Berlín - Německý exkancléř Gerhard Schröder je mistr ve vyhrávání ztracených voleb.
V roce 2002 mu průzkumy dlouho věštily neúspěch, ale zarytý odpor vůči americké invazi do Iráku a návštěvy povodněmi postiženého Saska s gumáky na nohou mu pomohly výsledek zvrátit.
O tři roky později byla jeho pozice ještě beznadějnější. Tehdy - už proti Angele Merkelové - původně ztrácel až dvacet procentních bodů.
Volby sice skutečně prohrál, přesvědčivějším vystupováním v debatách ve srovnání s Merkelovou nakonec však jen o jedno procento.
Pro sociální demokracii (SPD) se to tehdy rovnalo téměř vítězství.
SPD se Schröderem počítala i letos
S třiasedmdesátiletým Schröderem strana počítala i letos. Měl se podílet na kampani. V červnu na stranickém sjezdu v Dortmundu bývalý kancléř burcoval kolegy, že nic není prohrané a volby vyhrávají lidé a voliči, nikoliv agentury pro výzkum veřejného mínění.
"To, co šlo tehdy, je možné i dnes," prohlásil s poukazem na volby v letech 2002 a 2005. Sociální demokraté jsou totiž v podobné situaci, měsíc před volbami ztrácejí přibližně patnáct procentních bodů na křesťanské demokraty (CDU a CSU).
Situaci ale změnila informace, že Schröder se má od září stát členem dozorčí rady ruské státní ropné společnosti Rosněfť.
Podniku, který vede jeden z nejvlivnějších mužů Ruska Igor Sečin. Dlouholetý chráněnec prezidenta Vladimira Putina patřící mezi nejužší špičku ruského režimu.
"My bychom to neudělali"
Mluvčí týmu sociálnědemokratického kandidáta na kancléře Martina Schulze uvedl, že lídr žádné společné akce se Schröderem neplánuje.
Schulz nejdříve na otázky ohledně Rosněfti řekl, že bývalý kancléř je soukromá osoba. Minulý týden už ale oznámil, že on by něco podobného neudělal.
Také křesťanští demokraté a jejich bavorská sesterská strana CSU se do exkancléře opřeli.
"Myslím si, že to, co dělá pan Schröder, není O. K. Já nemám v úmyslu vzít jakékoliv místo v průmyslu, když už nebudu kancléřkou," uvedla Angela Merkelová v předvolební diskusi, pořádané deníkem Bild.
Méně diplomatický je tajemník CSU Andreas Scheuer. Ten nazval Schrödera "ruským žoldákem".
Přestože předseda CSU a zároveň bavorský premiér Horst Seehofer je příznivcem lepších vztahů s Putinem. Loni navštívil Moskvu, kde se vyslovil za zmírnění sankcí Evropské unie proti Rusku.
Strana Zelených označila chování Schrödera za nehorázné.
Ani některým médiím se nelíbí představa, že člověk, který stál sedm let v čele německé vlády, může své zkušenosti a informace zužitkovat v blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina.
V době, kdy německé zpravodajské služby varují před ruskou snahou ovlivnit výsledek parlamentních voleb 24. září, a stále v době, kdy je Rosněfť vystavena sankcím Evropské unie kvůli ruské anexi Krymu.
Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung napsal v komentáři, že bývalý kancléř se stane loutkou autoritářského režimu, pokud křeslo v dozorčí radě Rosněfti přijme.
Práce pro Gazprom
Zdvižená obočí ve stranickém vedení a vůbec v Německu obecně vyvolal Schröder ostatně už před dvanácti lety.
Jen několik týdnů po odchodu z budovy kancléřství v Berlíně oznámil, že začne pracovat jako předseda dozorčí rady Nord Stream AG. Konsorcia vedeného ruským plynárenským gigantem Gazprom.
SPD tehdy oficiálně neprotestovala, ale předseda strany Matthias Platzeck telefonicky exkancléře přemlouval, aby tuto práci nebral.
S německými novináři Schröder nehovoří, promluvil pouze se švýcarským listem Blick. Kritiku označil za kampaň, jejímž cílem je zajistit znovuzvolení Merkelové. Přiznal, že má slíbený roční plat v přepočtu ve výši 350 tisíc dolarů, ale že z něj odvede daně německému státu.
Berlín podle něj musí v praxi akceptovat ruskou anexi Krymu, protože na ní nelze nic změnit. V tomto smyslu se vyjádřil nedávno také Christian Lindner.
Předseda liberálních demokratů (FDP), možného koaličního partnera Merkelové. Uvedl, že nezbývá nic jiného než se s anexí smířit a nepodmiňovat navrácením Krymu Ukrajině dobré vztahy s Ruskem.
Za to jej Schröder pochválil. Sám neskrývá, že se považuje za přítele Putina, a to ještě z dob, kdy byl kancléřem.
Před dvanácti lety označil ruského prezidenta za demokrata a v roce 2014 ho fotografové zachytili v Moskvě v objetí s Putinem. Jen několik týdnů po anexi Krymu.
