Rozděl a panuj. Trump Evropské unii nerozumí a chce ji rozbít, říká bývalý americký velvyslanec

Daniel Anýž Daniel Anýž
24. 6. 2018 17:09
Podle Anthonyho Gardnera, který býval americkým velvyslancem při EU, je Donald Trump odhodlán jít do obchodní války i proti spojencům USA a o Evropské unii by potřeboval hodně poučit. Trump také podle něj při zavádění cel využil rozhořčení lidí, že z volného obchodu nedostatečně profitují. Současná Republikánská strana je ve srovnání s nedávnou minulostí k nepoznání, tvrdí Gardner v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Bývalý velvyslanec USA při Evropské unii Anthony Gardner.
Bývalý velvyslanec USA při Evropské unii Anthony Gardner. | Foto: Ondřej Besperát

Aktuálně.cz: Podle amerických médií si chce Donald Trump uvalením cel na ocel a hliník pojistit své voliče. Dělníky v ocelárnách v Pensylvánii či v Ohiu, kterým to prý vrátí práci. Přitom ale volný obchod za neférový a pro USA nevýhodný označuje už od 80. let. Není to prostě tak, že v tomto případě opravdu dělá, čemu věří?

Anthony Gardner: Bezpochyby. A jak to bývá se všemi velkými nepravdami, mají svá pravdivá zákoutí. I volný obchod má své problémy. Trumpova "genialita" ovšem spočívá v tom, jak skvěle pro sebe využil obavy lidí, že zisky z volného obchodu nebyly ve společnosti spravedlivě rozděleny.

Je to velká ironie, ale Trump využil rozhořčení, že volný obchod má své oběti a přitom z něj na druhé straně nejvíce profitují kosmopolitní elity, které se už tak mají velmi dobře.

Trump hraje na strach lidí, kteří si řeknou: "Dobře, volný obchod je možná obecně výhodný pro naši zemi, ale my z toho nic nemáme. Na nás se zapomnělo, nikdo nás neslyší."

V čem vidíte tu ironii? V tom, že sám Trump patří k elitám, jež na globalizaci vydělávají?

Ironií je především to, že Trumpova obchodní politika situaci ještě zhorší a jen posílí frustraci mnoha jeho voličů.

Pokud Trump půjde do obchodní války s Čínou, cena importovaného zboží, které si kupují ve Walmartu, stoupne. Zároveň řada odvětví v USA, která je ve své produkci závislá na importu, může být méně konkurenceschopná. K čemuž ještě připočtěme, že se dále prohloubí rozpočtový deficit a také může stoupnout dolar.

Anthony Gardner
Autor fotografie: Ondřej Besperát

Anthony Gardner

Anthony Gardner (1963) byl v letech 2014 až 2017 velvyslanem USA při Evropské unii. V této funkci také za tehdejší administrativy prezidenta Baracka Obamy působil jako jeden z hlavních amerických vyjednavačů připravované smlouvy o volném obchodě mezi USA a EU, nazývané Transatlantické tržní a investiční partnerství (TTIP). S nástupem Donalda Trumpa byla jednání o TTIP ukončena. Gardner působil už v Bílém domě prezidenta Billa Clintona, kde byl v letech 1994 a 1995 šéfem evropské sekce v Radě pro národní bezpečnost. V Praze tento týden vystoupil na konferenci, pořádané Aspen Institute Central Europe a institutem CERGE-EI.

Proč Trump cla odůvodnil ustanovením z roku 1962, že jde o ochranu "národní bezpečnosti" USA? Mohl využít jinou klauzuli, která by přinejmenším nebyla pro spojence, Kanadu či EU, tak provokativní.

Protože mu to dává maximální pravomoc. Citované ustanovení bylo opravdu míněno pro možnou ochranu USA v době války. Prezidentovi dává naprostou rozhodovací volnost. Trump je evidentně odhodlán to využít i pro jiná odvětví, než je jen ocel a hliník.

Třeba cla na německá auta? To už by bylo opravdu vyhlášení tržní války. Navíc vůči spojencům.

Právě proto to nedává vůbec smysl. USA by měly při řešení sporů ve volném obchodě, jejichž zdrojem je Čína, se svým spojenci spolupracovat více, ne méně. Jedná se například o nucené odevzdávání a krádeže intelektuálního vlastnictví, čínskou nadprodukci a tak dále.

Chování Bílého domu má svoji logiku. Trump věří v postup "rozděl a panuj". Věří, že když jeden stát postaví proti druhému, může rozdělit Evropskou unii. Už vidíme signály v německém automobilovém průmyslu, kde se ozývají hlasy, že by se mělo vyjednávat, že se lze dohodnout.

Kdyby se jednotlivé státy EU vypravily touto cestou, byl by to podle mě konec. Ze své osobní zkušenosti vím, že když Evropská unie drží při sobě - v otázce obchodu, konkurence nebo třeba klimatické změny či Íránu -, Spojené státy to nemohou jen tak přehlédnout. A to říkám jako bývalý americký velvyslanec při EU.

Přímo tady na konferenci v Praze zástupce německého průmyslového svazu řekl, že bychom měli Trumpovi něco nabídnout na oplátku na "jiných frontách". Konkrétně zmínil vyšší výdaje na obranu. Věříte tomu, že by Trump pak přistoupil na kompromis v otázce cel?

Ne, tomu nevěřím. S výdaji na obranu má samozřejmě pravdu a také není první americký prezident, který na to upozorňuje. V podání Trumpa je to ale opět až karikatura, když "sdílené břemeno" prodává čistě jen jako vojenskou otázku. V praxi to tak přece není.

Spojené státy desítky let setrvale sledovaly politiku, v rámci které podporovaly silnou, jednotnou Evropu. A z dobrých důvodů. Je to výhodné pro Evropu i pro USA. Trump Evropské unii vůbec nerozumí. Potřeboval by hodně poučit, proč je EU ve skutečnosti pro USA efektivním partnerem.

Jen jediný příklad: spolupráce v policejní oblasti, v boji proti terorismu. Já jsem u toho přímo byl a vím, že nejen jednotlivé státy, ale právě EU jako celek je v této důležité věci, kterou tak často zmiňuje i sám Trump, opravdu důležitý spojenec.

Republikáni byli vždy pro volný obchod, teď ale Trumpovi vzdorují jen velmi vlažně. Takže se mu podařilo "násilné převzetí" Republikánské strany po řadě jiných oblastí i ve volném obchodě?

Ano, jeho "násilné převzetí" je velmi úspěšné. A také velmi překvapivé. Je to velké zklamání. Proti Trumpovi vystupuje jen pár vlivných členů Senátu, a to ještě ti, kteří v letošních listopadových volbách už nehodlají kandidovat. Jako jsou John McCain, Jeff Flake a Bob Corker.

Je to opravdu smutné z řady důvodů. Současná Republikánská strana je ve srovnání s nedávnou minulostí k nepoznání. Najednou už nevěří ve volný obchod. Najednou jim nevadí rozpočtový deficit a rostoucí státní dluh. Jedině demokratické deficity jsou podle nich špatné. Ty, které vyrobí republikáni, jsou v pořádku.

Vážnější než tyto politické posuny jsou ale pravidelné systematické útoky na základy naší demokracie. Svobodný tisk, soudy, zpravodajské služby, menšiny.

Pro mě je velmi problematické, že se proti tomu v Kongresu ozývá tak málo vlivných, dlouholetých republikánských zákonodárců, kteří by řekli: "Pane prezidente, tohle je nepřijatelné. Můžete mít a prosazovat svoji politiku, ale když útočíte na naše instituce, proti tomu se musíme postavit."

Jenže tím by se postavili proti republikánským voličům. Trumpa podporuje až 88 procent lidí, kteří ho volili. Od voleb prakticky neztratil žádné příznivce, v tom je úspěšnější než Clinton, Bush i Obama. A právě v otázce volného obchodu Trump názor republikánské základny zcela obrátil.

Trump ví, že jeho voliči za ním neochvějně stojí. Sám to nejlépe vystihl, když v kampani řekl, že i kdyby někoho zastřelil uprostřed New Yorku na Páté Avenue, tak by neztratil jediný hlas. Evidentně je zde velké procento republikánských voličů, kteří mu odpustí cokoliv. A které Trump přesvědčil, a to je mimořádně vážné, že všechna fakta jsou relativní. Případně že jsou zde ještě alternativní fakta a že média prostě lžou. Jeho voliči tento koncept přijali, a tím jsme se všichni vydali na opravdu hodně nebezpečnou cestu.

Trump přivítal v Bílém domě Macrona pověstným stistkem ruky. Pak zasadili strom a odletěli na večeři | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy