Moskva (do našeho spolupracovníka) - Moskva si nemohla pro volební den vybrat horší počasí. Déšť, sníh a vlezlý mráz vadí všem. I ruští policisté, kteří stáli u zábran okolo Rudého náměstí, se v neděli snažili co nejhlouběji zalézt do svých neforemných šedých kabátů, aby se trochu zahřáli.
Na centrálním moskevském náměstí měla ve dvě hodiny proběhnout demonstrace levicové opozice. Podle důstojníka, který podél zátarasů chodil s vysílačkou, bylo náměstí uzavřeno "z technických důvodů". Z jakých, to neupřesnil. Technický problém přitom mohlo mít jen - na náměstí tradiční - kluziště. To, kupodivu, zůstalo celý den otevřené.
Jediné místo, kam se dalo dostat, bylo Revoluční náměstí, přes hradby sousedící s Rudým náměstím. Ani tady však pro opoziční demonstrace nebylo příliš místa. Jakoby zcela náhodou se tady koná pouť Ruská zima. Na dřevěných kolotočích se točí děti a dospělí korzují mezi stánky s tradičními ruskými suvenýry.
Přesto se právě mezi kiosky s ušankami a matrjoškami odehrála první nedělní opoziční demonstrace. Demonstranti se nejprve maskovali jako návštěvníci poutě, aby se ztratili v davu.
O tom, že má dojít k nějakým protestům, nasvědčovala jen skupinka asi pěti lidí, vedená prošedivělým postarším pánem s bundou se zcela jasným poselstvím: "Neuznávám zákonnost kleptorežimu, pseudovoleb se neúčastním."
Mezi stánky se najednou začaly ozývat výkřiky a pokyny policie: "Vaše akce není povolena, opusťte prostor!" V davu, ve kterém jsou promícháni novináři, policisté a opozičníci, je těžké určit, kolik lidí vlastně demonstruje proti volbám. Média poté počet účastníků odhadnou na 20 osob.
Policie nečeká a různorodý propletenec začne vytlačovat. Dav se mezi stánky pomalu začne hýbat a pod tlakem policistů směřuje k vchodu do metra. Za pár minut je klid - návštěvníci znovu korzují po jarmarku, jakoby k ničemu nedošlo.
Jedno velké absurdní divadlo
V Nezávislém tiskovém centru měla od nedělního rána hlavní štáb nevládní organizace Golos, monitorující volby. V malé místnosti se tísnilo okolo 30 novinářů. Ruština byla mezi nimi slyšet jen zřídka. Zahraniční žurnalisté byli v přesile.
Šéfka Golosu, aktivistka Lilija Šibanovová, se přes Skype spojila se svými spolupracovníky z regionů, aby vyslechla jejich stížnosti. Novinářům pak jmenovala města, čísla volební místnosti... a vždy dodala: "Nepustili novináře do volební místnosti. Brání pozorovatelům v práci."
"Dochází k velkému tlaku na naše spolupracovníky," řekla šéfka Golosu, který je poslední dobou vystaven pronásledování.
Soud asociaci nedávno pokutoval, a to za narušení volebního zákona. Samotné Šibanovové před volbami zabavili notebook, kvůli podezření, že může obsahovat program ohrožující bezpečnost státu.
"Naše stránka je zablokovaná, horká linka je zablokovaná, ruší naše telefony, čtou naše e-maily. Je to jedno velké absurdní divadlo. Golosu zkrátka znemožňují pracovat," tvrdí Šibanovová. Tlak na její organizaci je podle ní vyvíjen ze strachu, že se Jednotnému Rusku nepodaří ve volbách nezískat předem očekávaných 65 procent.
"Bez narušení"
Nedaleko Nezávislého tiskového centra stojí neoklasicistický Dům vědců. Právě v něm byla jedna z volebních místností. Ve vstupu cizinci nikdo nebránil. Dva policisté posedávali na lavičce u šatny a agilní vrátná příchozí hned nasměrovala do prvního patra, kde se nacházela volební urna.
V místnosti, která jinak slouží jako koncertní sál, seděla za dlouhým stolem volební komise. Všichni její členové měli napilno. Voličů bylo poměrně dost. Brali volební lístky a po vyplnění u papírového stolečku bez plenty je házeli do urny. Opodál seděl policista, který si bez většího zájmu o hlasování četl. Celý proces sledovali asijští pozorovatelé.
"K žádným narušením nedošlo. Celé hlasování je bez problémů," ujišťovala předsedkyně volební komise na prahu volební místnosti.
Jak umlčet opozici
O okna fastfoodu naproti Triumfálnímu náměstí, které se za poslední dva roky stalo tradičním místem opozičních protestů, se odráželo modré světlo majáků policejních aut. Občas probleskl blesk fotoaparátu. Ještě nebylo ani šest hodin a policie začala zatýkat první opozičníky z řad uskupení Druhé Rusko, kteří na náměstí přišli protestovat proti parlamentním volbám.
V ulicích podél Triumfálního náměstí stálo za sebou velké množství policejních náklaďáků. Vedle nich hlídkovaly pořádkové síly OMON v modrých maskáčových uniformách s přilbami na hlavě.
Pod okny ministerstva ekonomického rozvoje se shromáždilo několik desítek demonstrantů. Policie je nechávala volně přicházet. Zásah začal, až když opozičníci začali skandovat hesla.
Když policisté vyváděli z davu prvního protestujícího, lidé začali křičet: "Hanba!" Směrem k policistům vylétla červená světlice. Strážci pořádku ji rychle uhasili. Znovu byl slyšet křik a další zatýkání.
Pod okny české restaurace na rohu náměstí postávaly hloučky lidí. Někteří se jen přišli podívat, někteří neměli odvahu připojit se k demonstrantům. "To máme za to, že jsme hlupáci, kteří si všechno nechají líbit," nechala se unést postarší dáma, která diskutuje s trojicí mladíků o politické situaci.
Zpoza zábran najednou nečekaně vycházejí další OMONovci. Obklíčili lidi, stojící mimo hlavní část demonstrace, a začali je vytlačovat směrem k opozičníkům. Jen některým se podařilo utéct přes železné hrazení. Policisté nedělali rozdíl mezi novináři, protestujícími a okukujícím davem. Všechny hnala směrem k metru, průběžně zatýkala. Celkově skončilo na Triumfálním náměstí v policejních autobusech v neděli okolo sta osob.
Protesty Druhého Ruska skončily asi po půl hodině. Policisté však ještě na náměstí hlídají. Pochopení u prostých občanů nenacházejí. "Vy tu revoluci tady tím vystáváním snad přivodíte," prohodila ke strážcům pořádku nespokojená žena, která se marně snažila projít přes náměstí.
Popem proti revoluci
Revoluční náměstí se pak zcela ponořilo do tmy. Na devátou hodinu byla ohlášena poslední demonstrace protivládní opozice. Místo liberálů protestní pochodeň přebírají nacionalisté.
Čtvrtého listopadu, na tradičním pochodu krajní pravice Russkij marš, nacionalisté pohrozili vládě mnohotisícovou demonstrací. Policie proto nenechala nic náhodě a prostor na pouti ještě více zúžila. Za hrazením zůstala dobrá polovina stánků, jejímž majitelům nezbylo nic jiného, než smířit se se ztrátou a zavřít.
Na náměstí přes detektory kovu proudily desítky nacionalistů. Jejich demonstrace byla na první pohled početnější, než akce opozice. Měla víc než sto účastníků, z nichž většina vzezřením připomínala fotbalové chuligány.
Jakmile policisté z davu vytáhli prvního protestujícího a odváděli ho k přistavenému antonu, demonstrace se dala do pohybu. A znovu se opakovalo to samé, co během předchozích protestů proti volbám.
Policie metodicky vytlačuje nacionalisty k metru a ty nejvíce aktivní zatýká. Před vchodem do stanice se demonstranti pokoušejí situaci zvrátit a ustát tlak OMONovců. Jejich snaha je však marná. Boj nacionalistů s policií pod Kremlem, tak jak tomu bylo loni, se nekoná.
Zásah pozoruje mladý strážník, který hlídá, aby nikdo neproklouznul přes hrazení. "Proti čemu vůbec protestují?," ptá se se zájmem. "Já ani nevím, co se tu děje. Dostali jsme rozkaz, tak tu stojíme," vysvětluje. To, že tu protestují proti volbám, ho moc nevzrušilo.
Sotva policie vytlačila z náměstí posledního demonstranta, začaly z reproduktorů hlasitě hrát diskotékové hity. Za tónů ruského popu začali z metra vycházet mladí lidé v bílých bundách a zelených vestách.
Celé to vypadalo, jako kdyby se Kreml rozhodl pojistit, a proto pro své mládežníky zorganizoval na náměstí večerní koncert, aby tu nebylo možné protestovat. Kromě lidí se speciálními kartičkami se na náměstí už nikdo nedostal.
Pomalým krokem se mládežnici, podle nápisů na bundách svezení z různých koutů Ruska, včetně od Moskvy tisíc kilometrů vzdálené Astrachaně, trousili na svou povolební oslavu. Celou noc s pomocí dunivých decibelů bránili Revoluční náměstí a s ním i celou Moskvu před barevnou revolucí.
