Pula (od naší zvláštní zpravodajky) - Servírka v roušce u vchodu do restaurace Hotelu Pula ve stejnojmenném chorvatském městě škrtá v seznamu, z pultu vedle dveří zvedá malý bílý přístroj a míří s ním do obličeje turistům. "V pořádku, 36 a něco," říká a pouští lidi dál.
Snídani i večeři si z bufetového stolu hosté sami nabírat nesmí, není to hygienické. Číšníci ho servírují sami podle instrukcí strávníků, což docela trvá. Nepohodlí při servírování personál kompenzuje vrchovatou péčí o to, jestli hosté mají vše, co by si mohli přát. Restaurace je takřka prázdná, z celkových víc než 180 pokojů a apartmánů je obsazených jen 30.
"Vloni touhle dobou jsme měli úplně plno," popisuje manažerka hotelu Alenka Šešeljaová. Jezdí sem hodně Čechů i Slováků, ale také Němci nebo Poláci. I když v řadě zemí střední Evropy už skončil školní rok, rezervace příliš nepřibývají, storna podle Šešeljaové pořád zatím převládají. Navzdory tomu, že se stejně jako další hotely snaží přitáhnout hosty nejrůznějšími slevami.
Zaměstnanci Hotelu Pula mají nicméně štěstí, těsně před koronavirovou krizí jej koupil nový majitel, který zatím nikoho nepropustil, i když platy si museli seškrtat všichni. Jinde je hůř. Zmenšují se kapacity, část personálu musela odejít nebo hotely letos vůbec nenabraly sezonní zaměstnance. V Chorvatsku vzrostla za červen nezaměstnanost skoro nejvíce z celé Evropské unie. Potvrzují to i data o počtu vydaných průkazů, které si tito pracovníci musí vyřídit, pokud mají přijít do kontaktu s jídlem nebo pitím. Oproti loňsku jich je v oblasti severního Jadranu zatím asi polovina.
Samé změny
Že zejména hotely, které nabízí s ubytováním i stravu, mají v koronavirové krizi velké problémy, potvrzuje také Gordana Tripkovićová, majitelka cestovní agentury ve městě. Stará se o zákazníky řady českých, slovenských i dalších cestovních kanceláří.
"Je to paradox, ale bylo by pro nás v určitém smyslu snazší, kdybychom věděli, že ta sezona bude katastrofa. Takhle se situace mění doslova každý den, absolutně nevíme, s čím můžeme počítat," vysvětluje. Ve chvíli, kdy se v Pule setkáváme, řeší její zaměstnanci zájezd turistů ze Švýcarska. Tamní vláda zvažuje, že Chorvatsko zařadí na seznam zemí, pro které bude po návratu domů platit povinnost karantény. Skupina má přijet další den, nikdo pořádně neví, co jim poradit.
Tripkovićová je přesto za každého návštěvníka vděčná. "Ztráty nám začaly nabíhat ještě před začátkem sezony, kdy se normálně staráme o účastníky různých pracovních kongresů," popisuje. Doufá, že v letních měsících, které jsou pro turismus v Chorvatsku klíčové, přijede hostů aspoň polovina. Za celý rok by to tak znamenalo zhruba třetinové příjmy. Podobný odhad má nyní i ministerstvo pro turismus v Záhřebu. Peníze z tohoto odvětví tvoří každoročně asi pětinu chorvatského HDP.
Ani s tak neveselými vyhlídkami zatím Tripkovićová nemusela propouštět. Zachránilo ji, že měla hned od března nárok na finanční podporu od vlády, vyplácet ji stát začal o měsíc později. Nejdřív to bylo 3250 kun (asi 11,5 tisíce korun) na jednoho zaměstnance, od dubna je to 4000 kun (přes 14 tisíc korun).
V červenci by měl příspěvek klesnout na polovinu, nárok na něj budou mít firmy z oblasti cestovního ruchu nebo pořadatelé kulturních akcí tak dlouho, dokud jim příjmy nevystoupají aspoň na polovinu běžného provozu. Celkem chorvatská vláda podle informací tamního ministerstva práce a sociálních věcí vyplatila na těchto a dalších příspěvcích zaměstnancům a zaměstnavatelům od začátku koronavirové krize přes osm miliard kun (asi 28 miliard korun).
Na samotě u moře
"Mnohem lépe se daří pronajímat ubytování, která jsou trochu izolovaná, mají vlastní vchod, samostatnou kuchyň a tak dále. Na to se hosté také hodně ptají," popisuje majitelka cestovní agentury Tripkovićová. Podle ní proto narostla poptávka třeba po soukromých apartmánech dál od moře, ve vnitrozemí. Stejně jako další agentury i ona změnila podmínky storna zájezdů, aby byly co možná nejflexibilnější. Některé pobyty je tak možné bez postihu zrušit třeba i tři dny před plánovaným začátkem.
Mění se také preference hostů, jak trávit volný čas. "Dřív jsme se snažili prezentovat jako město, kde je toho spousta co dělat. Teď jsme se vrátili k tomu, že inzerujeme hlavně slunce a moře," vysvětluje Sanja Cinkopan Korotajová, šéfka turistické kanceláře města Puly.
Ve městě se každoročně koná velký filmový festival, zdejší římský amfiteátr hostí koncerty pro tisíce posluchačů. V minulých letech tu vystoupil například francouzský šansoniér Charles Aznavour nebo britský zpěvák Sting. "Letos místo toho plánujeme malé koncerty různě po městě, aby se tam neshromažďovalo tolik lidí. Akce, které se konají v Areně, mají omezenou kapacitu. A přijedou hlavně domácí interpreti," říká Cinkopan Korotajová.
Na začátku července bylo v Chorvatsku podle údajů tamní celostátní Turistické agentury ubytováno asi 312 tisíc turistů, z toho 263 tisíc z ciziny. Převládají Němci (77 tisíc), následovaní Slovinci (68 tisíc) a Čechy (34 tisíc). Vloni, kdy Chorvatsko zažilo po několikaletém růstu rekordní sezonu, byl touto dobou celkový počet hostů víc než dvojnásobný.
Podle Tomislava Kufnera ze Správy hranic chorvatské policie, která zaznamenává všechny formuláře v systému nazvaném Enter Croatia (Vstupte do Chorvatska), se při překročení hranic do země registrovalo víc než milion turistů z ciziny, asi třetina běžného počtu.
Formulář je místními úřady doporučován jako víceméně povinný, jeho vyplnění se ale příliš nekontroluje. Je tak možné, že jich ve skutečnosti bylo ještě více, Chorvatské sdružení cestovního ruchu počítá s 1,6 miliony turistů od začátku letošního roku, tedy včetně prvních tří předkoronavirových měsíců. Ani jeden z hostů se podle sdružení zatím nemocí covid-19 nenakazil.
Na severním pobřeží Jaderského moře, kde leží i Pula, je přitom situace relativně klidná. Oblast Istrie a ještě o něco východněji ležícího Kvarneru je z Česka snadno dosažitelná autem, a je tak nyní mezi turisty nejvyhledávanější. Naopak jihovýchod země, Dalmácie, včetně slavného Dubrovníku, který v minulosti přitahoval tolik lidí, že město hledalo způsoby, jak jejich počet omezit, stále zeje prázdnotou. V celé oblasti na pobřeží jižně od Splitu je nyní hlášeno jen asi 80 tisíc hostů, v provozu je i méně hotelů.
Hlavní třída v Dubrovníku právě teď :o To na nával turistů v Chorvatsku úplně nevypadá... Foto od @ZMolcan #chorvatsko pic.twitter.com/RjF4fwKc3p
— Filip Molčan (@fipa) July 2, 2020
"Nedá se tam tak snadno dojet autem a létání letadlem je stále ještě omezené," vysvětluje Gordana Tripkovićová z Puly. Země také zavedla povinnou karanténu pro řadu východněji položených balkánských zemí, odkud běžně jezdí turisté právě na jih chorvatského Jadranu. Úplně pak zatím podle zkušeností hoteliérů i majitelů barů a restaurací schází turisté z Itálie, a to i na Istrii.
Dobrodošli v roce 2020
Počet nakažených i mrtvých s koronavirem v přepočtu na počet obyvatel je v Chorvatsku menší než v Česku. V zemi nyní nejsou fakticky v platnosti žádná koronavirová omezení, povinné je jen nošení roušek ve veřejné dopravě. Další opatření jsou ve formě doporučení. Hotel Pula přesto počítá s tím, že měření teploty, dezinfekce rukou a omezené bufetové stoly nezmizí až do konce letošní sezony. "Nestalo se nám, že by si na to hostě stěžovali, naopak," vysvětluje v klimatizované hale hotelu jeho manažerka Alenka Šešeljaová.
Stejně jako na plážích, které jsou mnohem prázdnější než obvykle, ani v hotelu není takový problém dodržovat od ostatních hostů doporučený 1,5metrový odstup. Když se náhodou utvoří při podávání večeře nebo měření teploty krátká fronta, lidé vzdálenost dodržují. Recepční v roušce je krytá bariérou z plexiskla.
Hotel Pula nechal část pokojů zcela uzavřené a oddělené pro případ, že by se někdo nakazil. Městská samospráva pro případné nemocné koronavirem vyhradila celý jeden samostatný objekt, starší hotel.
I taková opatření ale nemusí přesvědčit dost turistů, aby to na záchranu letošní zkrácené a podivné sezony stačilo. "Myslím, že nejde jen o obavu z viru," je přesvědčená Šešeljaová. "Lidé se bojí, co přijde na podzim. Že můžou přijít o práci, že by si měli šetřit dny dovolené," říká.
Kromě slev proto některá další ubytovací zařízení hostům nabízejí nejrůznější bonusy: bezplatné nápoje k večeři nebo pokoj s balkonem a výhledem na moře za cenu standardního. Pokud někdo potřebuje pobyt přerezervovat, dostane termín v nejvyšší sezoně za původní, mimosezonní cenu.
Ceny jídla a dalších služeb se ale příliš nemění, aspoň zatím. Čepované pivo v centru města tak vyjde asi na 20 kun (70 korun), obyčejná večeře u stánku asi na 50 kun (176 korun) a rybí talíř v restauraci bez pití pro dva i na 200 kun (více než 700 korun).
Video: Obliba Chorvatska roste kvůli malému počtu nakažených koronavirem
