reklama
 
 

Rozhovor: Prohibice zklamala, musíme drogy legalizovat

27. 3. 2009 10:25
Nizozemský expert Fredrick Polak předkládá argumenty pro radikální změnu přístupu

Vídeň - Podle psychiatra a člena správní rady Evropské koalice za spravedlivou a efektivní drogovou politiku (ENCOD) Fredricka Polaka jsou neúspěchy světového boje s drogami posledních desetiletí - kdy jsou lidé kvůli závislosti zavíráni do vězení a počet uživatelů nelegálních drog se pohybuje okolo 200 milionů lidí - důkazem toho, že je potřeba sáhnout k radikálním změnám.

Tímto řezem, ke kterému se politici odmítají uchýlit, je dle Polaka legalizace všech drog včetně těch nejtvrdších jako crack nebo heroin. Své argumenty, proč by takový krok byl přínosem, Polak vysvětluje v interview s Aktuálně.cz pořízeném při příležitosti nedávného zasedání Komise OSN o narkotických drogách (CND) ve Vídni.

Statistiky stojí za námi 

Aktuálně.cz: Čím se zabýváte?

Polak: Jsem členem předsednictva Nizozemské nadace pro drogovou politiku (NDPF), která existuje od poloviny devadesátých let. Publikovali jsme zprávu ohledně toho, jak mohou být drogy legalizovány a regulovány zákonem. Je patnáct let stará, ale takřka stejnou bychom mohli publikovat dnes. Debata se od té doby příliš nezměnila: stejná slova, stejné argumenty.

Fredrick Polak (*1942)

Fredrick Polak (*1942)

- vystudoval psychiatrii a psychoterapii

- v letech 1990 až 2003 pracoval na zdravotním odboru amsterdamské radnice

- je spoluzakladatelem Nizozemské nadace pro drogovou politiku (NDPF) a členem správní rady Evropské koalice za spravedlivou a efektivní drogovou politiku (ENCOD)

- je ženatý a má dva dospělé syny

- je rekreačním konzumentem drog

Co je ale nyní jasné, je, že síla represe, její způsob a tvrdost nemají žádný vliv na to, kolik lidí drogy bere. Konzumace není menší tam, kde je hodně represe. V Nizozemsku, kde můžete dostat marihuanu volně, je počet jejich konzumentů stejný jako jinde v Evropě, nebo ještě nižší. To je samo o sobě důkazem, že prohibice není nutná.

Výkonný předseda Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) Antonio Maria Costa tvrdí, že je ale nutné se podívat také na Amsterdam s jeho coffee shopy, kde se marihuana volně prodává. Podle něj je zde třikrát vyšší konzumace marihuany než jinde v Nizozemsku.

Problém tohoto a dalších prohlášení pana Costy spočívá v tom, že je říká ústně nebo na svém blogu, ale nedodržel svůj závazek, že je podloží publikovanými důkazy, což slíbil už před devíti měsíci na konferenci v Barceloně.

Neudává zdroje, nepoužívá spolehlivá data ze špičkových vědeckých časopisů a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Prostě představí nový argument a zveřejní ho takovým způsobem, že zde není žádná možnost o něm diskutovat.

A ten Amsterdam?

Je všeobecně známo, že v kosmopolitních městech, jako je Amsterdam, s mnoha studenty, umělci, intelektuály a mezinárodními návštěvníky, se procento uživatelů drog pohybuje výše, než činí národní průměr.

Costa však nezmiňuje jedinou studii porovnávající Amsterdam se San Franciscem (Craig Reinarman, Peter D. A. Cohen a Hendrien L. Kaalová v roce 2004 srovnali dvě podobná města s opačnou drogovou politikou a došli k závěrům, že kriminalizace nesnižuje počet uživatelů a benevolence ho nezvyšuje - pozn. red.).

Začalo to tím, že jsem ho vyzval, aby reagoval na relativně nízký počet uživatelů marihuany v Holandsku, zvláště v porovnání s Francii, Velkou Británií a USA. Nikdy na to neodpověděl.

Jde o kulturu, ne o prohibici

Ale vy mluvíte o legalizaci všech drog, nejen marihuany.

Ano. Jsme pro legalizování a regulaci všech drog. Nevěříme, že je zde droga nebo psychoaktivní substance, kterou by bylo užitečné zakazovat. Zákazem neučiníme nic bezpečnějším a předáváte tím produkci kriminálním organizacím. Nevidíme, jaká zdravotní pozitiva to má.

Pokud by lidé přestali s užíváním drog, v tom případě by to bylo jiné. Ale to se neděje.

Co si myslíte o argumentu, že když legalizujete drogy, půjdou jejich ceny dolů, a bude je tak možné koupit snadněji?

Není úplně jasné, co se stane s cenou. V Nizozemsku, kde je konopí prakticky legální, například nejsou ceny tak nízké. Jsou zde další proměnné: (obchodníci) musejí platit daně, musejí vytvořit legální byznys.

Ale podívejme se například na kokain. Vyrobit ho je velmi jednoduché a velmi levné. Cena jde nahoru skrze jeho obtížnou přepravu a jeho nelegálnost.

Ano, jistě. Ale idea, že když bude něco levnějšího, budou si to lidé najednou hromadně kupovat, je chybná. Možná, že dojde k nějakému krátkodobému nárůstu, ale dlouhodobě tam nebude rozdíl, nebo bude jen velmi malý. Faktory, které determinují užívání drog, jsou spíše kulturní povahy a sociální. Nejde tu o zákon.

Zákony mají chránit, ne moralizovat

Ptal jsem se na legalizaci ministryně zahraničí El Salvadoru a ona odpověděla, že zákon je také o morálce, že zákon nemůže vydávat za správné něco, co není.

To není oficiální důvod, proč děláme v Nizozemsku zákony. Neděláme je pro morální poselství. Máme zákony, abychom zakázali to, co je škodlivé pro ostatní lidi.

Naši odpůrci nám namítají, že bychom mohli také legalizovat vraždu nebo krádež. Tam jsou ale oběti a škodí to ostatním lidem. To nicméně není případ většiny drogově závislých. Stát se nemá plést tam, kde jde o to, že si člověk dělá škodu sám.

A co lidé, kteří kradou, aby získali na drogy peníze?

To je ale převážně tím, že je tu prohibice. Bez ní by většina těchto lidí byla schopna vést normální život. Teď jim je ale velice ztěžován. Posílají je do vězení, jsou odstrčeni na okraj společnosti.

Podívejte se na alkoholiky, jsou jich miliony a žijí normální život. A proč? Protože alkohol je legální. Co se dělo, když byl nelegální, jsme viděli v USA (prohibice alkoholu v letech 1920 až 1933 mj. výrazně posílila moc organizovaného zločinu - pozn. red.).

Více o kampani za legalizaci drog: http://www.daretoact.net/

autor: Roman Gazdík | 27. 3. 2009 10:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama