- EU bude hospodařit s částkou 862,363 miliardy eur (zhruba 25 bilionů korun), což odpovídá 1,045 procentům výkonu unijních
ekonomik.
- Británie se vzdá až 10,5 miliardy eur z vlastní slevy z příspěvků do unijní pokladny, která by jinak za sedm let přesáhla
50 miliard eur (asi 1,5 bilionu Kč).
- ČR by podle odhadů mohla po odečtení svých příspěvků do unijního rozpočtu získat čistý příjem až 93 miliard Kč ročně, a
to převážně na rozvoj chudších regionů a na zemědělství. Je to nejméně třikrát více než dnes.
- Příjmy ČR ze strukturálních fondů (převážně na chudé regiony) a z Fondu soudržnosti (velké projekty v dopravě a
životním prostředí) se mohou při dostatku kvalitních projektů vyšplhat až na 23,7 miliardy eur, tedy zhruba na 685 miliard
korun. V přepočtu na obyvatele činí částka zhruba 330 eur (9570 korun) ročně, což je nejvíce ze všech zemí EU. Na zemědělství by mělo během sedmi let směřovat až 184 miliard Kč. Do unijního rozpočtu naopak ČR celkem zaplatí odhadem 242 miliard Kč.
- Díky mírnému zvětšení rozpočtu proti předchozímu návrhu se český strop pro čerpání z fondů EU posunul z 3,31 procenta HDP na 3,43 procenta HDP, což představuje zhruba tři miliardy Kč ročně navíc. V dodatečných jednáních ČR rovněž získala 200 milionů eur (asi šest miliard Kč) pro Prahu.
- Slovensko může za sedm let získat z Kohezního fondu a strukturálních fondů až 10,303 miliardy eur (přes 390 miliard
SKK). Čistý roční příjem z unijního rozpočtu by mohl přesáhnout 46 miliard slovenských korun (zhruba 35 miliard českých), třikrát více než dosud. Polsko může celkem získat v přepočtu až 1790 miliard Kč.
- EU bude novým členským zemím spolufinancovat až 85 procent hodnoty projektu, a to včetně DPH. Z unijních peněz bude možné hradit nejen sociální bydlení, ale jakékoli projekty týkající se bytového fondu. Na fakturaci každého projektu bude do roku 2010 čas až čtyři roky, poté se lhůta zkrátí na standardní tři roky. V roce 2010 se rovněž přehodnotí ekonomický růst nováčků a absolutní výše pomoci může ještě mírně vzrůst.
- Na strukturální fondy a Kohezní fond, tedy na rozvoj chudších či problémových oblastí, půjde v celé EU přes 308
miliard eur (téměř devět bilionů Kč), tedy necelých 36 procent unijního rozpočtu. Ještě více peněz bude směřovat do zemědělství,
zhruba 50 miliard eur bude stát unijní administrativa.
- V letech 2008 a 2009 se provede celková revize všech výdajů unijního rozpočtu. Mělo by to vést především k omezení
zemědělských výdajů a celkové modernizaci rozpočtu.
- Z rozpočtu EU by mohlo ročně směřovat až 500 milionů eur (14,5 miliardy Kč) do nového globalizačního fondu, který by
mírnil následky bankrotů podniků.
- Na odstavení slovenské jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích dá EU 375 milionů eur (zhruba 14,25 miliardy SKK);
Litevci dostanou na odstavení elektrárny Ignalina 865 milionů eur a Bulhaři 210 milionů eur na odstavení reaktoru Kozloduj.
- V závěrečných jednáních získalo Polsko dodatečné 2,3 miliardy eur a zvláštní pomoc pro své nejchudší regiony, Španělsko získalo dvě miliardy eur, Itálie 1,9 miliardy eur, zhruba o miliardu méně by měli odvést Nizozemci. Německo by mělo převážně pro chudší východní země dostat dalších 400 milionů eur, Rakousku byla částka navýšena zhruba o 900 milionů eur, Maďarsko získalo 140 milionů eur pro centrální region kolem Budapešti.
