Živě z Palmýry: 150 náloží denně. Rusové "čistí" město po Islámském státu, připomíná jim Groznyj

Jiří Just Jiří Just
14. 4. 2016 5:30
Z pouště sálá žár. Třicetistupňové vedro je tu obvyklé jarní počasí. Ruský armádní vrtulník s lehkostí dosedá na vojenské letiště. Okolo přistávací plochy hlídají syrští vojáci s kalašnikovy v rukou. Ještě před pár týdny odtud startovaly stroje s rudou hvězdou, které se zásadním způsobem zasloužily o osvobození historického města Palmýra. Nyní, po důležitém vítězství nad teroristy z Islámského státu, letiště na první pohled připomíná obrovský ospalý betonový plac. Základnu ale ve vysoké rychlosti opouštějí nákladní automobily s obrněnou korbou. Míří do Palmýry, kde pracují ruští armádní pyrotechnici. Historický skvost nyní navštívil i reportér Aktuálně.cz Jiří Just.
Foto: Aktuálně.cz

Palmýra (od našeho zvláštního zpravodaje) - Uprostřed pláně poseté pískovcovými ruinami, připomínajícími kamenné pařezy, ční antická kolonáda. Žhavé syrské slunce ji nemilosrdně bombarduje svými paprsky.

Sloupořadí začíná u monumentálního tetrapylonu a končí v prázdnu. Tam, kde dříve bylo centrum starověkého města. Za kolonádou se skrývá antické divadlo. Jeho masivní stěny s nevelkým vchodem, vedle něhož se válí několik použitých nábojnic od lehkého kulometu, dnes jako jediné vypovídají o tom, že v Palmýře před tisíci lety žili lidé.

Nájezd barbarů

Novou pamětihodností Palmýry, symbolem doby, v níž žije soudobá Sýrie, jsou vysoké náspy. Táhlá hromada pouštní zeminy měla fungovat pro teroristy z organizace Islámský stát (IS) jako obranná linie.

Proč chtěli bránit starověké město, není jasné. Poté, co koncem loňského května oblast obsadili, se vzali za přetvoření historické Palmýry k obrazu svému. Demonstrativně vyhodili do vzduchu nejznámější památky: 2000 let starý vítězný oblouk z římské éry, sochu lva z 2. století, chrámy bohů Bela a Baal-Šamina.

Pískovcová suť na místě světoznámých monumentů je němým svědkem jejich řádění. Místní úřady tvrdí, že fanatici zničili podle prvních odhadů pětinu historicky cenných památek.

Foto: Jiří Just

Mužíčci s detektorem

Mezi antickými sloupy se prožene zvuk exploze. Po několika minutách další. Nad krajinu se zvedá oblak šedého dýmu.

Nedaleko ruin chrámu severosemitského Pána nebes se opatrně pohybují příslušníci ruských ženijních vojsk. Vojáci v tmavých oblecích s detektory min metr po metru pročesávají půdu a hledají výbušniny, které zde mohli nechat islamističtí militanti.

"Ruští pyrotechnici přijeli do Palmýry vyčistit historickou část města, aby sem mohli přijet vědci a představitelé UNESCO, kteří určí přesný rozsah škod," vysvětluje mluvčí ruského ministerstva obrany, generálmajor Igor Konašenkov.

Ženisté budou antické památky čistit zhruba měsíc. Každý den nalézají a přímo na místě likvidují zhruba 150 smrtonosných předmětů.

"Přímo ve starověké Palmýře nacházíme především munici. Nástražná výbušná zařízení byla rozmístěna ve městě. Vypadá to tak, že tady nechtěli držet obranu," říká velitel skupiny ruského Mezinárodního protiminového centra podplukovník Alexej Makarenko.

"Je mi až smutno z toho, co teroristé udělali s tímto hezkým místem. Jsou tu historické i kulturní památky, nedaleko je poničené město. Obnovit to všechno bude velmi těžké. Podobná situace byla v Grozném, kde jsme také působili," neskrývá emoce ruský důstojník.

Palmýra

První dochované zmínky o Palmýře sahají až do první poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem. Město měl údajně založit biblický král Šalamoun. Postupem času se stalo důležitou zastávkou pro karavany putující po Hedvábné stezce.

Město zažilo rozkvět i pád Římské říše, šíření křesťanství a posléze islámu. Poslední architektonický otisk zde zanechal libanonský emír Fachr ad-Dín II., který nad starověkým městem v 16. století nechal postavit svůj zámek.

Město v kráterech

Křižovatka na okraji města je poseta asi metrovými krátery a vytrhanými kusy asfaltu. Sousední ulice je přehrazena červenou páskou. Bílá stavba v pseudoantickém stylu je ohlodána kulkami. Její vnitřek vyplenil požár. Před vchodem stojí kovová kostra, která dřív mohla být nákladním vozem.

Páska se vine dál okolo budovy městské rady. Stromy na dvorku jsou ohnuty tlakovou vlnou. V samotném zastupitelstvu, které utrpělo nespočet zásahů z různých zbraní, zeje obrovská díra.

"Všechny přístupové cesty do města byly zaminované. Nálože byly položeny pod vrstvou asfaltu. Prakticky ve všech domech na okraji města byla umístěna výbušná zařízení," popisuje generál Konašenkov vražedné pasti, které čekaly na syrskou armádu.

Foto: Jiří Just

Těžký návrat do Palmýry

Nad městem náhle prolétá syrská stíhačka. K nebi se obrací zraky asi dvou desítek místních obyvatel, kteří přežili bezmála roční nadvládu Islámského státu.

"Město opustilo asi 3000 rodin. Desetina z nich odešla do zahraničí, ale většina žije v jiných syrských provinciích. Jsem přesvědčen, že se všichni vrátí," říká Talál al-Barází, guvernér provincie Homs, v níž se Palmýra nachází. Jestli někdo z města uprchl před válkou do Evropy, neví.

"Obyvatelé města se postupně vracejí. Infrastruktura je ale velmi těžce poničena boji. V nejbližších dnech by měla znovu fungovat vodovodní síť. S elektrikou to je ale horší," přiznává guvernér.

Život do normálních kolejí by se v Palmýře měl vrátit do tří měsíců. Na turisty bude starověké město čekat roky.

Záběry z dronu ukazují, v jakém stavu je po vyhnání Islámského státu pouštní město Palmýra, které je zapsáné na seznamu světového dědictví UNESCO. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy