Rozhovor z Ukrajiny: Z výroků českých politiků je nám smutno

Martin Novák Martin Novák
29. 9. 2014 15:15
Miloš Zeman by měl přijet na východ Ukrajiny a trochu se tam porozhlédnout, říká Taras Vozňjak.
Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka.
Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Lvov – Výroky prezidenta Miloše Zemana o Ukrajině sami Ukrajinci vnímají velmi negativně. A podivují se nad tím, že je zastávají lidé, jejichž země prožila invazi v roce 1968.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvedl ukrajinský komentátor, spisovatel a známý intelektuál Taras Vozňjak.

Podle něj nelze pochybovat o přímé ruské vojenské intervenci na východní Ukrajině, která vychází ze stejných vzorců jako kdysi vpády do Maďarska a Československa.

Český prezident na konferenci na ostrově Rhodos, pořádané Putinovým blízkým přítelem Vladimirem Jakuninem, vyzval ke zrušení protiruských sankcí a konflikt na Ukrajině nazval občanskou válkou.

Na nedávném summitu NATO ve Walesu uvedl, že přítomnost ruských vojsk na Ukrajině není dokázána.

Mezi těmi Ukrajinci, kteří nevidí budoucnost své země ve spojení s Ruskem, tím vzbudil nelibost. Podle Vozňjaka jsou názory českých politiků známy i v širší veřejnosti. O české zahraniční politice psal i on pro deník Ukrajinska Pravda.

Sedmapadesátiletý Vozňjak je na Ukrajině velmi uznávaným intelektuálem a komentátorem, autorem řady knih. V roce 1989 začal vydávat Nezávislý kulturologický časopis. Ten vychází stále a má velký vliv.

Vozňjakův otec byl po druhé světové válce deportován Stalinem na Sibiř.

A.cz: Český prezident Miloš Zeman nepovažuje přítomnost ruských vojsk za prokázanou a o víkendu prohlásil, že na Ukrajině byla jen občanská válka, která už naštěstí skončila…

Myslím, že pan prezident by měl na východní Ukrajinu přijet a trochu se tam porozhlédnout. Dokonce i Rusové už přiznávají přítomnost svých vojáků. Je jednoznačně zdokumentováno, že do ukrajinského zajetí padli jak ruští vojáci, tak i technika ruské armády.

Musím říci, že nám připadá velmi zvláštní, že existují Češi, kteří takto mluví, po zkušenostech z roku 1968. Z pražského jara. To je, jako kdybychom si pokládali otázku, jestli v srpnu 1968 byla v Praze ruská vojska. U nás se tehdy také říkalo, že to vlastně nebyli žádní vojáci. Že to byla internacionální pomoc. A že tam vlastně ruští vojáci možná byli a možná také nebyli.

A.cz: Lze podle vás srovnávat události roku 1968 v Československu se současnou situací na východní Ukrajině?

Do určité míry samozřejmě ano. Protože nejde o občanskou válku. Je to intervence podobná té, jaká byla u vás v roce 1968 nebo v Maďarsku v roce 1956. Intervence, kterou zakrývají vymyšleným konfliktem uvnitř země. Stejně jako tomu bylo v Maďarsku i Československu. Ale je to přímá ruská intervence.

A.cz: Je na Ukrajině všeobecně známo, že čeští politici jako prezident Miloš Zeman nebo premiér Bohuslav Sobotka zpochybňují protiruské sankce? Vědí Ukrajinci o tom, že Česká republika v tomto směru - řekněme - vyčnívá? Nebo že je velký rozdíl mezi postojem Prahy a Varšavy?

Ano, bohužel. A je to pro nás velmi smutné. Rozdíl oproti Polsku je jednoznačný. Přitom vztahy mezi Poláky a Ukrajinci nebyly vždy ideální. V některých obdobích byly velmi složité.

Ale současná polská elita a současná ukrajinská vláda jsou už někde jinde. Za poslední tři stovky let nebylo takové souznění mezi Poláky a Ukrajinci. Rozdílný názor Česka je o to zvláštnější, že Čechům nikdy Ukrajinci nic špatného neudělali.

Polský postoj je podle mého názoru moudřejší, protože ve snaze Ruska šířit svůj vliv budou po nás dalším na řadě země, jako jste vy.

A.cz: Z rozhovorů s Ukrajinci je cítit vůbec zklamání z toho, co říká a dělá Evropská unie od začátku konfliktu na východě země. Můžeme hovořit o určité deziluzi Ukrajinců z Evropské unie?

Ne, takto bych to nenazval. Ani bych nemluvil o zklamání. Lidé, kteří uvažují realisticky, chápou, že Evropská unie je složité seskupení. Chápou, že se tam stýkají zájmy různých zemí. Samozřejmě že se Spojenými státy je to jednodušší. Mluví jedním hlasem a v tuto chvíli jsou nám bližší. Evropská unie nemá žádné obranné struktury, a tak jedinou vojenskou silou jsou Spojené státy.

Ale Evropská unie dělá, myslím, to, co může z povahy své existence v této době dělat. Nevidím nějaké silné zklamání mezi Ukrajinci, týkající se Evropské unie.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Šampionka Roland Garros Barbora Krejčíková už má jistý premiérový start na tenisovém Turnaji mistryň. Hrát bude i čtyřhru s Kateřinou Siniakovou.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy