Na základě královského dekretu mohou cestovat do zahraničí bez souhlasu mužského příbuzného - manžela, otce či bratra. Nová nařízení také zlepšují podmínky žen při rozvodu nebo v situaci, kdy samy vychovávají děti. Mohou také dostávat od úřadů oficiální dokumenty týkající se narození, svatby nebo jiných rodinných záležitostí. Dosud je mohli do rukou dostávat jen muži.
Ačkoliv dekret jako hlava státu vydal král Salmán, za reformami postavení žen ve společnosti stojí především korunní princ a králův syn Muhammad bin Salmán. Ten je faktickým vládcem země a přišel s plánem sociálních, kulturních a náboženských změn.
Povolil například kina nebo dovolil ženám řídit automobil. Zrušení takzvaného mužského opatrovnictví je dosavadním vrcholem těchto změn. Součástí princova plánu je také vytvoření více pracovních příležitostí pro ženy a jejich větší zapojení do ekonomiky.
Jedná se o součást jeho plánu Vize 2030, který předpokládá snížení závislosti Saúdské Arábie na vývozu ropy a větší saúdské investice ve světě.
"Chceme si zachovat svoji identitu, ale zároveň chceme být součástí globálního společenství," prohlásil Muhammad bin Salmán.
Pomalé změny
Otázkou ale je, nakolik se změna projeví v praxi. Mnoho saúdských rodin je konzervativních a vyznává wahhábismus, extrémně puritánskou a přísnou formu islámu. Ta klade důraz na důslednou segregaci žen a mužů, kteří nejsou v příbuzenském poměru.
Tato část saúdské společnosti zřejmě reformy odmítne nebo je přijme jen velmi pomalu. O možném zrušení mužského opatrovnictví se v zemi hovořilo už v roce 2005, kdy Rijád navštívil reportér deníku Aktuálně.cz. Česká diplomatka k tomu tehdy na uzavřeném setkání s novináři řekla: "Veškeré změny a reformy se v Saúdské Arábii prosazují velmi pomalu. Potrvá to ještě roky." Nakonec to trvalo 14 let.
Na problém mužského opatrovnictví upozornil na začátku roku dramatický útěk osmnáctileté Raháf Mohamed Kunúnové. Od své rodiny rodiny uprchla v Kuvajtu, odletěla do Bangkoku, kde se zabarikádovala na letišti v jedné místnosti a vysílala v přímém přenosu žádost o pomoc na Twitteru. Příspěvky viděly a sdílely tisíce lidí, thajské úřady zrušily její deportaci a dívka dostala povolení k pobytu v Kanadě.
V září to budou dva roky od vydání královského dekretu, který ženám v konzervativním království dovolil usednout za volant:
Utužování moci
Reformy korunního prince ostře kontrastují s tvrdostí, kterou nastolil v politických otázkách a ohledně možnosti kritizovat jeho kroky. Stovky lidí, kteří to na sociálních sítích udělaly, skončily ve vězení. To se paradoxně týká i aktivistek za ženskou rovnoprávnost.
Netoleranci ke kritice dal Muhammad bin Salmán zatím nejvíce najevo loni v Istanbulu, kde zemřel během návštěvy saúdskoarabského konzulátu novinář Džamál Chášukdží. Komando, které přiletělo z Rijádu, jej zavraždilo a podle mnohých indicií stál za tímto "umlčením" odpůrce své politiky právě korunní princ.
Tvrdý boj se odehrává také v královské rodině. Korunní princ omezil vliv některých kdysi vlivných členů a koncentroval moc ve svých rukou způsobem, na který Saúdská Arábie nebyla zvyklá.
