Ajta aš-Šáb (Libanon) - Ve škole složil všechny zkoušky, pomáhal otci prodávat sendviče, provozoval svou vlastní prodejnu kol a k tomu všemu stíhal cvičit s místní gerillou Hizballáhu.
Rodiče teď Šadího Saáda oplakávají. Jejich 19letý syn zemřel během loňské 34denní války proti Izraeli. Na to, že byl členem "islámského odporu" jsou pyšní. Vstup do Hizballáhu čeká brzo i mladšího syna.
"Nejdřív ale chci, aby dokončil střední školu," říká otec Haní ve svém domě ve vesnici Ajta aš-Šáb - místě, které loni zažilo jedny z nejtěžších bojů války.
Mladší syn musí nejdřív dostudovat
"Já sám se stanu bojovníkem, jestli se Izraelci vrátí. Proměnili umírněné lidi v nenávistné. Chci odplatu za svého syna. Nechci jen zabíjet, toužím pít izraelskou krev," dodává 42letý prošedivělý Haní.
Slova vyslovuje klidně. V modrých očích jeho v šátku zahalené manželky Zejnab nevyvolávají žádnou reakci.
"Haidar teď dokončuje základní školu. Vybral si cestu svého bratra - také chce být členem odboje," popisuje plány svého mladšího syna Zejnab.
Šadí byl jedním z 270 "mučedníků" Hizballáhu, kteří při loňském konfliktu zemřeli. Boje se rozhořely poté, co šíitské hnutí uneslo loňského 12. června za hranicemi nedaleko vesnice Ajta aš-Šáb dva izraelské vojáky.
Šadí ani nebyl bojovníkem na plný úvazek. Vždy byl ale připraven chopit se zbraně a Hizballáh na lidi jako on nejvíc spoléhal. Osvědčili se při obraně svých vesnic a měst.
"Upřímný slib"
Během Druhé libanonské války zemřelo celkem 1200 lidí, včetně 158 Izraelců - 43 z nich byli civilisté, zabití při ostřelování raketami Hizballáhu.
Plakát s Šádího obličejem teď zdobí stánek se sendviči, který patří jeho otci. "Jsme váš nejupřímnější slib," říká slogan vyzdvihující jeho smrt.
Odkazuje na prohlášení Saída Hasana Nasralláha, vůdce Hizballáhu. Ten slíbil, že zatlačí na Izraelce a zajistí tak propuštění Libanonců z jejich vězení. Dohoda mezi oběma stranami o výměně zajatců je ale ještě daleko.
Šadího portrét visí také v obývacím pokoji jeho rodičů. Na fotografii je zachycen při slavnostním zakončení školy, kterou vystudoval v nedaleké vesnici Rmeiš pod dohledem řádových sester.
Vypadá to, že loajalita k Hizballáhu koření v případě rodiny Saádů víc z potřeby národní obrany než z náboženského ztotožnění se s tímto guerillovým hnutím, jehož ideologie se inspiruje íránskou islámskou revolucí.
Bude další válka?
"Co je Hizballáh? Je to jen jméno. Odboj je tu jen proto, že nemáme žádnou armádu, která by nás bránila," říká Haní Saád. "Až tu bude opravdová libanonská armáda, budu první, kdo synovi účast v odboji zakáže."
Poté, co loni začalo platit příměří, přesunulo se na jih země 15000 libanonských vojáků. Spolu s nimi rozšířený kontingent modrých přileb Organizace spojených národů (UNIFIL). Hizballáh slíbil, že se stáhne a své zbraně schová.
Od té doby je fronta relativně klidná, až na každodenní průzkumné přelety izraelských stíhaček.
UNIFILu a špatně vyzbrojené libanonské armádě ale věří na jihu málokdo. V případě, že dojde znovu k bojům, sázejí víc na Hizballáh.
ČTĚTE VÍCE: Rok po válce se Izrael připravuje. Na další válku
"Tento stav už dlouho trvat nemůže," říká Saád a předpovídá další válku. "Izrael se nesmíří s prohrou, kterou utrpěl a Hizballáh nepřijme fakt, že jim Izrael narušuje vzdušný prostor."
