Praha - Ploty nejsou nic hezkého, ale měli bychom chápat, že je některé evropské země budují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí Alojz Peterle, slovinský expremiér a bývalý místopředseda frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu.
Slovinsko rovněž buduje plot na chorvatské hranici, od října prošlo zemí zhruba 300 tisíc běženců na cestě do Německa.
Přesto si sedmašedesátiletý slovinský politik nemyslí, že by spolková kancléřka Angela Merkelová pochybila, když v létě "pozvala" syrské uprchlíky do Německa.
Peterle byl prvním premiérem nezávislého Slovinska, funkci zastával v letech 1990 až 1992. Vedl vládu i v době takzvané desetidenní války, kdy v červnu 1991 jugoslávská armáda zaútočila na Slovinsko po vyhlášení samostatnosti.
A.cz: Udělala německá kancléřka Angela Merkelová chybu, když v létě prohlásila, že Syřané jsou v Německu vítáni?
Neudělala. Když se podíváte na demografický vývoj v Německu a Evropské unii, je potřeba více než jednoho milionu mladých lidí. Problém je v tom, že přesun uprchlíků byl tak rychlý. Evropa nebyla na takovou vlnu připravena a nezvládá kontrolu svých vnějších hranic.
A.cz: Selhalo v tomto případě Řecko, přes které přechází většina uprchlíků?
Samozřejmě je špatné, že nemáme kontrolu nad tím, kdo do Evropské unie přichází, co je to za lidi. Například pokud mám mluvit o slovinské zkušenosti, tak se nám nepotvrdily informace, že běženci jsou Syřané nebo jsou všichni chudí. Z těch, co prošli Slovinskem, byla Syřanů jen těsná většina. V mnoha případech šlo o ekonomické migranty a zdaleka ne všichni byli chudí.
Ale musíme si uvědomit, že Řecko je v obtížné situaci. Tohle je jiný typ migrace než v minulosti. Je to mnohem masivnější než v minulosti. Uprchlíci vědí kam jít, komu volat, na koho se obrátit.
A.cz: Jsou správnou odpovědí ploty, dráty a bariéry, jak je teď vidíme na několika hranicích v Evropě? Včetně slovinských?
Nejsem potěšen z toho, že tyto ploty vznikají. Snažím se však chápat, proč se tak děje. Maďarský premiér je často kritizován. Reagoval podle mého na to, že zemí procházely desetitisíce lidí a neexistoval jiný způsob, jak ten pohyb dostat pod kontrolu.
Muselo k tomu přikročit i Slovinsko. Jsme součástí Schengenského prostoru a jsme povinni zajistit kontrolu na jeho vnějších hranicích. Pro nás byl velký problém jeden: běženci z Chorvatska přicházeli z mnoha směrů, na mnoha místech. Nekontrolovaných. Nyní je situace lepší. Všechny kontrolujeme.
A.cz: Mají někteří uprchlíci zájem o azyl ve Slovinsku?
Vůbec ne. Zatím jsme zaznamenali asi sto žádostí. Přitom Slovinskem prošlo přibližně 300 tisíc běženců. Všichni chtějí zemí co nejrychleji projít, mnozí tam ani nestrávili jednu noc. Několikrát se stalo, že byli agresivní, když se procedury zdržely a museli trávit ve Slovinsku delší dobu než jen několik hodin.
Slovinská vláda akceptovala rozhodnutí Evropské komise o uprchlických kvótách. Klidně bychom uprchlíky přijali, ale oni nemají zájem. Je to jiná situace než v devadesátých letech, kdy jsme přijali třicet tisíc válečných uprchlíků z Chorvatska a Bosny.
A.cz: Mezi Slovinskem a Chorvatskem to občas zajiskřilo. Kvůli uprchlíkům se politici z Lublaně a Záhřebu několikrát dostali do sporu. Co na chorvatském postoji Slovinsku vadilo?
Především chci říci, že summit v Bruselu o uprchlících a migraci přinesl zlepšení a situace je teď uspokojivá. Tranzitní země se dohodly na spolupráci a sdílení informací. Dříve je prostě Chorvatsko pouštělo na slovinské území na různých místech a často o tom ani slovinskou stranu neinformovalo. Lidé nemohou překračovat hranici, kde se jim zlíbí.
Desetidenní válka
Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii 25. 6. 1991. O dva dny později jugoslávská armáda zaútočila na hraniční přechody, letiště a další strategická místa. Slovinská domobrana se postavila na odpor. Zahynulo 62 lidí, boje skončily dohodou o odpoutání vojsk obou stran. Alojz Peterle byl tehdy slovinským premiérem.
A.cz: Současný slovinský premiér Miro Cerar nedávno řekl, že uprchlická krize hrozí přerůst v situaci podobnou té v době války v bývalé Jugoslávii. Vy jste byl prvním slovinským premiérem po vyhlášení nezávislosti a v době desetidenní války, kdy slovinská domobrana bojovala s jugoslávskou armádou. Skutečně mají lidé ve Slovinsku pocit, že tyto časy se v nějaké podobě mohou vrátit? Opakovat?
Do jisté míry ano. Před jedenácti lety jsme vstoupili do Evropské unie, ale dnes po těch jedenácti letech je Evropská unie úplně jiná. A svět je úplně jiný. Lidé už nepovažují za automatické, že mír je a bude.
Mnoho Slovinců pomáhalo a pomáhá uprchlíkům. Ale když jsme viděli, že někteří se odmítají registrovat, někteří odmítají říci svá jména, samozřejmě to vyvolalo určité pochybnosti a obavy. Pak tomu ještě přidal teroristický útok v Paříži. Určitý strach prostě existuje.
Zatím ale Slovinsko bylo schopno uprchlický problém zvládnout. Bez toho, že by se politická scéna výrazně polarizovala.
