Rodinná bitva Le Penových pokračuje. Jean-Marie zůstává čestným předsedou své strany

ČTK ČTK
9. 2. 2018 14:00
Odvolací soud ve Versailles v pátek potvrdil předloňský verdikt francouzské justice a ponechal Jean-Marie Le Penovi funkci čestného předsedy strany Národní fronta, kterou před 45 lety založil. Zároveň však zůstává v platnosti zrušení jeho běžného členství ve straně, informovala agentura AFP. Soudní spor pramení z neshod zakladatele Národní fronty s jeho dcerou Marine Le Penovou, která po převzetí předsednictví v roce 2011 stranu přibližuje k hlavnímu proudu francouzské politické scény. Rodinný konflikt ale tímto nemusí skončit. Na sjezdu strany letos v březnu totiž strana s největší pravděpodobností přijme nové stanovy, ve kterých už funkce čestného předsedy vůbec není.
Marine Le Penová a její otec Jean-Marie.
Marine Le Penová a její otec Jean-Marie. | Foto: ČTK
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy