Rozlučková cesta zažehla krizi. Pelosiová znervóznila Bidena, čeká se na reakci Číny

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 8. 2022 19:26
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová proti komunistickému režimu v Pekingu vystupuje od začátku své dlouhé politické kariéry. Už v 90. letech byla proti přijetí Číny do Světové obchodní organizace. Její cesta na Tchaj-wan ale podle Bílého domu a řady amerických médií přišla ve špatný čas.
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. | Foto: Reuters

Pelosiová na Tchaj-wanu strávila devatenáct hodin, od hostitelů se jí dostalo vřelého přijetí, měli pro ni připravenou i její oblíbenou čokoládovou zmrzlinu. Ve Spojených státech ale cesta na ostrov, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou kolonii, jednoznačně kladnou odezvu rozhodně nemá. Spíše ji lze označit za rozpačitou, v některých případech odmítavou.

"Ať už bude mít odveta Pekingu jakoukoli podobu, návštěva Pelosiové otevřela novou fázi úsilí Číny kontrolovat osud Tchaj-wanu. A tyto kroky zvyšují riziko konfliktu s americkými vojenskými silami v západním Pacifiku," zhodnotil deník Washington Post.

A také konzervativnější list Wall Street Journal svůj zpravodajský text otevřel konstatováním, že cesta "zvýšila vojenské napětí kolem ostrova na nejvyšší úroveň za více než dvacet let". "Jde o eskalaci, která bude trvat ještě dlouho poté, co se Pelosiová vrátí domů," míní.

Peking ve čtvrtek zahájil v bezprostřední blízkosti Tchaj-wanu vojenské cvičení s ostrou municí a snaží se ostrov potrestat i ekonomicky, když zastavil import vybraného tchajwanského zboží. A zároveň zastavil vývoz některých důležitých komodit. Americká média se dohadují, zda ze strany Číny půjde o jednorázové časově omezené akce, nebo spíš začátek setrvalého tlaku, který by nakonec mohl vyústit v pokus o násilné převzetí ostrova.

Výmluvné ticho spolustraníků

Cesta Nancy Pelosiové také pro jednou prohodila politickou loajalitu ve Washingtonu. Z republikánského tábora, který jinak nemůže přijít demokratické předsedkyni Sněmovny reprezentantů na jméno, zněla tentokrát na její adresu pochvalná slova. Dvacet šest republikánských senátorů, tedy více než polovina, návštěvu podpořilo společným veřejným prohlášením. Z demokratického tábora ale oproti tomu znělo - jak to vystihl jeden z komentátorů - "výmluvné ticho".

Foto: Aktuálně.cz

Mezi Pelosiovou a Bidenovou administrativou došlo už před návštěvou k rozkolu, když šéf Bílého domu prohlásil, že podle Pentagonu není její cesta na Tchaj-wan "v tuto chvíli dobrým nápadem". Osobně sice prezident s Pelosiovou před jejím odletem nemluvil, ale podle amerických médií se za ní vypravili jak ministr obrany Lloyd Austin, tak náčelník generálního štábu Mark Milley. Její rozhodnutí navštívit Tchaj-wan ale nezvrátili. A nezměnily na tom nic ani odmítavé komentáře ve velkých amerických denících Washington Post a New York Times, která vyšly těsně před jejím příletem na ostrov.

"Úspěšná zahraniční politika spojuje principy s chytrými, správně načasovanými výkonnými kroky. Návštěva Nancy Pelosiové, která ukazuje solidaritu s Tchaj-wanem, splňuje první kritérium, ale ne to druhé," napsal Washington Post.

Pro Bidenův Bílý dům je nyní podle listu "vrcholnou prioritou ruská válka na Ukrajině a její dopad na globální trhy s potravinami a energiemi". Administrativa si prý teď nemůže dovolit další vážnou světovou krizi.

"Neuhneme autokratům"

Ve stejném duchu, ale ještě tvrději formuloval své výhrady známý komentátor a publicista Thomas Friedman v deníku New York Times. Cestu Pelosiové označil za "bezohlednou, nebezpečnou a nezodpovědnou".

"Nic dobrého z toho nevzejde. Tchaj-wan díky této návštěvě nebude více bezpečný, více prosperující, naopak se může stát hodně špatných věcí. Spojené státy se mohou v jednu chvíli ocitnout v nepřímých konfliktech s jadernými mocnostmi Ruskem a Čínou," napsal Friedman, který má coby dlouholetý prominentní komentátor velmi dobré kontakty v demokratických administrativách. Letos v květnu také dělal rozhovor s prezidentem Bidenem a jeho komentář k Tchaj-wanu lze tak do určité míry brát i jako pohled zevnitř Bílého domu.

Nancy Pelosiová ve svých veřejných vystoupeních, ať už těsně před návštěvou nebo pak i přímo na ostrově, zdůraznila, že chce demonstrovat podporu demokratických režimů proti autokraciím. A že právě teď, kdy se Rusko snaží zničit demokracii na Ukrajině, je třeba stát i za Tchaj-wanem.

"Ve chvíli, kdy Rusko vede svoji předem naplánovanou, nezákonnou válku proti Ukrajině, kde zabijí tisíce nevinných, a dokonce i děti, je zásadní, aby Amerika a naši spojenci dali jasně najevo, že nikdy neuhneme autokratům," napsala Pelosiová v textu, který vyšel ve Washington Post v den jejího příjezdu na Tchaj-wan.

Konec dlouhé politické kariéry

V amerických médiích se ovšem objevily mnohé připomínky, že svojí cestou na Tchaj-wan chtěla 82letá Pelosiová symbolicky korunovat svoji dlouholetou kariéru v americkém Kongresu a své působení v nynější roli předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

"Jakkoli moc si Nancy Pelosiová mohla přát událost, která by završila její čas ve funkci předsedkyně, její cesta na Tchaj-wan byla nyní nerozumná," zhodnotil deník Washington Post.

Všeobecně se předpokládá, že v podzimních volbách do Kongresu demokraté o křeslo šéfky Sněmovny reprezentantů přijdou, protože většinu patrně získají republikáni. A i kdyby se tak nestalo a demokraté sněmovnu udrželi, Pelosiová by už předsedkyní pravděpodobně nebyla. Už v roce 2018 totiž klidnila revoltu části demokratických kolegů v Kongresu, kteří chtěli nové, mladší vedení, a zavázala se, že o čtyři roky později v této funkci skončí.

V souvislosti s návštěvou Tchaj-wanu tak americká média psala "o cestě na rozloučenou". A také upozorňovala, že volební okrsek Nancy Pelosiové zahrnuje San Francisco, kde třetinu voličů tvoří američtí Asiaté. Tedy ve Spojených státech usazení lidé čínského původu, ve většině kritičtí k současnému komunistickému režimu v Pekingu.

Celoživotní kritička Číny

Pelosiová ovšem proti porušování lidských práv v Číně aktivně vystupovala od samého začátku své politické kariéry. V roce 1991, dva roky po tamním masakru, rozvinula na náměstí Nebeského klidu v Pekingu nápis: "Za ty, kdo umřeli za demokracii v Číně."

Už za prezidenta George Bushe staršího a pak i za Billa Clintona byla proti tomu, aby USA přiznaly Pekingu zvláštní obchodní doložku. Nesouhlasila také s tím, aby Čína byla přijata do Světové obchodní organizace.

V době, kdy američtí politici věřili, že liberalizace ekonomiky v Číně přispěje k uvolnění režimu, byla Pelosiová jednou z mála, kdo varoval, že se může dostavit opačný efekt.

"Svojí politikou, která posiluje čínskou vládu, Spojené státy ve skutečnosti podporují omezování čínského lidu, jeho nadějí a tužeb," vystoupila Pelosiová v roce 1997 veřejně proti politice Clintonovy administrativy.

V Kongresu následně prosadila zřízení stálé výkonné komise k Číně, která dozoruje témata spojená s Pekingem. Podle jednoho z jejích bývalých kolegů v Kongresu se Pelosiová zasloužila o to, aby "politika USA vůči Pekingu nepostrádala morální základ".

Návštěva Tchaj-wanu tak na jednu stranu byla logickým pokračováním a završením jejího dlouhodobého politického zájmu a programu. Nesouhlas Bílého domu a rozpačitá reakce médií ovšem zároveň ukazují, že Pelosiová si nevybrala ten správný čas.

Video: Čínské vojenské cvičení u Tchaj-wanu

Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Spisovatele Salmana Rushdieho napadl na přednášce útočník

Britského spisovatele Salmana Rushdieho napadl na přednášce nedaleko Buffala v USA útočník. Několikrát ho udeřil, než agresora ochranka zpacifikovala, uvedl zpravodaj agentury AP. Rushdie se několik let skrýval poté, co ho v roce 1989 íránský duchovní vůdce Ruholláh Chomejní odsoudil k smrti za údajnou urážku muslimského proroka Mohameda v knize Satanské verše.

 

Zdroj: Zahraničí , Reuters
Další zprávy