Ellsworth – "Lže," zavrčela Janet Fosterová.
"Je to starý chlípník," přisadila si její sestra Jean.
Bylo to jen několik dní předtím, než se stal Donald Trump novým prezidentem Spojených států.
"Já ho ale podporuju," vmísil se energicky do rozhovoru obou žen jejich bratr Paul. Nad stolem v obývacím pokoji, ve kterém si sestry pochutnávaly na muffinech, sušenkách a sýru, zazněl jeho hlas nezvykle ostře. "Hillary Clintonová je jako loutka. Všechno, co řekne, se naučí předem."
Letošní prezidentské volby v USA byly bezprecedentní mimo jiné i tím, do jaké míry proti sobě postavily Američany, včetně členů jednotlivých rodin. Je to vidět i na desítkách slovních přestřelek, které v různých koutech země zaznamenala agentura Reuters. Zaměřila se přitom zejména na venkovské oblasti a také na tzv. swing states, tedy státy, ve kterých byl výsledek voleb tradičně až do poslední chvíle nejistý.
Rodinu Fosterových z osmitisícového Ellsworthu ve státě Maine bitva o Bílý dům rozdělila na dva znepřátelené tábory, narušila stará přátelství a vyvolala hádky i s jejich sousedy.
Nově zvolený budoucí prezident USA Donald Trump ke Dni díkuvzdání vyzval národ, aby se po "dlouhé a zraňující" kampani sjednotil. "Emoce jsou vzedmuté a napětí přes noc neopadne," prohlásil ve videozáznamu.
Rozbroje a rozchody
V nedávném průzkumu, na kterém se agentura Reuters podílela společně s institutem Ipsos, odpovědělo patnáct procent respondentů, že kvůli výsledku voleb přestali mluvit s některým ze svých příbuzných nebo blízkým přítelem.
U voličů Demokratické strany se toto číslo vyšplhalo dokonce na třiadvacet procent, u příznivců republikánů dosáhlo deseti procent. Dvanáct procent všech účastníků průzkumu přiznalo, že výsledek voleb pro ně znamenal konec partnerského vztahu.
Podobná data z předchozích prezidentských voleb v USA neexistují. Odborníci na mezilidské vztahy – stejně jako sami voliči – ale přiznávají, že letošní volby byly v tomto ohledu naprosto výjimečné. Poté, co Hillary Clintonová prohrála v souboji s Donaldem Trumpem, bude hojení ran, které utrpěla americká duše, mimořádně obtížné.
Už ani slovo...
Sarah Guthová, volička Demokratické strany z Colorada, tvrdí, že přestala mluvit se svým otcem, který je nadšeným fanouškem nově zvoleného prezidenta. Pohádali se na Facebooku.
"Překročil určitou mez," hodnotí dnes Sarah lakonicky jeho počínání.
Na své facebookové stránce napsala, že letošní volby rozhodla "rasová otázka". "Bílá většina se bojí, že její nadvláda skončí," napsala. Vyvolala tím řadu rozhořčených reakcí, někteří lidí okomentovali její názor slovy "Táhni ke všem čertům!". Nakonec si veřejně přisadil i její otec."Napsal, že bych se za sebe měla stydět," vysvětluje Sarah.
Od té chvíle spolu nepromluvili jediné slovo.
Právě sociální sítě se staly místem, kde lidé už v předvolebním klání ventilovali velkou část svých vášní. Některé příspěvky na Facebooku či Twitteru měly přitom velký ohlas.
David French, píšící pravidelně do konzervativního čtrnáctideníku National Review, napsal o "nekonečné lavině urážek", které musela jeho rodina čelit ze strany fanatických Trumpových přívrženců. Stalo se tak poté, co podpořil Hillary Clintonovou. Na Twitteru se mimo jiné objevila fotomontáž s jeho sedmiletou dcerou. Někdo ji tam umístil do plynové komory.
Smazán z přátel...
Třiašedesátiletá Brenda Thomasová z Elizabethtownu v Kenntucky si zase stěžuje, že její bratr zveřejnil na Facebooku výpady proti Hillary Clintonové a Baracku Obamovi, které byly podle ní velmi urážející. Když se manžel Thomasové pokoušel svého švagra mírnit, ten ho rovnou smazal ze seznamu facebookových přátel.
"Musím s ním jednat velmi opatrně," připouští Thomasová na adresu svého bratra. "Do fungování naší rodiny to přináší spoustu problémů."
Přátele na Facebooku promazala i třiačtyřicetiletá Karen Wilsonová z Charlotte v Severní Karolíně. "Část mých rodinných příslušníků se rozzuřila, když jsem smazala některá vlákna s příspěvky, protože jsem je pokládala za příliš negativní," přiznala se. "Smazala jsem i některé facebookové přátele. Uvědomila jsem si, že jsem je do seznamu nikdy neměla zařadit."
Čtrnáct procent účastníků průzkumu agentur Reuters a Ipsos uvedlo, že v souvislosti s prezidentskými volbami zablokovalo některému z rodinných příslušníků nebo přátel přístup na svou facebookovou nebo twitterovou stránku. U voličů Demokratické strany to bylo třiadvacet procent respondentů, u republikánských osm procent.
"Lidé jsou nervózní"
Ve Springfieldu, městě na řece Mad River ve státě Ohio, hlasoval sedmapadesátiletý Duke Level pro Trumpa. Chtěl tím podle svých slov poslat na Washington "demoliční kouli". Stejnou, jakou dělníci používají při bourání stěn starých domů. Majitele kavárny Un Mundo nepřekvapilo, že prezidentské volby takhle rozdělily národ. Obává se, že bude ještě hůř.
"Tohle je jedna z historických křižovatek v našich dějinách," dodává.
Pár hodin předtím, než agentura Reuters Levela zpovídala, shromáždil Trump v několik kilometrů vzdálené aréně, v níž se konají dobytčí trhy, na pět tisíc svých stoupenců. Clintonovou ve svém projevu označil za "nejzkorumpovanější osobu, jaká se kdy ucházela o prezidentský úřad". Vyvolal tím hromadné skandování: "Zabásni ji!" A taky pár výkřiků: "Ať visí!"
Když se o tom o několik ulic dále dozvěděl jedenapadesátiletý Afroameričan Richard Scott, podporující kandidátku demokratů, jen potřásl nevěřícně hlavou. Tahle slova mu údajně připomínají lynčování černochů, k němuž v USA nezřídka docházelo ještě v minulém století. Třeba případ černošského vězně, který byl ve Springfieldu zastřelen a pověšen na sloup pouliční svítilny v roce 1904.
"Je to strašné," hodnotí situaci Scott s tím, že lidé jsou kvůli volbám nervózní.
Několik týdnů před hlasováním vyvěsil Richard Scott před svým domem předvolební plakát na podporu Clintonové. Jeho soused odpověděl tím, že vyvěsil transparent podporující Trumpa. A před pohřební síní, kterou soused vlastní, přelepil plakát s nápisem "Hillary for President“ velkou samolepkou hlásající "Hillary for Prison", kterou stoupenci nového prezidenta dávali jasně najevo, kam podle jejich názoru kandidátka demokratů patří.
Typický obraz Ameriky
Springfield je typickým obrázkem staré Ameriky. Pětasedmdesát procent populace tady tvoří běloši, osmnáct procent občané černošského původu. Volby ještě zvýraznily rozdělení podle rasových kritérií, které bylo v tomto šedesátitisícovém městě vždy velmi dobře patrné.
Podle rozhovorů s místními obyvateli podpořily severní části města, vesměs bohaté a obývané bílou většinou, Donalda Trumpa. Naopak jižní, charakteristické nízkými příjmy a velkým podílem Afroameričanů, stály ve velké míře za Clintonovou.
"Tohle město je rozdělené, ekonomicky a rasově," říká osmapadesátiletý Bob Leath, majitel firmy Buckey PC Repair, opravující počítače. Svůj hlas dal Trumpovi, aby – jak zdůraznil – "udělal ve Washingtonu pořádek".
"Pokud někdo hlasoval pro Clintonovou, byl to zpravidla někdo mladý, s nízkým příjmem nebo pocházel z jižního předměstí," vysvětlil.
Pětatřicetiletý černoch Turner-Bond ze Severní Karolíny pak tvrdí, že ztratil přátele, protože podpořil Trumpa. Někteří na něj začali pokřikovat "strýček Tom", což je tradiční označení pro černocha, který se ochotně podrobuje vůli bílého muže. Jiní mu dokonce vyhrožovali fyzickým násilím.
Útok na svobodu slova
Klání o Bílý dům podle agentury Reuters rozdělilo celé komunity. V Provu ve státě Utah se Trumpův stoupenec Loy Brunson jednoho říjnového rána probudil a našel své auto posprejované nápisy "AmeriKKKa", se zřetelným odkazem na Ku-klux-klan, a "Fuck Trump". Někdo navíc strhl dva předvolební transparenty na podporu kandidáta republikánů, které si pověsil před domem.
"Tak jsem přitvrdil. Nakoplo mě to a na předním dvorku jsem pověsil celkem pětaosmdesát transparentů podporujících Trumpa," vypráví. Během několika dní všechny až na šest, které nešlo jen tak strhnout, někdo ukradl.
"Tohle bylo něco víc než jen projev vandalismu," upozorňuje Brunson. "Tohle je útok na svobodu slova."
Na vině může být i rétorika
Někteří dávají vyhecované vášně za vinu ostré rétorice, která provázela celou prezidentskou kampaň. Nenávistné výrazy a extremistický slovník podle nich podnítily rasové, etnické a třídní napětí, které v USA už několik let znovu postupně narůstá.
George Lakatoff, profesor lingvistiky z Kalifornské univerzity v Berkeley tvrdí, že spousta lidí prostě jen převzala Trumpův způsob vyjadřování. Ten pokládá za jeden z nejnásilnějších, jaké kdy v posledních desetiletích použil kandidát na prezidentský úřad.
Výslovně pak zmiňuje Trumpovo vystoupení na jednom ze srpnových předvolebních mítinků, na kterém nepřímo vyzval stoupence nošení střelných zbraní, aby v případě, že ho Clintonová porazí, vzali celou záležitost "do svých rukou".
"Pokud tady máte extrémy tohoto typu, objeví se i extrémy v ohledu na míru nenávisti či strachu," upozorňuje Lakatoff.
Hojení takových ran nebude jednoduché. "Mé sestry mi odpustily," říká Paul Foster, který se tak ostře střetl o Trumpa se svými příbuznými v mainském Ellsworthu. "Ale bojím se, že zemi zachvátí požár."
