reklama
 
 

Republikánům hrozí rekordní prohra v Kongresu USA

29. 10. 2008 18:02
Demokraté mohou získat nejvíce za 30 let

Washington - „Přátelé," hlásí republikánský prezidentský kandidát John McCain na předvolebních mítincích. „Máme je přesně tam, kde je chceme mít."

Odkazuje přitom na údajně nepřesvědčivé průzkumy posílající jen šest dní před volbami do Bílého domu demokrata Baracka Obamu

McCainovi sice pozice černého koně vždy svědčila, jen málo jeho republikánských kolegů však vidí situaci stejně optimisticky jako on. A to nejen kvůli obavám ze ztráty Bílého domu, ale také z očekávaného výprasku v senátních a sněmovních volbách, které se rovněž konají příští úterý 4. listopadu.

Sluší se ještě dodat, že se ve stejný den také obmění parlamenty ve 44 z 50 států a voliči rozhodnou i o jedenácti z padesáti guvernérských křesel.

Historie pro republikány, průzkumy proti

Přestože v posledních dvou letech ovládají Sněmovnu reprezentantů i Senát demokraté, vina za současnou finanční krizi a očekávanou recesi je připisována zejména straně exprezidenta Lincolna.

Historie by při současných parlamentních a senátních volbách mluvila pro republikány: když v jedněch volbách do Kongresu vyhraje první ze stran, za dva roky tomu bývá obvykle naopak.

Roku 2006 ztratili republikáni 30 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 6 v Senátu. Demokraté mají nyní ve sněmovně 235 zástupců a republikáni 199.V Senátu to je 49 ku 49, dva nezávislý senátoři se však přiklonili k demokratům.

Proti změně šéfování v obou komorách však hovoří současná čísla. Prezident George Bush má podporu pětiny Američanů, tedy nejnižší u amerického prezidenta v historii a největší krize od té „Velké" na přelomu dvacátých a třicátých let s sebou hrozí stáhnout i jeho stranu.

Poprvé za třicet let

Podle agentury Reuters poslední průzkumy ukazují, že republikáni mohou přijít ve sněmovně o dalších 30 křesel a o devět v Senátu. Důležitá jsou zvláště senátorská křesla, podpora šedesáti senátorů by totiž znamenala průlom, který by demokratům umožnil to, co si nemohli dovolit za posledních třicet let.

A to omezit takzvané „filibusters", tedy nekonečné protahování debaty o zákoně. To se dříve činilo nekonečným projevem některého ze senátorů, nyní však stačí dát najevo, že senátor „filibustruje", a pokud to komora nezvrátí většinou 60 hlasů, je rozprava skončena.

Tímto způsobem tak mohou být torpédovány pro některou ze stran nepohodlné iniciativy. Demokraté slibují stáhnout vojáky z Iráku, zreformovat po svém zdravotnictví a školství, snížit daně střední třídě a zvýšit je bohatým a korporacím.

Rozpočet je přitom po Bushově osmiletém panování zatížen obrovským dluhem, ke kterému je nutno připočíst dalších 700 miliard na záchranný balíček bankám. Boj lze tedy na půdě Kongresu čekat o každý dolar a „supervětšina" v Senátu by se demokratům náramně hodila.

Příliš pro-demoratické průzkumy?

Že demokraté získají další křesla je sice pravděpodobné, ale nikoli jisté. Podle průzkumu Gallupova ústavu si Američané totiž nepřejí, aby Kongres i Bílý dům ovládala stejná strana, čímž během své kampaně strašil i McCain (nikoli, aby pomohl republikánským zákonodárcům, nýbrž sám sobě).

Pokud by v Oválné pracovně zasedl on, přejí si voliči, aby Kongres ovládali demokraté, pokud by se tam dostal Obama, jsou nerozhodní.

Veškeré hlasovací lístky budou voliči házet do uren najednou, a tak v té chvíli nebudou vědět, kdo se do kterého úřadu dostane. Republikánská křesla pro kongresmany a senátory však mohou zajistit i „příliš pro-demokratické" průzkumy. Sedm z deseti občanů USA si totiž nyní myslí, že vyhraje Obama.

autor: Roman Gazdík | 29. 10. 2008 18:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama