Čadské jezero.
Čadské jezero. | Foto: Reuters

Země, které se věnuje další díl seriálu Rozvrácené státy, totiž původně nese jméno po jezeře. Jednom z nejstarších na kontinentu, které se rozkládá na její jihozápadní hranici s Nigerem, Nigérií a Kamerunem.

Čadské jezero představuje zdroj vody a obživy pro zhruba 30 milionů lidí v regionu. Za uplynulé zhruba půl století se ale zmenšilo o 90 procent své plochy -  z 25 tisíc kilometrů čtverečních na pouhé dva tisíce. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mluví o ekologické katastrofě a předpovídá, že jezero může v následujících dekádách úplně zmizet. 

Vzduch v jeho okolí je zaplněný prachem a země se mění v písečné duny. Skoro 60 procent území Čadu je dnes klasifikováno jako poušť, dalších 30 je podle vědců v extrémním ohrožení.

"Dezertifikace je tou jednou věcí, která opravdu děsí obyvatele, s nimiž jsem mluvila. Lidi ji zažívají na vlastní kůži," popsala v roce 2017 serveru National Geographic fotografka Jane Hahnová, která dění v Africe dokumentovala více než deset let. Za jeden z nejvíce znepokojivých zážitků, které tam prožila, považuje moment, kdy stála na písečné duně a uvědomila si, že dnes nedohledná písečná plocha před jejíma očima byla ještě před 30 lety celá pod vodou. 

"Všude okolo bývala voda a já sledoval, jak mizí," svěřil se britskému deníku The Telegraph 75letý Adam Abdullah z vesnice Melea. Vzpomíná na tento region muž úctyhodného stáří, předpokládaný věk dožití v Čadu je jen něco málo přes 50 let. 

Písek ohrožuje místní plodiny, lidé z vesnice Melea se postupující dezertifikaci snaží bránit sázením stromů. "Naše komunita je tu již 400 let a nyní sledujeme, jak jezero klesá. Obávám se, že pokud nebude voda, zemřeme. Doufáme, že nás tyto stromy ochrání," vysvětluje Mbodou Mahamat. Jde o součást iniciativy zvané Velká zelená zeď, skrze kterou se africké země snaží vysázet zelenou bariéru bránící písku v postupu.

Nejzranitelnější země na světě

Na Čad tvrdě dopadají klimatické změny. Severní část země okupuje poušť, pod ní leží polosuchý pás Sahelu a většina obyvatel žije v úrodné savaně u Čadského jezera. Zhruba od poloviny 20. století v zemi klesá počet srážek, zatímco průměrná teplota se zvyšuje. Podle Indexu zranitelnosti vůči klimatickým změnám z roku 2016 je Čad vůbec nejohroženější zemí na světě. Za smutnou první příčkou stojí kombinace sucha i povodní, probíhajících konfliktů a chudoby. 

Climate Change Vulnerability Index 2016.
Climate Change Vulnerability Index 2016. | Foto: Climate Change Vulnerability Index v roce 2016/Verisk Maplecroft

Čad patří mezi nejchudší státy světa, pod hranicí chudoby žijí podle CIA Factbook dvě pětiny jeho obyvatel. Hlavní způsob obživy představuje zemědělství - přežití čtyř pětin obyvatel závisí na farmaření, chování dobytka a na rybaření.

Většinu exportu tvoří surová ropa, která se vyváží teprve od roku 2003, kdy byl dokončen ropovod spojující Čad s břehy Atlantiku. Ropa zemi přináší novou naději na zlepšení špatné ekonomické situace. Zároveň ji však činí zranitelnou vůči výkyvům cen na světových trzích, jak se ukázalo i letos v době koronavirové krize.

Ubývání vody vede k napětí a konfliktům

Hlad v Čadu hrozí asi sedmi milionům lidí. Humanitární krizi zhoršuje příliv uprchlíků. Na pusté pláně kolem jezera v posledních letech prchly před násilnostmi desítky tisíc rodin z okolních států. Podle UNHCR hostí Čad v tuto chvíli skoro půl milionu běženců, zejména Súdánců z Dárfúru, ale také desítky tisíc lidí ze Středoafrické republiky a tisíce dalších z Nigérie.

"Jsme odkázáni na podporu místní komunity, ale alespoň se tu cítíme v bezpečí," svěřil se humanitární organizaci Concern Worldwide nigerijský uprchlík Mohammad. Z domova do Čadu uprchl před radikály z teroristické islamistické organizace Boko Haram, při jejichž útoku byl postřelen a přišel o nohu. 

Zmenšující se jezero a přibývající počet lidí, kteří vodu z něj a jeho přítoků nadužívají, přispívají ke konfliktu mezi místními komunitami i k rostoucímu radikalismu u mladých lidí. Extremistické skupiny, jako jsou zmínění islamisté z Boko Haram, toho dokáží rychle zneužít. "Jsem si jistý, že jejich náboráři využili této příležitosti, aby zrekrutovali mladé lidi - a dokonce i ty staré, protože zde nejsou žádná pracovní místa. Jsou snadným cílem pro extremistické organizace," řekl loni agentuře Reuters nigerijský ministr životního prostředí Mohammad Mahmood Abubakar.

Boko Haram se do Čadu přelila ze sousední Nigérie. Letos v březnu zaútočila na vojenský tábor u jezera a během nejkrvavějšího útoku v historii čadské armády zabila skoro sto lidí.

Nezávislost provází násilí

Čadská pánev je obývána lidmi už přes dva tisíce let a patří mezi křižovatky civilizací. Dnešní uměle vytvořené hranice státu asi 16krát většího než Česká republika poznamenaného životem pod koloniální nadvládou neodpovídají geografii regionu.

V zemi žije na 200 etnických skupin a místní často uznávají spíše autoritu místních vlád než prezidenta Idrisse Debby, který nejvyšší úřad zastává už 30 let. Postkoloniální historii Čadu provází nestabilita a násilné konflikty.

Území dnešního Čadu v roce 1920 zahrnuli Francouzi do své kolonie zvané Francouzská rovníková Afrika, získávali z něj pracovní sílu a také bavlnu. Nezávislost, kterou země získala v roce 1960 během takzvaného roku Afriky, mír nepřinesla. První občanská válka začala už v roce 1965 a spolu s pozdějším zapojením Libye trvala de facto až do poloviny 80. let, kdy ji pomohl zastavit prezident Hissen Habre.

V roce 1990 byl však Habre s pomocí Paříže sesazen původně loajálním generálem Idrissem Debbym a v roce 2016 v Senegalu odsouzen na doživotí za porušování lidských práv, vraždění a sexuální násilí. Habre během své vlády podle odhadů poslal na smrt desítky tisíc lidí.

Debby, absolvent Světového revolučního centra Muammara Kaddáfího, vládne Čadu od roku 1990 dodnes a je pátým nejdéle vládnoucím prezidentem v Africe. Ani jeho vláda se však neobešla bez válek, mezi lety 2005 až 2010 se rozhořela občanská válka mezi arabským obyvatelstvem na severu a spíše křesťanským a animistickým obyvatelstvem jihu.

Čadští vojáci v boji proti Boko Haram.
Čadští vojáci v boji proti Boko Haram. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 5 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy