Restituce jsou věcí státu, ne soudů. Dienstbier odmítá změny v odškodňování na Ukrajině

ČTK ČTK
16. 2. 2016 18:00
Ministr Jiří Dienstbier doporučuje vládě, aby navrhla Ústavnímu soudu zamítnutí žádosti o zrušení některých některých podmínek pro odškodnění za nemovitosti zanechané na Podkarpatské Rusi, která je nyní součástí Ukrajiny. Dienstbier v návrhu vládního stanoviska poukazuje mimo jiné na rozhodnutí Ústavního soudu z května 2011, podle něhož "je věcí státu, jakým způsobem a jaké podmínky restituce stanoví, přičemž soudy mohou rozhodovat pouze v rámci takto stanovených podmínek".
Jiří Dienstbier.
Jiří Dienstbier. | Foto: DVTV

Praha - Vláda by měla podle doporučení ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) navrhnout Ústavnímu soudu, aby zamítl žádost o zrušení některých podmínek pro odškodnění za nemovitosti zanechané na Podkarpatské Rusi. Ta je nyní součástí Ukrajiny. Doporučení vyplývá z podkladů pro středeční zasedání kabinetu, který se návrhem bude zabývat.

Ústavní soud se bude žádostí o zrušení čtyř pasáží zákona zabývat na popud Obvodního soudu pro Prahu 1 a vláda byla k jednání přizvána jako vedlejší účastník řízení. Obvodní soud chce zrušit ustanovení, podle nichž o náhradu mohli žádat jen čeští občané, kteří o majetek přišli, nebo jejich manželé a děti. Soud by měl podle žádosti zrušit také pasáž, podle níž měli lidé o odškodnění žádat do konce roku 2013, a pasáž omezující výši náhrady na maximálně dva miliony korun.

Dienstbier v návrhu vládního stanoviska poukazuje mimo jiné na rozhodnutí Ústavního soudu z května 2011, podle něhož "je věcí státu, jakým způsobem a jaké podmínky restituce stanoví, přičemž soudy mohou rozhodovat pouze v rámci takto stanovených podmínek".

Zákon z roku 1958

Návrh také zpochybňuje oprávnění soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 požadovat v příslušné věci zrušení částí zákona. Soudkyně kvůli tomu přerušila řízení, v němž se žalobce domáhá zaplacení náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. Tento žalovaný postup se totiž vztahuje na řízení vedené ministerstvem financí podle zákona z roku 1958 o úpravě nároků souvisejících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinou, nikoli podle zákona z roku 2009 o zmírnění křivd kvůli připojení Podkarpatské Rusi k někdejšímu Sovětskému svazu.

Podkarpatská Rus, nazývaná též Zakarpatská Ukrajina, byla součástí bývalého Československa od roku 1919. Na konci června 1945 byla smluvně připojena k Sovětskému svazu, který poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti patřící československým občanům. Těm ale bylo vyplaceno z této sumy celkem pouze 13 milionů korun.

Podle napadeného zákona se odškodnění vztahovalo na nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi od 29. září 1938 a pozbytý do 23. května 1945 v souvislosti s postoupením tohoto území Sovětskému svazu. Vzhledem k vysokému věku a úmrtím oprávněných osob stát jejich rodinám vyplatil kolem 282 milionů korun, tedy čtvrtinu původně odhadované částky. Část poslanců kvůli tomu navrhla, aby o odškodnění mohly dodatečně požádat také vnoučata a dědici původních majitelů nemovitostí. Vláda již loni tento návrh odmítla.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy