Respektujte všechny etnické skupiny a jejich identitu, vyzval papež v Barmě. Rohingy ale nezmínil

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
28. 11. 2017 13:59
Zastánci muslimské menšiny Rohingů v Barmě jsou zklamaní. Papež František v úterý po setkání s tamní vůdkyní Su Ťij přímo Rohingy nezmínil. Vyzval pouze obecně k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog.
Papež František a Su Ťij.
Papež František a Su Ťij. | Foto: Reuters

Neipyijto - Papež František krátce po schůzce s barmskou vůdkyní Aun Schan Su Ťij v metropoli Neipyijto prohlásil, že lidé tu "nadále trpí občanskými konflikty a nepřátelstvím, které trvá příliš dlouho a vytváří hluboké rozkoly".

Muslimskou menšinu Rohingů ale přímo nezmínil.

Vyzval pouze obecně k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog.

"Náročný proces budování míru a národního usmíření může pokročit jen tehdy, když bude zajištěna spravedlnost a respektování lidských práv," citovala papeže agentura Reuters.

"Náboženské rozdíly nemusí být zdrojem rozdělení a nedůvěry, ale spíše silou jednoty, odpuštění, tolerance a moudrého budování národů," dodala hlava katolické církve.

Oxford proti Su Ťij

František v úterý přiletěl z Rangúnu do barmské metropole Neipyijto právě na setkání s tamní civilní vůdkyní Aun Schan Su Ťij.

S napětím se čekalo, zda se hlava katolické církve vyjádří k tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů. To trvá už několik měsíců a Spojené státy a OSN jej označují za etnickou čistku.

Ze svých domovů už od konce srpna uprchlo na 620 tisíc Rohingů. Jejich vesnice v barmském Arakanském státě armáda vyplenila a vypálila, spousta muslimských žen a dívek byla znásilněna.

Rohingové utíkají do sousedního Bangladéše. Ten ale patří mezi nejchudší země světa, a nápor statisíců běženců proto nezvládá.

Su Ťij čelí v současné době kvůli uprchlické krizi velkému mezinárodnímu tlaku. Zejména kvůli tomu, že neodsoudila operace armády proti Rohingům.

Nejnověji ji například městská rada v britském Oxfordu v pondělí zbavila ocenění, které jí město dalo před 20 lety - s odůvodněním, že ten, kdo zavírá oči před násilím, poškozuje svou vlastní pověst.

Bratři, kteří se následně usmíří

Papež se předtím v Rangúnu zúčastnil mezináboženského setkání a sešel se s vlivným, ale současně kontroverzním buddhistickým vůdcem.

Podle papežova mluvčího Grega Burkea, na kterého se odvolává list The Guardian, schůzka papeže s čelnými představiteli buddhistů, hinduistů, muslimů, křesťanů a židů trvala asi 40 minut.

František během ní lídry vyzval, aby spolupracovali na obnově země, jež po desetiletích vojenské vlády přechází postupně k demokracii. A pokud se budou hádat, aby tak činili jako bratři, kteří se následně usmíří.

"Jednota je vždy produktem rozmanitosti," citovala agentura Reuters Františkova slova. O Rohinzích se papež na této schůzce nezmínil.

S vůdcem barmské armády, generálem Min Aun Hlainem, se František setkal už v pondělí, strávil s ním asi 15 minut. Generál mu řekl, že jeho země se nedopouští "žádné náboženské diskriminace" a že armáda jedná "v zájmu míru a stability".

Nepoužívejte termín Rohingové

Papež již dříve vyjádřil obavy o osud Rohingů v Barmě a modlil se za jejich práva.

Místní katoličtí duchovní ale papeže vyzývají, aby během pobytu v Barmě nepoužíval termín Rohingové, protože ten je zapovězený buddhistickou většinou země.

Barmská armáda by se pak prý mohla mstít na menšinových katolících, kterých je ve 52milionové Barmě jen asi 659 tisíc.

Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty. Ta mimo jiné bývalé disidentce brání stát se prezidentkou a zajišťuje nadále armádě čtvrtinu parlamentních křesel, což stačí k zablokování jakýchkoliv změn. Armáda si rovněž udržuje kontrolu nad klíčovými bezpečnostními ministerstvy.

Rohingové jsou v Barmě dlouhodobě pronásledováni. Ačkoliv žijí v zemi po generace, úřady jim odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum.

 

Právě se děje

před 38 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy