reklama
 
 

Nová naděje. Na kometě se otepluje, robot se může probudit

15. 5. 2015
Pokud robot Philae začne fungovat, mohl by pomoci vysvětlit vznik života na Zemi. Musí však překonat několik nástrah.
Doporučujeme

Paříž - Experti Evropské vesmírné agentury (ESA) s nadějí vzhlížejí k nebi.

Robot Philae, který 15. listopadu minulého roku přistál na tehdy 510 milionů kilometrů vzdálené kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko, by se mohl po téměř půl roce v hibernaci opět probrat k životu.

Philae a jeho mateřská loď Rosetta se zapsaly do historie kosmonautiky, když od základu změnily pohled vědy na vlasatice. A pokud robot znovu začne fungovat, mohl by pomoci vysvětlit i vznik života na Zemi.

Robot po oddělení od Rosetty přistál ve stínu, a tak byl odkázán na baterie. Za tři dny stihl shromáždit a poslat domů tolik dat, že je ESA stále vyhodnocuje.

V následujících dnech a týdnech se kometa přiblíží ke Slunci natolik, že by Philae mohl použít solární panely. Úspěch ale rozhodně není zaručen.

Jasno by mělo být do 18. května (pondělí), kdy bude mateřská loď Rosetta, která zůstala na oběžné dráze komety jako rádiová spojka, v příhodné pozici pro komunikaci s robotem i se Zemí.

Pokud se tedy Philae probouzí nebo už je vzhůru, dozvíme se to právě ve výše zmíněném radiovém okně. Aby se tak stalo, musí být splněno hned několik podmínek.

Ochromující zima

Aby program zahájení oživovací sekvence hlavních řídicích systémů vůbec začal zjišťovat, zda má na restart řídicí jednotky dost energie, nesmí teplota naměřená vnitřními termostaty zařízení klesnout pod minus 45 stupňů Celsia.

A právě o to má ESA největší strach, řekl odbornému magazínu Nature Stephan Ulamec z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku.

Zatímco v době listopadového přistání se teplota na kometě pohybovala okolo minus 160 stupňů, nyní by mohla přes den šplhat ke 40 až 50 stupňům.

Philae ale leží hluboko ve stínu - jeho solárním panelům se dostává slunečního svitu jen asi 80 minut denně. ESA se proto připravuje na variantu, že by robot pracoval jen v těchto intervalech.

Pohybující se stíny

To, že Philae odpočívá ve stínu, řídicí středisko na Zemi ví. Problém je v tom, že netuší, jak se změnilo (a mění) rozložení stínů s tím, jak se kometa 67P Čurjumov-Gerasimenko blíží ke Slunci, vysvětlila pro Nature Valentina Lommatschová z ESA.

Těsně před tím, než se robot uložil ke spánku, dostal příkaz, aby naklonil solární panely do příhodnější pozice a stoupl si výš na svých teleskopických nohách.
Zda se mu to povedlo tak, jak na Zemi chtěli, zatím nebylo možné ověřit.

Jako kritický se nakonec nemusí ukázat jen nedostatek slunečního svitu, ale také mráz, jenž mohl poškodit citlivé přístroje. Nejzranitelnější jsou u robota dobíjecí baterie.

Vyřadit z provozu je může i jemný prach, když se usadí na jejich povrchu.

Pokud Philae popisované nástrahy překoná, může lidstvu pomoci nalézt odpověď na tu nejzásadnější otázku: jak se zrodil život na Zemi. Jednou z možností, jak mohla být nastartována evoluce, je totiž teorie takzvané panspermie, podle níž zárodek života přiletěl z hlubokého vesmíru na jiném vesmírném tělese, možná právě na kometě.

autor: Petr Jemelka

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama