Vedení CDU ve spolkové zemi Durynsko rozhodlo o kandidatuře devětapadesátiletého Hanse-Georga Maassena. Bývalého ředitele Spolkového úřadu pro ochranu ústavy neboli šéfa německé kontrarozvědky.
Ve funkci působil šest let, ale jeho konec v listopadu 2018 nebyl odchodem se slávou a poctami. Rezignoval poté, co zpochybňoval násilí a radikalismus demonstrací, které propukly v létě toho roku v Chemnitzu po vraždě spáchané iráckým žadatelem o azyl.
V demokratických zemích není obvyklé, aby vysoce postavení představitelé tajných služeb vstoupili do politiky. Výjimkou byl například americký prezident George Bush starší, který vedl v letech 1976 a 1977 Ústřední zpravodajskou službu (CIA).
Maassen čelil kritice za to, že sympatizuje s krajní pravicí a s Alternativou pro Německo (AFD), která se vymezuje vůči migraci a islámu. Bývalá předsedkyně strany Frauke Petryová napsala knihu, v níž popisuje, že jí šéf kontrarozvědky radil, jak se vyhnout sledování lidmi z jeho úřadu. Například tím, že se AfD zbaví radikálních extremistů. Dalším kontroverzním bodem bylo setkání Maassena s politiky AfD v roce 2017 před volbami, projednával s nimi zprávu o sledování islamistů v Německu, ačkoliv ještě byla v režimu utajení.
Po rezignaci na sebe Maassen upozorňoval občasnými příspěvky na Twitteru. V jednom si například postěžoval, že ve městě Heilbronn už žije více lidí přistěhovaleckého původu než "rodilých" Němců. Jindy tvrdil, že už nevěří německým médiím, a že když si chce něco objektivního přečíst o Německu, sáhne po švýcarském listu Neue Zürcher Zeitung. Vyjádřil tak podobný názor jako stoupenci krajní pravice, kteří často hovoří o "lživých médiích" (Lügenpresse).
"Označit Maassena za kontroverzního je příliš mírný přívlastek. Ale ve východních spolkových zemích je dost populární a uvnitř CDU oslovuje ty, kteří mají výhrady k tomu, jak stranu vedla Angela Merkelová," napsal v komentáři týdeník Der Spiegel.
"Chci pro CDU získat hlasy voličů Alternativy pro Německo, hlasy protestních voličů i tradičních nevoličů," cituje Spiegel samotného Maassena.
V souvislosti s rozhodnutím durynského vedení strany se ale ozvala kritika. Poslanec Bundestagu Denni Radtke řekl, že CDU si vytváří obdobu toho, čím byla pro Republikánskou stranu ve Spojených státech takzvaná Tea Party, tedy ultrakonzervativní, krajně pravicové až populistické křídlo.
V křesle šéfa kontrarozvědky nahradil Maassena v listopadu 2018 právník Thomas Haldenwang. Vůči AfD zaujal nesrovnatelně tvrdší postoj a označil ji za stranu, kterou tajná služba musí sledovat kvůli možnému porušování ústavy.
Podle předsedkyně sociálních demokratů Saskie Eskenové kandidatura Maassena ukazuje, že CDU patří do opozice. Předsedkyně poslaneckého klubu Zelených Katrin Göring-Eckhardtová, která sama pochází z Durynska, hovoří o otevírání se krajní pravici v CDU. Vyzvala šéfa křesťanských demokratů Armina Lascheta, aby rychle a jasně řekl, jak hodlá bránit vlivu AfD.
Nejnovější průzkumy veřejného mínění nevyznívají pro křesťanské demokraty příznivě. Podle dat zveřejněných v neděli listem Bild am Sonntag by nyní volilo Zelené 28 procent dotázaných a CDU 27 procent. Sociální demokraté by obdrželi třináct procent hlasů a AfD deset procent.
