Řezník ze Sin-ťiangu míří do Tibetu. Změnil už jeho název a chce počínštit buddhisty

Jana Václavíková Jana Václavíková
31. 10. 2021 17:17
Evropská unie a Spojené státy uvalily letos v březnu na čínského politika Wang Ťün-čenga sankce. Důvodem je jeho přímá účast na potlačování lidských práv a zakládání převýchovných táborů v Sin-ťiangu, kam Peking posílá muslimskou menšinu Ujgurů. Muž, kterému se přezdívá "řezník ze Sin-ťiangu", nyní dostal od čínské vlády nový úkol: míří do Tibetu.
Čínský politik Wang Ťün-čeng byl jmenován do čela Tibetu. Kvůli jeho podílu na genocidě Ujgurů se mu přezdívá "řezník ze Sin-ťiangu".
Čínský politik Wang Ťün-čeng byl jmenován do čela Tibetu. Kvůli jeho podílu na genocidě Ujgurů se mu přezdívá "řezník ze Sin-ťiangu". | Foto: ČTK

Osmapadesátiletý Wang dosud zastupoval tajemníka provincie Sin-ťiang. Měl tu na starosti policii a spravedlnost a stál také v čele státní organizace Sinťiangský výrobní a stavební sbor, kterou například Spojené státy označují za polovojenskou. Ta v provincii kontroluje ekonomiku, třeba produkci bavlny, a je zodpovědná za nucenou práci etnických menšin a za správu převýchovných táborů.

Wang bývá přímo spojován jak s potlačováním práv Ujgurů a jejich kulturní genocidou, kdy je v táborech nutí opouštět muslimské tradice a přijímat politiku komunistické strany, tak s mučením, sexuálním násilím nebo nedobrovolnou sterilizací.

Následovaly proto sankce od západních zemí. Wang byl tehdy nejvýše postaveným čínským politikem, na kterého mířily.

"Nemám žádný zájem cestovat do Evropské unie, Spojených států, Británie ani Kanady," reagoval na sankce podle Radio Free Asia. Zároveň mu byly zmrazeny účty v těchto zemích. "Nemám v nich ani cent," doplnil. 

Ani sankce ale nezabránily v povýšení Wanga do pozice tajemníka čínské komunistické strany v Tibetu, tedy na nejvyšší post v oblasti. "Jeho jmenování do čela Tibetu je fackou Spojeným státům a obecně demokratickým zemím. Peking 'řezníka ze Sin-ťiangu' nijak neusměrnil, naopak ho povýšil," píše magazín zabývající se náboženskou svobodou v Číně Bitter Winter.

Větší kontrola Tibetu

Odborníci se obávají, že podobná pravidla, která Wang zavedl nebo kterým přihlížel v Sin-ťiangu, začne uplatňovat i v Tibetu, do jehož čela nastoupí do dvou měsíců. Peking přitom potlačuje práva místních obyvatel už od okupace v 50. letech minulého století a také zde existují převýchovné tábory nebo nucené práce.

Wang by tak mohl navázat na správce Tibetu z let 2011 až 2016, který například zavedl systém sledování, zpřísnil bezpečnostní opatření, kriminalizoval některé kulturní a náboženské aktivity a několikrát zasáhl proti podporovatelům duchovního vůdce Tibeťanů dalajlamy. Tímto správcem byl Čchen Čchüan-kuo, současný tajemník Sin-ťiangu.

"Podobný personální přesun mezi Tibetem a Sin-ťiangem proběhl již v roce 2016, byť v opačném směru. Tehdejší stranický tajemník Tibetské autonomní oblasti Čchen Čchüan-kuo byl převelen do Sin-ťiangu, kde v posledních letech pod jeho vedením došlo k výraznému prohloubení represivní etnické politiky. Nelze tedy vyloučit, že k podobným krokům se nyní schyluje i v Tibetu," uvedl pro Aktuálně.cz David Gardáš z projektu Sinopsis.

"Jmenování Wanga do čela stranické komise Tibetské autonomní oblasti ukazuje, že čínské úřady plánují dál vládnout železnou pěstí nad obyvateli Tibetu," domnívá se nezisková organizace Mezinárodní kampaň pro Tibet. 

"Vláda Wang Ťün-čenga slibuje, že bude pro Tibeťany tak špatná, jako byl Čchen Čchüan-kuo. Možná horší," píše magazín Bitter Winter.

Tibetu se bude říkat Si-cang

Jakým způsobem bude Wang provincii vládnout, ukázal už jeho proslov před dvěma týdny v Lhase, hlavním městě Tibetu. "Odteď se považuji za Tibeťana. Mojí hlavní rolí a zodpovědností bude vytvořit harmonickou společnost, která bude rázně bojovat proti separatistickým aktivitám," cituje ho Radio Free Asia. "Je nezbytné navést tibetský buddhismus k přizpůsobení se socialistické společnosti a propagovat jeho 'počínštění'," doplnil. 

Zároveň vydal nařízení týkající se názvu oblasti. Slovo Tibet, jehož původ lze dohledat až do 8. století a které v podobě Tebet používal i ve 13. století italský cestovatel Marco Polo, by mělo v oficiálních dokumentech přeložených do angličtiny nebo jiných jazyků nahradit čínské označení Xizang (v českém přepisu Si-cang). To je podle čínských úřadů tradičním označením provincie.

Jak ale uvádí časopis Bitter Winter, čínský název pochází až z 18. století. O Tibetu jako o Si-cangu však už začal psát i čínský státní list Global Times. 

Stejnou proměnou prošla i ujgurská provincie, která je nyní známá pod čínským názvem Sin-ťiang. Samotní Ujgurové a další nečínští obyvatelé ji ale označují jako Východní Turkestán. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy