reklama
 
 

Jsme teď silnější než dřív, pro Rusko už nebudeme snadná kořist, varuje ukrajinská poslankyně

10. 9. 2016
Hanna Hopko patří ke generaci, která tvrdě odmítá starý režim spojený s Viktorem Janukovyčem. Čtyřiatřicetiletá žena zastává v ukrajinském parlamentu podobnou pozici jako Karel Schwarzenberg. Rázná a energická politička byla jednou z aktivistek na Majdanu. Hopko silně věří v budoucnost Ukrajiny, která podle ní musí stát na vlastních nohou a nečekat, že za ni problémy vyřeší Evropa. Zároveň ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůrazňuje, že životním zájmem Ukrajiny je co nejsilnější EU. Rusku z Ekonomického fóra v polské Krynici vzkázala, že ukrajinská armáda je mnohem lépe připravená.
Hlavní zprávy

V čem je Ukrajina silnější než před dvěma lety?

Nejvíce vidět je to u armády. Před dvěma lety byla slabá a nevyzbrojená, teď vypadá úplně jinak. Máme 250 000 dobře připravených vojáků, včetně Národní gardy.

To jste silnější než polská armáda...

Ano, to jsme. Základem je 52 000 profesionálů, kteří mají dobrý výcvik, třeba i díky Polsku, Spojeným státům nebo Kanadě. Nejde jen o počet vojáků, ale i jejich profesionalitu a hlavně mají novou výstroj a výzbroj. Při armádní přehlídce na den nezávislosti jsme ukázali, že ukrajinská armáda má velmi moderní tanky i raketové systémy.

Jsme teď silnější, a pokud se Rusko znovu rozhodne eskalovat konflikt na východní Ukrajině, nebude už to pro ně tak jednoduché jako před dvěma lety.

Nejde ale jenom o armádu. Vznikla úplně nová policie, která není zkorumpovaná. Začala decentralizace státu, hodně se změnil daňový a energetický sektor.

Tento rok jsme poprvé nebyli závislí na ruském plynu a dokázali jsme ho nahradit plynem z Evropy. Musíme snížit naši energetickou náročnost a také získat více surovin z ukrajinských zdrojů. Přivítáme jakékoli investice do tohoto sektoru. Jen s energetickou nezávislostí se Ukrajina stane skutečně nezávislou zemí.

Největším problémem je ale představování reforem. Ta je slabá. Navíc jeden skandál se zkorumpovaným úředníkem všechno přebije. Situace je ale mnohem lepší, než to zvenku vypadá. (Ukazuje anglickou publikaci o reformách, které jsou prezentované i na webu Reforms.ue.)

Kdo táhne ukrajinské reformy?

Občanská společnost a běžní lidé, kteří chtějí změnu. Já třeba nepatřím k žádné politické straně, ale mám kořeny v Euromajdanu (proevropské hnutí, které sesadilo režim prezidenta Viktora Janukovyče – pozn. red.) a různých organizacích, které okolo něj vznikly.

Na Ukrajině teď zvažujeme založení nové politické strany. Musí vzniknout zezdola. Proto navštěvujeme regiony. Mimo jiné i proto, že nemáme přístup do oligarchy vlastněných televizí. Musíme si vybudovat síť podporovatelů.

Jste ruský provokatér?

Jste ruský provokatér?

Hanna Hopko, šéfka zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, prosazuje dekomunizaci země a nechce, aby její dcera chodila v Kyjevě ulicemi pojmenovanými po příslušnících KGB, které považuje za vrahy.

Proto mě úplně provrtala vražedným pohledem a zdrsněl jí hlas, když jsem při rozhovoru v souvislosti s jejími politickými ambicemi omylem zaměnil jméno prezidenta Viktora Janukovyče a bývalého reformního premiéra Arsenije Jaceňuka. "Já, že bych měla oslovovat jeho voliče?"

Když jsme si to vysvětlili, poklepala mě s úsměvem na rameno a řekla: "To jsem byla ještě mírná. Na chvíli jsem si myslela, že jste ruský provokatér".

Každý na Euromajdanu protestoval proti Janukovyčovu režimu, ale změnit Ukrajinu můžeme, jen když změníme protestní náladu ve snahu budovat zemi, což je samozřejmě mnohem těžší. Měnit zemi, kontrolovat lokální elity, jak utrácejí peníze, aby veřejné projekty nestavěla firma starosty. Hodně se snažíme povzbudit lidi, aby kontrolovali místní rozpočty a to, na co peníze půjdou.

Politiku se tedy asi nechystáte opustit...

Politika je způsob, jak věci změnit. V roce 2014 jsem do ní nechtěla, ale přesvědčili mě, že do parlamentu kandidují podobné tváře. A že nemůžu být jen aktivistka.

Několikrát jsem chtěla politiku opustit, protože to není jednoduché. Je tu hodně odporu lidí spojených se starými časy, hodně sabotáží. Proto chceme vybudovat novou stranu. Aby byla alternativa. Upřímně – politici jsou ve slibech populisté. Když slibují, že během jednoho roku zvýší důchody na 500 eur, to je nemožné. Musíme být k Ukrajincům upřímní.

Pozitivní je, že za poslední dva roky se na Ukrajině snížil všudypřítomný pocit nutnosti paternalismu. Lidé zjistili, že oni sami mohou bojovat s Ruskem. Není to Evropská unie nebo Západ. A hlavně, že za ně nikdo jiný jejich zemi nevybuduje. Jen oni sami. Můžeme se spoléhat na protiruské sankce nebo mezinárodní půjčky, ale stát si musíme vybudovat sami. Je to naše odpovědnost.

Takže chcete nahradit Jaceňuka a jeho blok? Lidé z ukrajinských neziskových organizací navíc kandidovali v různých stranách.

Ano, využili nás.

A teď tedy chcete mít vlastní stranu...

Ano, pro generaci změny, která předtím nikdy nebyla v politice. Potřebujeme lidi, kteří se angažovali v občanské společnosti nebo mezinárodních organizacích. Pro lidi jako já je těžké být v politice, protože jsme reálnou moc nezískali. Ale už máme zkušenosti a chápeme, jak systém funguje. Pokud se spojíme s dalšími do jednoho týmu, může to být síla.

A ta strana je teď v jakém stádiu?

V procesu vytváření. Žádná jména. Nevěřím lidem, kteří říkají "my máme jména, tady jsme my a ten zbytek je strana". Lidé na Ukrajině stranám nevěří. Slyšeli od nich hodně slibů. Musíme ještě více posílit instituce ukrajinského státu a přivést do něj lidi, kteří mají zkušenosti a nejsou spjatí se starým režimem.

Jak vnímáte jako Ukrajinci Českou republiku? Je tu silná podpora Ukrajiny, ale jsou u i vlivní lidé, kteří dělají pravý opak. Není to tak jasná podpora jako u polských politiků.

Teď jsme kvůli konzulátu Donbasu, který vznikl v Ostravě, poslali dopis vašemu ministru zahraničí. To je teď nejaktuálnější. (MZV dalo případ k soudu, protože asociace, která instituci provozuje, neoprávněně používá titul honorární konzul – pozn. red.).

Berete Česko jako spojence, nebo jako problém?

Dokážeme rozlišovat organizace jako Člověk v tísni, lidi jako poslankyně Kristýna Zelinková či Karel Schwarzenberg, který navštívil východní Ukrajinu. Je určitě hodně lidí, kteří situaci rozumí.

Na fóru v Krynici se hodně řeší téma Karpatského regionu či jinak Mezimoří. Jak důležité je tohle téma pro Ukrajinu?

Máme zájem na podpoře rozvoje regionu a mezihraniční spolupráci. Proto jsme součástí. Pro Ukrajinu jsou důležitá hlavně víza a pohyb mezi státy.

Pokud jde o ty "velké" ideje, nechceme žádnou další unii. To je pro nás naopak nebezpečné, protože v zájmu Ukrajiny je silná Evropská unie. Proto jsem byla ve svém vystoupení opatrná a říkala jsem, že máme zájem o EU, která bude silná a a může spolupracovat s dalšími. Všechny tyhle formáty musí EU posilovat, ne ji oslabovat.

autor: Petr Zenkner

   
reklama
   
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama