O Candidě auris zatím víme, že se šíří po nemocnicích a způsobuje smrtelně nebezpečnou infekci. Jak je možné, že zrovna na místě, kde jsou lékaři a zpravidla i velmi čisto, hrozí takové riziko?
Není to nic neobvyklého. V nemocnicích a zdravotních střediscích se musí pravidelně dělat stěry v ordinacích, čekárnách i na pokojích a kontrolovat znečištění prostředí. Nemocnice a polikliniky od určité velikosti na to musí mít specializované oddělení.
Hromadí se tady lidé s oslabenou imunitou, ať už kvůli onemocnění, nebo důsledkem léčby. A ti jsou k takovým agresivním infekcím náchylní, hrozí jim i smrt. Proto je riziko vysoké právě v nemocnicích.
Zdá se ale, že problém je v tom, že se Candidě auris daří přežívat i v prostředí, ve kterém ostatní mikroorganismy nepřežijí. Kvasinky obecně tuto schopnost mají, na rozdíl třeba od virů. Zapouzdří se, a když se naskytne příležitost, zase vyklíčí a množí se. Proto se tak těžko likvidují.
Zdravé lidi tedy neohrožuje?
To bych spekulovala. Běžné kvasinky zdravé lidi nijak neohrožují a jejich imunitní systém se s nimi normálně vypořádá. Candida auris pravděpodobně dokáže bariéry nastavené imunitním systémem překonávat snadněji, a proto je zákeřnější.
Candida auris
Kvasinku, která způsobuje smrtelnou infekci, poprvé objevili v roce 2009 v Japonsku. Od té doby se šíří v nemocnicích na všech kontinentech. Je odolná vůči všem známým lékům a dokáže přežít i v nepříznivých podmínkách. Ohrožuje životy pacientů, kteří mají oslabený imunitní systém. Zdraví lidé ji mohou přenášet, aniž by si toho byli vědomi.
V Česku zatím Candida auris není, ale objevila se už jinde v Evropě. Dá se nějak zabránit tomu, aby se k nám dostala?
Já myslím, že nedá. Šíří ji lidé, kteří ani nevědí, že jsou nositeli. Dnes se hodně cestuje a tato kvasinka se tak dostane kamkoliv. Šířit se bude hlavně v nemocnicích. Zdraví lidé nebo pacienti se silnou imunitou ani nemusí mít příznaky a nemusí vůbec vědět, že jsou přenašeči.
Candida auris se řadí k superodolným původcům infekcí, které jsou rezistentní vůči známým lékům. Jak velké nebezpečí pro lidstvo jsou tyto velmi rezistentní bakterie a kvasinky?
Tito noví nebo neznámí původci představují velký problém, protože se může stát, že se včas neodhalí, a tím pádem se nezavede efektivní léčba. Když pak lékaři zjistí, že jde o takto rezistentní druh, nasadí kombinaci léků - například několika antibiotik nebo u kvasinkových infekcí několika antimykotik.
Pak už záleží na stavu pacienta. Ani u superrezistentních bakterií, o kterých se tak často mluví, nebývá úmrtnost stoprocentní.
To znamená, že neexistuje bakterie, která by byla odolná vůči všem existujícím lékům?
Ale ano, i takové jsou. Ale dají se třeba porazit kombinací některých antibiotik, která se nechávají působit mnohem déle. Problém je, že to pacienti oslabení nějakou nemocí nebo invazivní léčbou nemusí vydržet.
Nejde o to, že by nešlo zabít bakterii. Organismus napadeného člověka ale pak musí ty zahubené bakterie zlikvidovat a pacient, který to nezvládne, většinou zemře na selhání orgánů.
Jsou tedy obavy ze superodolných bakterií a nefungujících antibiotik zbytečné strašení?
Podle mě by tohle strašení za normálních okolností nebylo úplně nutné, protože se netýká zdravé populace. Ale otázka je, v jakém stavu se tato zdravá populace nachází.
Mnoho z nás má nějakou nemoc, se kterou díky moderní medicíně žije normální, poměrně dlouhý život. Někteří z nás se rodí s poruchami imunity, o kterých ani nemusí vědět. Mnoho lidí je nějak léčeno, proto tyto bakterie představují pro lidstvo velké riziko. Opravdu zdravých jedinců je málo.
