Od našeho zvláštního zpravodaje - Do Voznesensku vede z Oděsy opravdu příšerná silnice plná hlubokých výmolů, po které se nedá jet rychleji než čtyřicet kilometrů za hodinu. Cesta protíná kukuřičné a slunečnicové pole, vesnic je tady velmi málo a vypadají jako osamělé výspy civilizace uprostřed ničeho. Těžko dostupný Voznesensk je přitom jedním z klíčových míst půl roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.
Když na začátku března vzala město útokem 126. ruská brigáda pobřežní obrany, která patří k Černomořské flotile, vojáci sledovali dva cíle: postoupit k Oděse a odříznout toto přístavní město na břehu Černého moře od ukrajinské pevniny. Chtěli také na sever od Voznesensku obsadit jadernou elektrárnu Južnoukrajinsk, která je odtud vzdálená pouhých dvacet kilometrů. Atomové reaktory jsou v této válce oblíbeným terčem Rusů. Okupovali a pak nakonec opustili Černobyl, teď drží Záporožskou jadernou elektrárnu.
Katastrofa pro Ukrajinu ale ve Voznesensku nenastala. Obránci města, i když čelili obrovské přesile, zvítězili. Před jedním z domů, který ruská raketa zničila tak, že bude muset být stržen, potkáváme mladíka Timofeje. Má vojenskou uniformu s modrým páskem přes ruku, patří k místní teritoriální domobraně. Dobrovolníkům, kteří se cvičili ve střelbě a jiných dovednostech kvůli tomu, aby pomohli armádě zvládnout ruskou invazi.
"Když se 2. března přiblížili Rusové, vypadali jako malá armáda. Tanky, obrněné vozy, táhli s sebou dělostřelectvo. Tady ukrajinská armáda nebyla, jenom naše domobrana a lidé, kteří dříve byli na vojně. Snažili jsme se Rusy zadržovat, než dorazili naši vojáci. I tak jsme ale měli málo těžké techniky, žádné tanky. Velitelé nám ale řekli, že je musíme zastavit," vypráví Timofej o tom, jak válka vstoupila do jeho města.
Zuřivý odpor Ukrajinců
Do Voznesensku Rusové přišli z Chersonu. Zřejmě předpokládali, že město rychle dostanou pod kontrolu a pak přijedou další posily naplňovat plány postupu buď k Oděse, nebo k elektrárně v Južnoukrajinsku.
Samotná bitva je už teď na Ukrajině legendou, pro svět o ní jako první informoval reportér amerického deníku Wall Street Journal Yaroslav Trofimov. Rusové ostřelovali město z tanků, ale odpovědělo jim dělostřelectvo obránců. Ukrajinci šli k ruským pozicím pěšky s protitankovými zbraněmi, sestřelili helikoptéru a někteří místní obyvatelé pak naváděli dělostřeleckou palbu.
Zuřivý a dobře organizovaný odpor Rusy zaskočil. "Mnoho techniky a munice nechali na místě a ustupovali v několika skupinách a kolonách. Stáhli se i ti, kteří se schovávali v domech lidí a mysleli si, že tam nikdo nebude střílet," popisuje Timofej. Provádí nás ale zničeným domem, ve kterém několik lidí zahynulo. Palba zdevastovala všechny byty, rozmetala nábytek, dveře, místo oken jsou ve stěnách velké díry. Ruská raketa zasáhla také nemocnici na okraji města.
"Říkají o nás, že jsme nacisté, a podívejte se, co sami dělají. A že prý neútočí na civilisty. Ve městě je na Rusy velká zloba, tohle nelze odpustit. A viděl jste nedávno to video, jak ruský voják ukrajinskému zajatci kuchyňským nožem uřízl varlata a pak ho táhl za jedoucím autem? Hrůza. Nám je jasné, že jako příslušníky domobrany by nás mučili a zabili, kdybychom se jim dostali do rukou. Vojáky z armády by zajali a chtěli vyměnit, ale s námi by se nemazali. Proto si mezi sebou říkáme, že pro všechny případy je lepší nechat si v zásobníku jednu kulku pro sebe než se dostat do ruského zajetí," zdůrazňuje Timofej.
Když přijdou, budeme opět bojovat
Na opačném konci města stojí rozvaliny mostu přes řeku Mervivod. Prostřední část se zřítila do vody, z jedné části visí dolů kus silnice. Most, kterému se říká bulharský, neboť se nachází blízko čtvrti Bolharka, vyhodili do povětří sami obránci města 2. března. Ruská kolona tak nemohla dál.
"Doufám, že to brzy opraví, to obcházení je dlouhé," říká žena, která tady venčí psa. Na protějším břehu stojí s prutem rybář. "Možná se Rusové vrátí, možná ne. Co já vím, já to neovlivním. Mám pět dětí a v duši klid. A jsem samozřejmě pro Ukrajinu, tady jsem vyrostl," odpovídá na dotaz, co si myslí, že bude.
Lidé ale zůstávají napjatí. Když jsme u mostu fotografovali, najednou přijelo policejní auto. Policisté vystoupili a hned se hnali k nám: "Dostali jsme hlášení, že tady fotografují podezřelé osoby. Kdo jste a co tu děláte?" Když zjistili, že se jedná o české novináře s řádným povolením, popřáli hezký zbytek dne a odjeli.
Ukrajinský vojenský analytik Oleh Ždanov nedávno řekl v Rádiu Svoboda, že bitva o Voznesensk byla možná jednou z nejdůležitějších v dosavadním průběhu války. "Kdyby tady Rusové uspěli, měli by před sebou celou jižní Ukrajinu. Myslím, že v ruských plánech hrál Voznesensk podstatnou roli," prohlásil Ždanov.
Pokud bude natočen nějaký hraný film o této válce, pak se Voznesensk rozhodně nabízí. Obránci se nezalekli početnějšího a lépe vyzbrojeného nepřítele a donutili ho obrátit se zpět. "Nevím, jestli se ještě pokusí znovu Voznesensk získat. Teď jsou daleko a v Mykolajivu před námi je pevná obrana. Ale jestli znovu přijdou, samozřejmě budeme bojovat," je přesvědčený domobranec Timofej.
Ruské dělostřelectvo 20. srpna Voznesensk opět bombardovalo. Mezi devíti zraněnými jsou i čtyři děti, malá dívka přišla o oko. Vypadá to, že pro Rusy město ještě není uzavřená záležitost.
Reportéři Martin Novák a Jakub Plíhal projíždějí ukrajinskou jižní frontou. Další texty a snímky najdete brzy na Aktuálně.cz.
