Ruský superšpion. Krtek v FBI poslal na smrt tři lidi, vynesl i plány na jaderný útok

Jan Hejl Jan Hejl
Aktualizováno 18. 4. 2024 5:07
V únoru 2001 skončila jedna z největších špionážních katastrof v dějinách USA. Komando FBI po letech pátrání dopadlo ruského špeha ve vlastních řadách, který Moskvě předal tisíce přísně tajných dokumentů a poslal na smrt několik cenných amerických agentů v Rusku. Zemřel loni v nejstřeženější americké věznici v Coloradu. Ve čtvrtek by se dožil 80 let.
Robert Hanssen za mřížemi.
Robert Hanssen za mřížemi. | Foto: FBI

Šestapadesátiletý Robert Hanssen směřoval do parku Foxstone na předměstí Washingtonu. Nejprve se přesvědčil, že ho nikdo nesleduje. Ničeho podezřelého si nevšiml. Po několika minutách přišel k lávce vedoucí přes potok a sehnul se k jednomu z jejích pilířů. 

Do nenápadné prohlubně vsunul černou igelitovou tašku plnou tajných vládních dokumentů, včetně diskety se zašifrovaným dopisem. Poté odešel, jako by se nic nestalo. Vždyť mrtvou schránku naplnil už tolikrát. Odjet domů už ale nestihl. Jeho poslední vteřiny na svobodě zaznamenala skrytá kamera vyšetřovatelů.

Pod lávkou v jednom z parků na předměstí Washingtonu se nacházela mrtvá schránka, do níž Robert Hanssen ukládal dokumenty Rusům.
Pod lávkou v jednom z parků na předměstí Washingtonu se nacházela mrtvá schránka, do níž Robert Hanssen ukládal dokumenty Rusům. | Foto: FBI

Když se Hanssen přiblížil k autu, rozběhli se proti němu ozbrojenci v bundách se žlutým nápisem FBI. Stál jako zkoprnělý a hleděl do hlavní jejich samopalů. I kdyby chtěl klást odpor, neměl by šanci. Při nasazování pout jen štěkl: "Že vám to ale trvalo, chlapci." Muži, kteří ho zatkli, věděli, že sarkastická poznámka mířila k nezvyklé délce jeho špionské kariéry. 

Nenápadný silně věřící katolík Robert Hanssen, který se nikdy příliš neprojevoval, měl jako vysoce postavený agent Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na starosti odhalování ruských špehů. Byl však sám jedním z nich.

Sovětům a později Rusům donášel takřka nepřetržitě od roku 1979 až do svého zatčení 18. února 2001. Pro Moskvu měl extrémně výkonný "krtek" ve Washingtonu nevyčíslitelnou hodnotu. Po celou dobu přitom neznali jeho skutečnou identitu.

"B" se hlásí do služby

Studená válka mezi USA a Sovětským svazem byla na přelomu 70. a 80. let v plném proudu, tajné služby znesvářených velmocí nepřetržitě hledaly a vymýšlely možnosti, jak druhou stranu přelstít. Vtom se Moskvě ozval tajemný muž. Byl to Robert Hanssen.

Hned v prvním dopise adresovaném důstojníkovi sovětské tajné služby KGB vyzradil totožnost tří sovětských agentů, kteří tajně pracovali pro USA. Aby si získal důvěru nových "zaměstnavatelů", přidal několik vládních dokumentů. Za své informace žádal 100 tisíc dolarů. 

Oficiální portrét agenta FBI Roberta Hanssena.
Oficiální portrét agenta FBI Roberta Hanssena. | Foto: FBI

"Musím vás informovat o jistých skutečnostech, o nichž možná nevíte. Vaše organizace byla nedávno několikanásobně infiltrována. Upozorňuji, že pan Boris Južin (útvar PR, Washington), pan Sergej Motorin (útvar PR, Washington) a pan Valerej Martynov (útvar X, San Francisco) se stali agenty našich zvláštních služeb," vyjmenoval Hanssen jména tří naverbovaných Sovětů. Dopis podepsal písmenem "B".

Ještě předtím prozradil Dmitrije Poljakova, generála sovětské vojenské rozvědky GRU a jednoho z nejdůležitějších amerických agentů. Hanssenovi přitom muselo být jasné, jak krutě Moskva trestá zrádce. Přesto je udal.

Ze svého pohledu musel. Věděl, že pokud by se jich nezbavil, hrozilo, že by prozradili oni jeho. Motorin, Martynov i Poljakov byli za zradu popraveni, Južin skončil v kriminále. 

Superšpion

Robert Hanssen pracoval v kontrašpionážní sekci FBI a měl přístup k informacím o agentech USA v řadách sovětských tajných služeb i těm nejtajnějším vládním dokumentům. "Jeho osobnost byla bizarní. Hanssen je člověk, který zabíjel bez emocí. Nikdy jsem neslyšela, že by projevil lítost nad strašnými věcmi, které udělal," řekla serveru Aktuálně.cz Elaine Shannonová, investigativní reportérka amerického časopisu Time, která o Hanssenovi napsala knihu Špion od vedle.

Ačkoliv Hanssen platil za důležitého "krtka" v FBI, podle Shannonové nebyl dobrý manažer ani vyšetřovatel. Byť byl nepochybně inteligentní, choval se zvláštně, kolegů v práci se stranil, nezapadal do kolektivu, a když už promluvil, působil arogantně a samolibě. 

Na pracovišti býval i terčem posměchu. Věčně chodil v černém nepadnoucím obleku, a tak mu spolupracovníci za zády přezdívali "funebrák". "Potkat ho o Halloweenu, vyděsil bych se. Vypadal jako někdo, kdo s oblibou číhá skrytý ve stínu," popisuje Hanssena v knize Špion od vedle jeho kolega z FBI Jerry Doyle.

Maska sebestředného ňoumy ale kryla zákeřnost. "Hanssen byl nepochybně superšpion. Pomohlo mu, že měl prověrky umožňující přístup k bezpečnostním systémům FBI, v nichž se dalo zjistit, jestli není vyšetřován," vysvětluje pro Aktuálně.cz spisovatel a přední americký odborník na tajné služby Ronald Kessler.

Navenek konzervativní katolík

Agent "B" po obdržení 100 tisíc dolarů od Sovětů začal pravidelně dodávat utajované dokumenty a informace. Nedaleko svého domu u Washingtonu zřídil několik mrtvých schránek a se svými řídicími důstojníky z KGB si domluvil signály, kterými jim dával najevo, že si mají vyzvednout balíček. Sověty v četných dopisech oslovoval "drazí přátelé", žádal je o maximální diskrétnost a kromě písmena B se později podepisoval jako Ramón nebo Ramón García. 

Balíček s tajnými dokumenty, který Robert Hanssen umístil do mrtvé schránky na předměstí Washingtonu v den svého zatčení 18. února 2001.
Balíček s tajnými dokumenty, který Robert Hanssen umístil do mrtvé schránky na předměstí Washingtonu v den svého zatčení 18. února 2001. | Foto: FBI

Pracovníci KGB po jeho totožnosti nepátrali. Věděli, že by tím zbytečně zvyšovali riziko, že jejich cenného agenta někdo prozradí. "Informace, které Hanssen předal, stačily k tomu, aby si Rusové ověřili, že má skutečně přístup k tajným dokumentům," dodává Kessler. Že Sověti mají svůj poklad na tak prominentním místě, tušilo v KGB jen minimum lidí. 

Hanssen od 80. let vedl dvojí život. S manželkou Boonie, vysokoškolskou láskou, měl šest dětí. Bydleli ve skromném domku ve středostavovské čtvrti na předměstí hlavního města USA. Bobby, jak Hanssenovi říkali přátelé, ničím nevybočoval. Ačkoliv od Sovětů inkasoval stovky tisíc dolarů v hotovosti, jezdil v ojetém autě a každou neděli chodil do kostela.

Jako silně věřící byl členem konzervativní katolické organizace Opus Dei a v okruhu kamarádů i kolegů horlivě kritizoval komunismus a agresivitu Sovětského svazu. Novinářka Elaine Shannonová ve své knize dokonce naznačuje, že členství v Opus Dei mohlo být dobře promyšlené krytí. Kdo by podezříval spořádaného katolíka a zapáleného vlastence ze špionáže pro Moskvu?

Sloup na předměstí Washingtonu, na který Robert Hanssen umisťoval smluvený signál pro Rusy, že naplnil mrtvou schránku tajnými dokumenty.
Sloup na předměstí Washingtonu, na který Robert Hanssen umisťoval smluvený signál pro Rusy, že naplnil mrtvou schránku tajnými dokumenty. | Foto: FBI

Podle Shannonové Hanssen naplňoval rysy psychopata a opravdové zbožnosti ani nebyl schopen. "První věcí, co udělal, bylo, že Sovětům dodal jména několika špionů v jejich řadách - přitom věděl, že za to mohou být popraveni. Opravdu věřící člověk by přece těchto činů litoval. A já se domnívám, že Hanssenovi je jen líto, že byl sám chycen - to je vše," upozorňuje reportérka, která se svou kolegyní Hanssenův život a špionáž pro SSSR zrekonstruovala na základě unikátních materiálů a více než 150 rozhovorů s lidmi z jeho okolí.

Ronald Kessler se však k nějakému promyšlenému náboženskému plánu, který by Hanssen naplňoval, aby nebyl chycen, staví skepticky. "Rozumím, že se to může zdát v rozporu se špionážními aktivitami, ale členství v Opus Dei nebo časté účasti na mších nemohou fungovat jako krytí. Jen si vzpomeňte na všechny mafiánské bosse, kteří vraždili, a přesto každou neděli chodili zbožně do kostela," říká autor knih o dějinách FBI.

Jisté však je, že se Robert Hanssen ani v nejmenším neřídil zásadami, které navenek zastával. Otec šesti dětí si roky vydržoval milenku Priscillu Sue Galeyovou, se kterou se seznámil ve striptýzovém klubu. Za peníze ze špionáže pro KGB jí koupil náhrdelník posetý safíry a diamanty a drahý mercedes. Dokonce jí opatřil kreditní kartu, ze které platila benzin a opravy. 

Hanssenova mrtvá schránka, do které předával tajné materiály Rusům, se nacházela v parku Foxstone na předměstí Washingtonu.
Hanssenova mrtvá schránka, do které předával tajné materiály Rusům, se nacházela v parku Foxstone na předměstí Washingtonu. | Foto: FBI

Naprosto v rozporu s pravidly svého zaměstnavatele vzal svou lásku na služební cestu do Hongkongu. FBI si ničeho nevšimla ani přesto, že karta, kterou Galeyová používala, byla registrovaná na adresu Hanssenova trvalého bydliště.

Špion byl také posedlý sexem. Své hrátky s manželkou bez jejího vědomí natáčel skrytou kamerou pro kamaráda a popisoval je na internetových fórech. 

Překročit červenou linii

Důvody, proč Hanssen zradil svoji zemi, je potřeba hledat v jeho dospívání a začátcích pracovní kariéry. Když byl malý, otec ho podceňoval, veřejně ponižoval a často mu dával najevo, že to nikam nedotáhne, ukazují záznamy a svědectví z jeho dětství. Když Hanssen splnil všechny prověrky a v roce 1976 nastoupil do FBI, konečně dosáhl pocitu satisfakce, že se otci policistovi vyrovnal.

V FBI ho ale místo rychlého povýšení čekalo zklamání. Kvůli své povaze nezapadal do kolektivu a měl pocit, že se mu znovu vysmívají. Jenže teď se mohl podceňovaný "Bobby" mstít, měl přístup k nejtajnějším dokumentům. Když pochopil, že ho u FBI hvězdná kariéra nečeká, rozhodl se poohlédnout jinde. U sovětské tajné služby KGB.

Odměna od Rusů. Padesát tisíc dolarů z balíčku, který vyšetřovatelé vyzvedli v mrtvé schránce v parku na předměstí Washingtonu.
Odměna od Rusů. Padesát tisíc dolarů z balíčku, který vyšetřovatelé vyzvedli v mrtvé schránce v parku na předměstí Washingtonu. | Foto: FBI

I když Hanssen vnímal finanční odměny z Moskvy jako výborné přilepšení, jeho hlavním motorem pro zradu bylo zřejmě ego, nikoliv peníze. Psychikou špionů, kteří přešli na druhou stranu, se dlouhodobě zabývá americký psychiatr David Charney. S Hanssenem po jeho zatčení strávil stovky hodin v cele a v roce 2001 se připojil k týmu jeho obhájců. 

Vysvětluje, že v lidech, kteří překročí červenou linii, se předtím hromadí spousta problémů, a jakmile to udělají, dostaví se okamžitá euforie. "Vyřešili všechny svoje problémy, dostali lidi, kteří se k nim nechovali dobře, a ještě ke všemu jim za to někdo zaplatil. Pak ale vždy přijde něco, čemu říkáme 'ráno poté'. Do mysli se vkrádají silné myšlenky: Proboha, co jsem to provedl?" říká Charney v televizním pořadu Mysl špiona. 

Věděl o každé štěnici

Jestli měl i Robert Hanssen výčitky, se patrně nikdy nedozvíme. Rusům za 22 let špionážní kariéry předal šest tisíc stran dokumentů s razítkem "přísně tajné" a 26 disket, které obsahovaly popis nejnovějších technologií elektrického odposlechu FBI. Pro Moskvu měly cenu zlata.

Vizitky agenta FBI Roberta Hanssena.
Vizitky agenta FBI Roberta Hanssena. | Foto: FBI

Kromě zmíněných čtyř jmen amerických špionů ukryl do mrtvé schránky například plán vlády USA pro případ jaderného útoku. Na sklonku studené války prozradil KGB, že Američané kopou tunel pod novou budovou sovětské ambasády ve Washingtonu, aby ji mohli odposlouchávat. Utajovaný projekt stál stovky milionů dolarů a po vyzrazení a technických problémech musel být zrušen. 

Hanssen působil jako člen technické komise FBI pro kontrarozvědné aktivity, která koordinovala veškeré odposlechy na území USA. Sovětský "krtek" tak teoreticky věděl o každé štěnici namířené proti Sovětům. Dozvěděl se i o plánech na vmontování miniaturních odposlouchávacích zařízení do kopírek na velvyslanectví SSSR nebo o supermoderních laserech namířených na ambasádu zvenčí, s jejichž pomocí mohli Američané sledovat, co se děje uvnitř.

Od Moskvy dostal celkem 1,4 milionu dolarů v hotovosti a diamanty, další statisíce mu prý nadřízení ukládali na konto v ruské bance. Delší pauzu od špionáže si dal pouze těsně po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Bál se, že chaos spojený s koncem komunistického režimu zapříčiní jeho prozrazení. V devadesátých letech ale spolupráci obnovil, tentokrát už pro ruskou Službu vnější rozvědky (SVR), která vznikla po rozpuštění KGB.

Tehdy ale Američané naplno pojali podezření a rozběhl se hon na zrádce. Pracovníci zpravodajských služeb si všimli, že jim kdosi maří tajné operace, navíc Spojené státy přišly o řadu důležitých sovětských agentů. Věděli, že je někdo musel udat.

Hanssen začal být podezíravý. Ačkoliv se bál, že se smyčka utahuje, dál psal květnaté dopisy svým šéfům v KGB. V databázích FBI vyhledával, jestli ho nadřízení nespojují s tajemným "krtkem". 

Usvědčující výstřižek igelitu

V podobném čase, kdy se Hanssen přesvědčil, že v počítačových systémech nefiguruje jako podezřelý, nakráčel do hlavní budovy SVR v Moskvě muž, který zanedlouho ukončil jeho špionážní kariéru. Bez problémů prošel vrátnicí. Proč by někdo podezříval tak vysokou šarži? Byl to plukovník Alexandr Potějev, krycím jménem Ščerbakov. 

Tento špion Američanů v řadách SVR vyhledal archiv se starými záznamy KGB a ze šanonu věnovanému agentu Rámonovi ukradl usvědčující dokumenty a předměty. Pak s nimi jednoduše odešel a zmizel v ulicích Moskvy. 

Američané Potějevovi slíbili sedm milionů dolarů, azyl a novou identitu pro něj i celou rodinu, pokud sežene informace, které usvědčí tehdy ještě neznámého zrádce. "Ta odměna byla obrovská. Koncem 60. let CIA jednomu přeběhlému agentovi dala milion dolarů a novou identitu, fungovalo to jako lákadlo pro další Rusy, aby taky přeběhli. Milion dolarů byla částka, se kterou se zpravidla hrálo. Ale sedm? To bylo něco neuvěřitelného," podivil se v únoru 2021 Karel Pacner, novinář a autor řady knih o historii špionáže.

Mezi materiály, které Potějev přivezl do USA, byly dopisy psané Hanssenem i deník důstojníka KGB, jenž vybíral jeho mrtvé schránky. Balíček obsahoval také magnetofonovou kazetu se záznamem jeho telefonického hovoru s Rusy. Podle hlasu ho kolegové identifikovali. Dopisy byly navíc protkané frázemi, které Hanssen používal v práci.

Vyšetřovací tým FBI se pak o skutečné identitě "krtka" ujistil díky výstřižku igelitu, do kterého agent Ramón zabalil tajné dokumenty. Byly na něm Hanssenovy otisky prstů a Rusové si kus sáčku založili do archivu s tím, že by se jim mohl někdy hodit. Hodil se nakonec Američanům k usvědčení Hanssena. 

Špion unikal tak dlouho díky tomu, že si podle slov Elaine Shannonové samolibá FBI dlouho nechtěla připustit, že by ji mohl někdo z jejích dobře prověřených zaměstnanců zradit. "Hanssen se v podstatě chytil sám. Kdyby si neliboval v psaní zvláštních dlouhých dopisů svým šéfům v KGB a SVR, byl by stále na svobodě," tvrdí americká novinářka.

Robert Hanssen se po zatčení vyhnul trestu smrti jen proto, že se přiznal. Svůj trest si odpykával na samotce v nejstřeženějším americkém vězení ADX Florence ve státě Colorado. V pondělí tam byl nalezen bez známek života ve věku 79 let.

Snímek Roberta Hanssena těsně po jeho zatčení v únoru 2001.
Snímek Roberta Hanssena těsně po jeho zatčení v únoru 2001. | Foto: FBI
 

Právě se děje

Další zprávy