reklama
 
 

Rozhovor s expertem NASA: Jako by na Ceresu zářila města

18. 8. 2015 12:20
Máme unikátní možnost pozorovat, jak vznikaly planety Sluneční soustavy, říká Marc Rayman o misi na trpasličí planetě mezi Marsem a Jupiterem.

Praha - Koncem června vyvolal - nejen v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA) - pozdvižení objev na protoplanetě Ceres.

Sonda Dawn narazila během své mise mezi Marsem a Jupiterem na záhadná zářící místa a cosi, co připomíná pyramidu.

"Moudřejší budeme za pár týdnů, kdy budeme mít ještě přesnější snímky. Zatím ale stále nevíme, co to vlastně je," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Marc Rayman z NASA, ředitel programu sondy Dawn.

Hovoří o mnoha dalších záhadách; například o tom, jak je možné, že čím víc se sonda k planetce blíží, tím světlejší a menší se ona zářící místa zdají být.  

Aktuálně.cz: Jaké jsou hlavní cíle mise sondy Dawn?

Marc Rayman: Cílem naší mise je prozkoumat dvě největší tělesa v hlavním asteroidovém pásu mezi Jupiterem a Marsem, tedy trpasličí planetky Vesta a Ceres.

Jedná se o tělesa, jimž říkáme protoplanety nebo také planetární embrya, které se téměř před 4,6 miliardy let vyvíjely v plnohodnotné planety. Pak ale Jupiter tento proces zastavil. Máme tedy unikátní možnost prozkoumat, jak tehdy planety, včetně té naší, vlastně vypadaly.  

A.cz: Promiňte, ale jak Jupiter zastavil vývoj dalších planet?

To nevíme jistě, ale máme na to teorii. Než ji vysvětlím, dovolte mi připomenout, jak planety vlastně vznikají.

Mladé slunce obklopovalo mračno tvořené plyny a prachem. Jeho shluky do sebe náhodně narážely a pojily se tak dlouho, dokud se z nich neutvořily asteroidy. Některé z nich dál rostly, dokud nezískaly takovou gravitaci, aby dokázaly přitáhnout další tělesa. Takhle před 4,6 miliardy let vznikly planety Sluneční soustavy, včetně té, na níž stojíme.

A.cz: A Jupiter ten proces nějak narušil...

Ano. Když se zformoval Jupiter, jeho gravitace začala být tak silná, že stáhla veškerý dostupný mezihvězdný materiál z okolí a ke srážení začalo docházet v takové rychlosti, že se shluky přestaly pojit. Vesta a Ceres tedy byly velmi pravděpodobně na dobré cestě k tomu, aby se staly planetami, jejich vývoj se ale jakoby zastavil v čase a tím jsou pro nás zajímavé.

A.cz: Proč zrovna Vesta a Ceres?

Ceres a Vesta byla největší tělesa mezi Sluncem a Plutem, která člověk ještě neprozkoumal zblízka. Je třeba si uvědomit, že nemluvíme o nějakých drobných asteroidech velikosti domu nebo objektech o průměru několika set metrů. Bavíme se o tělesech, jež se svou velikostí podobají spíš nám známým planetám. Vesta je navíc geologicky podobnější Zemi než asteroidu.

A.cz: Po čem vlastně pátráte?

Zajímají nás především geologické procesy, složení a struktura planetek. Před misí jsme například předpokládali, že na Zemi spadlo více meteoritů původem z Vesty než z Měsíce nebo Marsu, což se potvrdilo.

A.cz: Pozornost ale vyvolaly především svítící objekty na Ceresu. O co jde?

Ty světlé body jsme poprvé zaznamenali už před více než deseti lety na snímcích pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Věděli jsme ale jen to, že jsou na Ceresu velmi, velmi tenké světlé pruhy. Když se Dawn na začátku tohoto roku k Ceresu přiblížil, začali jsme je pozorovat také. A čím víc jsme se k planetce blížili, tím světlejší a menší se ta místa zdála.

Když jsme se dostali ještě blíž, jevilo se to jako dva svítící body, které jsou blízko sebe. Díky dalšímu přiblížení ale víme, že je bodů víc než deset.

Moudřejší budeme za pár týdnů, kdy budeme mít ještě přesnější snímky. Zatím ale stále nevíme, co to vlastně je. Víme ale, že odrážejí mnohem víc světla než zbytek povrchu, možná až pětinásobně.

A.cz: A co to tedy může být?

Může se jednat o nějakou formu ledu. Domnívám se, že pokud je to led, půjde o směs ledu a nějakých dalších chemikálií, protože led v čisté podobě by kvůli teplotě na povrchu dlouho nevydržel. Mohlo by také jít o led pokrytý solí.

Možná tam ale led jen kdysi byl, odpařil a s tím, jak sublimoval, odkryl i nějaký vysoce reflektivní materiál. Ale to jsou jen spekulace. Může jít o něco úplně jiného, zatím prostě nevíme. Jisté je to, že jde o ohromující podívanou, která působí, jako kdyby na povrchu zářily lampy.

A.cz: To znamená, že se Dawn k Ceresu ještě přiblíží?  

Ano. Dawn je na jeho oběžné dráze, zatímco při většině misí se jedná pouze o průlety. Když jsme poprvé zkoumali Merkur, Venuši, Měsíc, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto - sonda kolem nich jen proletěla.

Díky unikátním možnostem motorů sondy Dawn ale můžeme sestoupit na orbitu. Dawn je tedy na oběžné dráze trpasličí planety Ceres a zůstane tam už navždy. Začali jsme ve výšce 13 600 kilometrů nad povrchem, poté jsme snížili výšku na 4400 kilometrů.

Nyní Dawn snižuje svou výšku na 1470 kilometrů, a někdy na přelomu září a října to bude dokonce 375 kilometrů, tedy blíž než je od Země vzdálena Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Informační video k misi Dawn.

A.cz: Na obrázku je také vidět cosi jako pyramida...

Vím, že se v souvislosti s tím, co jsme našli na Ceresu, používá slovo pyramida, ale ona to není pyramida. Nemá to tvar pyramidy, ale kuželu, takže to má kulaté strany, ne rovné jako pyramida. A vystupuje to do výšky pěti kilometrů nad okolím, takže jde o velmi monumentální zvláštní úkaz.

Jedna jeho strana je navíc mnohem světlejší než druhá. Zdá se tedy, jako kdyby po ní něco steklo. Nemáme pro to zatím žádné vysvětlení, mně osobně se ale zdá, že by mohlo jít o důsledek sopečné činnosti, podobné té, kterou pozorujeme na Zemi. Takže všichni s ostatními očekáváme kvalitnější snímky.

A.cz: Když už jsme u těch objevů, můžete říci, co vás zatím nejvíce překvapilo?

Vyjmenoval bych dvě, tři věci. Zjistili jsme, že Vesta má pevné jádro složené ze železa a niklu. Jedná se tedy o kovové jádro obklopené kůrou, podobně jako je tomu u Země. Opět se tedy ukázalo, že se Vesta spíš než kusu skály víc podobá planetě.  

Kromě toho jsme na Vestě objevili kráter o průměru 500 kilometrů a v jeho středu se tyčí hora, jež je dvaapůlkrát větší než Mount Everest. O několik stovek kilometrů dál jsme zase objevili komplex kanálů, z nichž některé jsou srovnatelné s Grand Canyonem. A zdá se, že tyto kanály a zmiňovaný kráter spolu souvisejí, že vznikly ve stejnou dobu. Přičemž platí, že materiál, který se odštěpil od Vesty při vzniku tohoto kráteru, dopadl na Zemi v podobě meteoritů.

autor: Petr Jemelka | 18. 8. 2015 12:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama