Rozhovor: Lidé odmítli žít v Janukovyčově nevolnictví

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 2. 2014 6:35
Ukrajinistka Lenka Víchová vysvětluje, proč teče v ulicích krev a proč se země nerozpadne.
Foto: Reuters
  • Tento rozhovor vyšel ve středečním vydání deníku Insider, který jej poskytl redakci Aktuálně.cz v plném znění.
 

Praha - Ukrajincům došla trpělivost se zkorumpovaným režimem prezidenta Viktora Janukovyče, proto nyní teče v ulicích ukrajinských měst krev. V rozhovoru pro deník Insider to říká přední znalkyně tamních poměrů, ukrajinistka a redaktorka časopisu Ukrajinský žurnál Lenka Víchová.

Překvapila vás síla nového výbuchu protestů na Ukrajině?

Lenka Víchová: Rozhodně ne. V této zemi překročila korupce všechny myslitelné a snesitelné meze. Ukrajinský parlament se nedělí na frakce, ale na skupiny, které patří tomu či onomu oligarchovi. Pravdou je i to, že na Ukrajině se rozkradlo, co se rozkrást dalo. Ostatně - s plynem či zlatým dolem je spojován i ukrajinský prezident Janukovyč se svým synem. Skupiny oligarchů si už dvacet let na Ukrajině rozkrádají vše, co jen rozkrást lze. Pokud si tohle uvědomíte, pak vás i šokující záběry z Ukrajiny nemohou překvapit.

Přičtěme si k tomu, že tamní politická elita nedodržuje ústavu ani zákony. Málokdo si možná všiml, že od roku 2004, kdy na Ukrajině propukla oranžová revoluce, se několikrát změnila ústava nezákonnou a neústavní cestou, takže si Janukovyč se svou skupinou dělá v zemi, co je mu libo. Nějaká pravidla či parlamentní procedury je nezajímají.

A je to vidět i na hlasování parlamentu. Jeden den přijmou balík zákonů a už druhý den vyjde najevo, že tam ani tolik "hlasujících" poslanců nebylo. Zbývající poslanci navíc nevěděli, o čem hlasují, nekonala se žádná rozprava. Dostali prostě nařízeno hlasovat, tak hlasovali. O jaké demokracii na Ukrajině, o jaké její ústavě se tedy bavíme?

Zaznívají apely na urovnání konfliktu mírovou a zákonnou cestou. Problémem Ukrajiny ale je, že tam v poslední době zákony neplatí, a proto je tam ani nikdo nedodržuje.

Bouře ve velkých městech tedy podle vás vyprovokovala nespokojenost lidí, kteří už nemají co ztratit?

Ukrajinci už odmítají v podobném systému žít. Ale nepředstavujme si Ukrajinu jako zemi zcela chudých lidí. To by byl velký omyl. Na Majdanu neprotestují bezdomovci. Tihle lidé naopak dobře vědí, jak to funguje a vypadá ve vyspělých demokraciích. Jsou vzdělaní a zcestovalí. A právě proto už žít jako doposud nechtějí.

Víte, Ukrajina je už dávno v bankrotu. Pouze to zatím oficiálně nikdo nepřiznává a jen se do ní stále pumpují peníze, které udržují režim Janukovyče při životě. A že ty bouře vzplály opět zrovna teď? Ani to není žádné překvapení. Všichni upozorňovali, že s olympijskými hrami odjedou všichni novináři do Soči a na Ukrajině se to začne čistit, protože se pozornost světové veřejnosti upře z Ukrajiny jinam. Tento silový scénář se očekával. Pro mě byl ten týden klidu naopak hrozným obdobím.

Hrozí podle vás za těchto okolností rozpad Ukrajiny, jak o tom někteří politologové spekulují?

K podobným úvahám jsem velmi zdrženlivá. Rozpad Ukrajiny nic nevyřeší. Nezíská tím nic Ukrajina ani její mocný soused Rusko. Jde jen o řinčení zbraní Strany regionů, která se dostává do úzkých. V úzkých tedy straší lidi rozpadem Ukrajiny. Co by se tím ale vyřešilo? Tranzit plynu? Plynovody stejně vedou přes západní Ukrajinu.

A kudy by měla vést hranice rozdělené Ukrajiny? Tam, kde má Strana regionů největší podporu? Anebo by snad měla být Ukrajina rozdělena podle sympatií lidí k Moskvě či Unii? Rozpad Ukrajiny není na pořadu dne. Otázka dvojí Ukrajiny či oživování historických témat spojených s takzvanými banderovci jsou kromě toho zcela okrajová témata, která mají odvést pozornost od toho hlavního. Jde o součást informační války.

Občas je složité, kdo s kým je na Ukrajině ve spolku či v opozici.

Tak složité to zase není. Janukovyč, Jaceňjuk, Lucenko, anebo dokonce i Tymošenková... Všichni opoziční lídři - s jedinou výjimkou Klička - jsou celá léta zapojeni do tohoto systému. I oni vládli, avšak o žádnou reformu se ani nepokusili.

Kdyby chtěli mít na Ukrajině, a potažmo i v Rusku pořádek, tak ho udělali už dávno. Všichni ale - přesněji političtí lídři a oligarchové - z nerostného bohatství svých zemí těží. Oligarcha buď plyn přeprodává, anebo vlastní podniky, do nichž se levný plyn pumpuje. Jediný, kdo je na těchto kšeftech bit a nevydělává na nich, je ruský a ukrajinský národ.

Jako kdybychom spolu mluvili o novodobém otroctví...

Jenomže ono to tak v jistém smyslu i je: velmi malé skupinky lidí si privatizovaly veškeré zdroje Ukrajiny.

A jsou vůbec za těchto okolností snahy Evropské unie o hospodářské sblížení s Ukrajinou prozíravé?

Jde o správnou cestu. Nikdo z lídrů Unie přece neřekl ani slovo o vstupu Ukrajiny do Unie. Nezazněl ani náznak o tom, že by do ní měla být Ukrajina přijata v nejbližších pětadvaceti letech. Janukovyčem odmítnutá smlouva se týkala jen hospodářské spolupráce, která je ovšem podmíněna rozsáhlými reformními kroky - justicí počínaje a ekonomikou konče. Jenomže on právě proto tu smlouvu nepodepsal.

A proč se na ni většina Ukrajinců tolik těšila? Ano, utáhli by si na několik let opasky, ale pomohlo by to obnově a očistě státu - o nic jiného Ukrajincům nejde. Vždyť osmdesát procent ukrajinského trhu ovládá pět rodin, které se svého monopolu jen tak lehce nevzdají. Nezapomínejme ani na to, že prezident Janukovyč má pod sebou celou vertikálu moci. On stanovuje vládu. Jeho je i ministr vnitra, který dává rozkazy ke střelbě do lidí či jejich unášení.

Jen mě udivuje, že tohle až nevolnické nakládání s mocí žene Janukovyč až za samou hranu. Cožpak si nedokáže spočítat důsledky, jichž jsme ostatně už svědky?

Prezidenta Janukovyče neobklopují hloupí lidé. Nedokážou si ale představit, že by se měli dobrovolně vzdát moci a tím přijít o vliv, a hlavně obrovské zisky. Na Ukrajině jsou totiž vlastnická práva zcela nehájená. Dnes máte byt, ale zítra už ho nemusíte mít. Vlastníte firmu? Zítra vám ji mohou vzít. Janukovyčovi lidé si až moc dobře uvědomují, že mohou přijít o vše. V lepším případě o majetek. Moc dobře vědí, jak oni přišli k tomu svému.

Existuje pro Ukrajinu východisko z této ekonomické a už i krvavé krize? Krize se stovkami zraněných a desítkami mrtvých…

Tu už neuhladí žádná patnáctimiliardová půjčka od Moskvy. A Mezinárodní měnový fond či Unie si kladou k poskytnutí půjček podmínky, které jim Janukovyč nemůže garantovat. A o podmínkách, na nichž se domluvili Janukovyč s ruským prezidentem Putinem, není nic známo.

Prezident Janukovyč používá stejný model jako třeba jeho předchůdce Kučma. Na Majdanu byly i za Kučmy demonstrace, taky tam bylo několik měsíců stanové městečko. Kučmovi se ale povedlo Majdan vyčistit. Demonstranty tam v klidu nechal, takže je to po třech měsících přestalo bavit. Pak stačila menší provokace a napadnout zásahovou jednotku, která zase napadla demonstranty... dvacet lidí zavřeli a byl klid na dalších pět let.

S opozicí si obdobně poradil i běloruský prezident Lukašenko, když vyvážel lidi do lesů a nechal mizet aktivisty. Tohle vše teď používá i režim Janukovyče. Avšak s tím rozdílem, že to tentokrát hodně přehnal. Prezident Janukovyč postrádá schopnost míry. Nevidí hranici mezi představitelným a nepředstavitelným. Proto teď umírají desítky lidí.

Jediným řešením proto je Janukovyčova rezignace, odchod vlády, rozpuštění parlamentu a nové volby. Mluvím o jediné mírové cestě. Janukovyč to ale podle všeho takhle nevidí. Pokud si ale myslí, že to po nynějším krveprolití znovu utichne na dalších pět let, tak se velmi mýlí.

Hrozí Ukrajině výjimečný stav?

On tam už je. I když ne, alespoň zatím, v podobě střelby z tanků do lidí. Zajímavé přitom je, že apel ukrajinské generality k zavedení pořádku si Janukovyč upravil. Generálové neřekli, že žádají prezidenta o zavedení pořádku, ale vyzvali ho, aby to udělal mírovou cestou. Tahle dvě slova byla ovšem vyškrtnuta, takže postoj generálů vyzněl jako výhrůžka.

Na zásahu ukrajinské armády ale snad nemá zájem ani Moskva?

Já nevím, na čem má zájem Moskva. Jasné ale je, že podporou Janukovyčova režimu situaci na Ukrajině destabilizuje. Putin ale už podle mě začal hledat nástupce za zdiskreditovaného ukrajinského prezidenta.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Generál Řehka na Vítkově symbolicky převzal velení armády

Nastupující náčelník generálního štábu Karel Řehka ve čtvrtek na pražském Vítkově symbolicky převzal funkci od svého předchůdce Aleše Opaty. Při oslavách Dne ozbrojených sil mu dosavadní šéf armády předal bojový prapor generálního štábu. Oficiálně se funkce Řehka ujme od pátku. Funkci ve čtvrtek podobným způsobem převzal i nový náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.

Sedmačtyřicetiletý Řehka, kterého prezident Miloš Zeman minulý týden jmenoval do hodnosti generálmajora, přichází do čela armády z pozice ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vrací se do ní po dvou letech, kvůli vedení NÚKIB odešel do civilu. Dříve působil u speciálních sil v Prostějově, kterým i velel. Vyslán byl na několik zahraničních misí na Balkáně a v Afghánistánu a působil i ve velitelských strukturách v NATO. Absolvoval několik zahraničních kurzů včetně prestižního Rangers v USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy