Humanitární organizace Oxfam tvrdí, že přesně rok po silném zemětřesení, které 8. řijna 2005 zabilo více než 79 tisíc lidí a zanechalo 11 tisíc dětí bez rodičů, musí žít až dva miliony lidí v provizorních příbytcích.
Většina těch co přežili, bydlí ve stanech nebo pod celtami. S blížící se zimou lidé potřebují okamžitou pomoc.
Zima je vysoko v Himalájích krutá. Lidé trpí jak psychickými traumaty, tak nemocemi jako svrab, průjem, zápal plic nebo různými infekčními chorobami.
Tip: Přečtěte si jak situaci v postižené oblasti zaznamenal pracovník Člověka v tísni Jan Pavelka - ZDE
Zatímco na indické straně si zemětřesení o síle 7,6 richterovy škály vyžádalo ani ne dva tisíce mrtvých, na pákistánské straně přesáhl až 73 000 lidských životů.
Obnova celé této těžce přístupné horské oblasti, která se svou rozlohou blíží Belgii, bude trvat ještě minimálně dalších pět let, uvádí společnost Člověk v tísni.
"V budoucnu však už nepůjde poskytovat tak intenzivní pomoc, v jaké míře je organizace poskytovaly doposud," myslí si zástupce britské humanitární organizace Merlin Mohammad Sain.
Problémem je, že se do nepřístupných oblastí pomoc dostávala velmi pomalu. "Když jsme v únoru přijeli do oblasti Machiara našli jsme člověka, který měl díru v zádech už od zemětřesení, ale nepodstoupil žádnou léčbu. Jenom ležel," říká doktor Ihsan Ullah.
Infobox
Zemětřesení v číslech
- 8. řijna 2005 postihlo Kašmír zemětřesení o síle 7,6 richterovy stupnice
- Zabilo nejméně 79 000 lidí, 11 dětí zůstalo sirotky a 3,5 milionu lidí zůstalo bez střechy nad hlavou
- Více než 5000 škol, 585 zdravotnických zařízení a přes 6000 km silnic bylo poškozeno nebo zničeno.
- Nejpoškozenějším městem se stal Balakot, kde zemřelo asi 8 000 z 30 000 obyvatel a 5500 žen zůstalo bez manželů
- Minulou zimu přežívaly nejvíce postižené rodiny ve stanových táborech. V jednom z nich bylo až 300 000 lidí
- V současné době žije v táboře 35 000 lidí, ale přes zimu se počet může až zdvojnásobit
- Mezinárodní dárci věnovali na obnovu nejméně 6,7 miliard dolarů
- Každý vlastník domu (asi 450 000) obdržel od pákistánské vlády přes 2 000 dolarů
- Dotace obdrželo už 370 000 rodin a na 30 000 stavitelů bylo seznámeno se stavební technikou, která odolá zemětřesení
Pomáhají také Češi
V oblasti působí také česká organizace Člověk v tísni. V současné době se zaměřuje například na odklízení sutin po rozbořených školách v horských venkovských oblastech a zajištění svozu odpadů a opravě zdrojů pitné vody.
"Odezva této zpočátku opomíjené katastrofy nebyla velká, ale nakonec se do humanitární pomoci zapojila řada mezinárodních nevládních organizací," říká David Ševčík, vedoucí mise společnosti Člověk v tísni v Pákistánu.
V současné době společnost pracuje také na stavbě zjednodušených škol. "Školy stavíme především v hůře dostupných horských oblastech. Ty jsou důležité pro obnovu života na venkově," vysvětluje Ševčík.
Lidé nezapomínají
"Ta událost je stále v naší mysli. Bylo to příšerné. Hrozný hluk, takové hučení, nikdo nevěděl, co se děje. V noci se budím a mám pocit, že je to tu zase. Nábytek, podlaha, postel, vše se chvěje. Pak si uvědomím, že to tak není, přesto ale nemůžu usnout," říká Zafar Rashid a zahledí se do strmého údolí horské oblasti.
I když i před zemětřesením byla zdravotnická úroveň v horských oblastech nízká, mnoho vesnic nemá vůbec svého doktora. Vláda do oblastí vysílá doktory, ale jejich návštěvy nejsou časté, a hlavně jsou nepravidelné.
Absence lékařů přináší riziko těhotným ženám, které musí rodit doma a v případě komplikací musí absolvovat několikahodinovou strastiplnou cestu do Muzaffarabádu. Mohammad Sain říká, že mnohé děti nebo matky porod nepřežijí.
Merlin bude z finančních důvodů v oblasti působit nejdéle do příštího roku, snaží se však vzdělávat místní doktory, aby mohli působit v co nejvíce oborech.
Místní lidé si však kliniky zahraničních humanitárních organizací nemohou vynachválit. Ještě nikdy v životě nedostávali tak kvalitní lékařskou péči jako po zemětřesení.
