Romové prchají před Ukrajinci do "rezervací" za zdí

Alexandra Malachovská, spolupracovnice Aktuálně.cz
27. 6. 2012 9:30
Reportáž z romského ghetta v zakarpatském Berehovu
Romská osada v ukrajinském Berehovu
Romská osada v ukrajinském Berehovu | Foto: Alexandra Malachovská

Berehovo/Kyjev (od naší spolupracovnice) - V zakarpatském Berehovu, přímo u hranice s Evropskou unií, žijí stovky lidí za betonovou zdí. V hliněných a dřevěných chatrčích, v neuvěřitelné chudobě.

Páchnoucí místnosti s popraskanými a plesnivými zdmi ucpanými hadry a kartony, s děravými stropy, hliněnou podlahou a igelitem místo oken slouží jako obydlí pro mnohodětné rodiny zdejších Romů. Národ, který - jak tvrdí lidskoprávní organizace z Ukrajiny - každému jenom překáží.

Těsně před startem mistrovství Evropy ve fotbale byl na kyjevském sídlišti Berezňaky vypálen romský tábor. Zřejmě proto, že Romové své chatrče postavili poblíž kolejí, po kterých se na fotbalový šampionát dopravují tisíce fanoušků.

Ani v uzavřených ghettech, kde žijí "mezi svými", ale nemají ukrajinští Romové vyhráno. Ti z Berehova spí na palandách sestavených ze sena, hadrů a kartónů. Na dvorcích plných harampádí a odpadků si přímo na zemi vaří ve velkých kotlích, zavěšených nad ohništěm, nevábné břečky.

Bramboráky ze země jim očichávají volně pobíhající psi, prádlo perou ve špinavé vodě. Alespoň tu na nás nikdo neútočí, říkají.

Romská osada v ukrajinském Berehovu
Romská osada v ukrajinském Berehovu | Foto: Alexandra Malachovská

Satelity v chatrčích

Nahé malé děti se v západokarpatské osadě válejí v prachu a koňském trusu. Jedinou známkou civilizace jsou mobilní telefony a satelitní antény na děravých střechách.

"Vaříme ve smradlavé a špinavé vodě. Všechny děti mají průjmy. Modlíme se, aby tady byla alespoň jedna pumpa," říká Aranka, která v berehovské "rezervaci" žije s osmi dětmi. Dospělí i děti prý trpí úplavicemi a tuberkulózou. Chatrče jsou plné potkanů, proti nimž Romové nasazují hubené kocoury, často přivázané na provázku.

Se zavšivením mladé i staré Romky bojují barvením vlasů. Zářivě rudou barvou natírají hlavy dokonce batolatům.

Počet obyvatel? Neznámý

Podle statistik romských organizací žije na Ukrajině až 400 000 Romů. Podle berehovského zastupitele Rudolfa Pappa je však těžké zjistit dokonce přesný počet obyvatel osady za betonovou zdí. Rodiny neustále pendlují ve snaze najít lepší živobytí.

Romská osada v ukrajinském Berehovu
Romská osada v ukrajinském Berehovu | Foto: Alexandra Malachovská

Jediným příjmem jsou pro ně mnohdy sociální dávky jako porodné, rodičovské příspěvky a důchody starších členů rodiny. Problém je však prý v tom, že mnozí Romové na Ukrajině nemají žádné doklady, a o přídavky se tak nemohou hlásit.

Na život "za zdí" si Romové nestěžují. Podle Pappa je ohrazení romské osady pohodlné pro romskou komunitu i pro místní obyvatele. Nikdo je tam nedrží a pohybovat se mohou, jak se jim zlíbí.

Nerovní mezi rovnými

"Máme rovnoprávné postavení s Ukrajinci či Maďary. Naše děti mohou chodit do školy a ženy rodit v porodnicích," tvrdí Papp. Připouští však, že zdaleka ne všichni Romové tyto výsady využívají.

Hlavní problém vidí v tom, že muži nemohou sehnat práci kvůli své národnosti. Rodiny tak mnohdy živí žebrající děti a stařeny "pracující" na tržištích či nádražích. Část Romů prý žije z obchodů s drogami. Jejich tábory pak září přepychem. Bydlí v domech s cimbuřím a jezdí v limuzínách.

Podle ředitele Centra výzkumu občanské společnosti Vitalije Kulika je integrace Romů do společnosti velký problém.

"Za sovětských časů se na ně úřady snažily působit prostřednictvím takzvaných baronů. Tyto neformální mechanismy však selhaly, a vznikl tak prostor pro ještě větší kriminalizaci této komunity," řekl.

Romská osada v ukrajinském Berehovu
Romská osada v ukrajinském Berehovu | Foto: Alexandra Malachovská

Romantika vyprchala

Podle obránců lidských práv jsou Romové na Ukrajině zcela zanedbanou komunitou, o kterou nikdo nejeví zájem. "Je to národ, na který se zapomnělo. Vláda se o ně nechce starat, neboť řešení jejich problému by si vyžádalo velké náklady. Jsou považováni za marginální národnostní skupinu," citovala rozhlasová stanice Radio Svoboda Volodymyra Batčajeva z Asociace ukrajinského monitoringu pro dodržování lidských práv.

Za sovětských časů se úřady snažily násilně integrovat Romy do většinové společnosti. Kočovný život byl zakázaný, romské děti musely navštěvovat školy a muži dostávali práci zejména v zemědělství.

Propagovala se rovněž romská kultura a přímo kultovním filmem byl snímek moldavského režiséra Emila Lotianu Cikáni jdou do nebe, který se točil právě v zakarpatských vesnicích.

Filmová romantika však z romských táborů dávno vyprchala a ovládla je bída a kriminalita. Podobně jako v jiných evropských zemích společnost Romy pohrdá a oblibě se na Ukrajině těší jen restaurace s koloritními romskými kapelami.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty, uvedl Kupka

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.

Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.

Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy