Reportáž z Uralu: Vděčnost nahradilo barbarství. Rusko se nestará o pomníky legionářů

Obrazem: Unikátní pohled na život československých legií. Měly divadla i orchestry
Skupina herců třetího legionářského pluku na Rusi v Njazepetrovské, červenec 1918. Uprostřed s vytasenou šavlí Zdeněk Štěpánek.
Ten Zdeněk Štěpánek, který si například o 37 let později zahrál ve filmu Otakara Vávry Jan Žižka. Proslavil se v mnoha filmových i divadelních rolích, ale i jako dramatik a významný recitátor. Kromě Vávrovy "husitské trilogie" jen namátkou: Bílá nemoc, Cech panen kutnohorských, Měsíc nad řekou, Všude žijí lidé.
Nedostatek žen v hereckém ansámblu legií bylo nutno vyřešit dobrým převlekem, důkladným holením a ještě lepším líčením. Někdy tak důmyslným, že se jím po představení nechali oklamat - k pobavení všech - i někteří zájemci o seznámení.
K oblíbeným kratochvílím patřil také zápas, květen 1917.
Foto: Archiv Dalibora Váchy / https://vacha0.wixsite.com/dalibor-vacha
Jan Gazdík Jan Gazdík
27. 6. 2019 14:37
Inokentiji Chlebnikovovi z ruského města Kurgan už došla trpělivost s úřady jeho města. V dopise českému velvyslanci v Rusku si stěžuje na byrokracii krajanů i neúctu Čechů ke svým předkům, kteří jim před sto lety vybojovali samostatný stát. "V roce 1985 byl v našem městě barbarsky zbourán pomník 54 československým legionářům, kteří tu i s ruskými vojáky položili životy za svobodu Československa a Ruska. Velmi mě proto udivuje, že Češi nepožadují obnovení zničeného legionářského pomníku. Anebo je příbuzným padlých českých hrdinů lhostejná vzpomínka na jejich statečné předky?" ptá se Inokentij Chlebnikov. Přinášíme reportáž přímo z ruského Kurganu a Zlatoustu.

Kurgan/Zlatoust, Rusko (od našeho zvláštního zpravodaje) - Činžovní dům, ve kterém žije Inokentij Chlebnikov, stojí jen kousek od středu ruského města Kurgan. A právě v jeho centrálním parku stál až do roku 1985 pomník s 54 pochovanými československými legionáři, jejichž jednotky osvobodily v červnu 1918 město od rudého teroru.

Jen o rok později proto místní postavili nad hromadným hrobem důstojný pomník. "Udělali to z vděčnosti k Čechoslovákům," připomíná Chlebnikov.

Památník se jako zázrakem dochoval v původním stavu až do roku 1985. Pak ho místní úřady zničily. Musel ustoupit monstróznímu památníku "občanům města, kteří padli v boji s německými okupanty". A to i přesto, že byl nacistický wehrmacht zastaven stovky kilometrů od Kurganu, ještě v evropské části Ruska.

Zleva: Pavel Filipek, Alexandr Kapustin a Radim Chrást v centrálním parku Kurganu v místech kde byl v roce 1985 zničen pomník československým legionářům.
Zleva: Pavel Filipek, Alexandr Kapustin a Radim Chrást v centrálním parku Kurganu v místech kde byl v roce 1985 zničen pomník československým legionářům. | Foto: Jan Gazdík

O obnovení zničeného pomníku na konci května odmítlo vedení města jednat s českou delegací. Konzul v Jekatěrinburgu Štěpán Gilar, Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany a Radim Chrást z vedení Československé obce legionářské odlehčili trapnou situaci, kdy cestovali do Kurganu tisíce kilometrů, alespoň návštěvou centrálního parku, kde kdysi stával legionářský pomník. Tak trochu v naději, že se poměry v budoucnu přece jen zlepší a oni získají alespoň představu o reálnosti svých plánů postavit pomník v jiném místě parku.

Přidal se k nim Alexandr Kapustin, ředitel Archivní správy Sverdlovské oblasti. Rovněž on byl rozčarovaný z výsledku cesty Čechů do Kurganu.

"Bez studia a znalosti působení československých legií v Rusku se nelze dopátrat pravdy o historii občanské války nejenom na Urale, ale i v celém východním Rusku," míní Kapustin.

Kde v Rusku leží město Kurgan?
Kde v Rusku leží město Kurgan? | Foto: Aktuálně.cz

A na adresu vedení Kurganu dodává: "Je to nepříjemné. Snad přece jen najdeme východisko z těchto mrzutých nedorozumění, kdy se nechceme setkat a vyhýbáme se jednání o těchto pro charakter každého národa důležitých historických událostech. Hovořím tu o politice 'paměti', kterou prosazuje i náš prezident Vladimir Putin." 

Kapustin spoléhá i na to, že mezi Ruskem a Českem existuje smlouva o vzájemné údržbě a obnově válečných hrobů - těch ruských v Česku a českých naopak v Rusku. "Vzpomínky na ty, kteří za vlast položili životy, je nutné mít v úctě. Je to v zájmu nás Rusů i Čechů," říká.

Při loučení ale v návalu otevřenosti přiznává, že na Vojenské memoriály (ruská organizace, která má na starosti údržbu válečných hrobů, pozn. red.) si mu stěžovali už i Rakušané s Němci.

"Řekli mi, že se velmi stydí za jednání Vojenských memoriálů, ale i za to, jak přistupují k obnově hrobů jejich vojáků. Někteří lidé z této organizace jsou podle všeho pěkní šejdíři a dělají Rusku jen ostudu. Bylo mi to dost nepříjemné," stěžuje si ředitel Archivní správy Sverdlovské oblasti.  

Pomník 54 československým legionářům byl v roce 1985 zbourán a na jeho místě vznikl pomník občanům města, kteří zahynuli v boji s nacismem.
Pomník 54 československým legionářům byl v roce 1985 zbourán a na jeho místě vznikl pomník občanům města, kteří zahynuli v boji s nacismem. | Foto: Jan Gazdík

Ruské sabotování

O mnohém vypovídá i jiná trapná událost. Když české ministerstvo obrany poslalo před lety Vojenským memoriálům šestimilionovou částku na opravu legionářského pomníku ve Vladivostoku, české peníze se někde ztratily. Skandál vyšuměl i proto, že organizace investovala nakonec do opravy pomníku ve Vladivostoku "svůj" (původně vlastně český) milion a půl.

České ministerstvo obrany věnovalo v posledních deseti letech na opravu hrobů sovětských vojáků, kteří padli v druhé světové válce při osvobozování Československa, sto milionů korun. Rusko jen zmíněný milion a půl. Podle mezinárodních úmluv platí přitom opravy hrobů vojáků vždy ten stát, na jehož území jsou. A Češi to - na rozdíl od Rusů - dodržují.

"My se o hroby sovětských vojáků staráme vzorně. A pokud se ale i přesto vyskytne problém, do čtyřiadvaceti hodin ho řešíme. Což se ovšem nedá říct o ruské straně, u které v poslední době nevidíme ani tu nejmenší snahu," srovnává ředitel odboru pro veterány českého ministerstva obrany Eduard Stehlík.

Situace podle něj dospěla dokonce tak daleko, že pokud budou ruské úřady i dál sabotovat obnovu hrobů československých legionářů v Rusku, Češi mohou přistoupit ke stejnému kroku. Přestali by se starat o hroby ruských vojáků na našem území. "Vše, co se nám v poslední době v Rusku podařilo, nebylo zásluhou oficiálních míst či Vojenských memoriálů, ale díky pochopení jednotlivých ruských měst. Ať už například Jekatěrinburgu, Miassu či Bugulmy," pokračuje Stehlík.

"Naštěstí ta arogance a šlendrián začíná vadit stále více i normálním Rusům - jako například Inokentiji Chlebnikovovi z Kurganu. Nejsme proto úplně skeptičtí. Mohlo by se to snad časem změnit," doufá Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.

Pochopení pro legionáře od zbrojířů a nožířů

Naznačuje to i Dmitrij Tatianocha, generální ředitel firmy Nože Zlatoustu. Upozorňuje, že se sdružením mistrů zbrojířů posoudí možnost výstavby nového památníku na místě bojů československých legionářů. "Naše stanovisko pak předložíme vedení města," říká.

Pavel Filipek (třetí zleva) diskutuje v dílně zbrojířského svazu mistrů Zlatoustu o podobě pomníku čs. legionářům. Dmitrij Tatianocha (druhý zleva) drží český návrh.
Pavel Filipek (třetí zleva) diskutuje v dílně zbrojířského svazu mistrů Zlatoustu o podobě pomníku čs. legionářům. Dmitrij Tatianocha (druhý zleva) drží český návrh. | Foto: Jan Gazdík

Právě v uralském Zlatoustu jsou českoslovenští legionáři pro vedení města letitým neuralgickým bodem. O pomníku Běločechům, jak jim hanlivě přezdívají, nechtělo až dosud ani slyšet. I výklad průvodců v místním muzeu je plný smyšlenek a vyložených lží o bojích legionářů s rudogvardějci.

Bolševici 27. května 1918 nasměrovali neozbrojený vojenský vlak s legionáři - obsazený většinou písaři, muzikanty, kuchtíky nebo mechaniky - do úžlabiny a na bezbranné Čechoslováky spustili palbu z kulometů. A to v rozporu s dohodami, že soupravu nechají projet.

K boji neuvyknutí a jen málo vycvičení Čechoslováci vyrazili ve smrtelném zoufalství do útoku jen s klacky a kameny. A své protivníky s nimi nakonec umlátili. V krvavém a nelítostném boji muže proti muži padlo 29 legionářů. Jejich ostatky dnes leží roztroušeny kdesi v okolí železniční soutěsky ve Zlatoustu.

"Bolševici v ní napadli bezbranné Čechoslováky a z předem připravených pozic je začali vraždit střelbou z kulometů. Jinak to nelze hodnotit - jednalo se o vraždění bezbranných lidí, kteří pak rudogvardějce porazili v šíleném protiútoku jen holýma rukama," hodnotí Pavel Filipek.

Čechům nahrává dnes ve Zlatoustu i to, že Dmitrij Tatianocha patří ke generaci, která se na tehdejší události dívá bez ideologických předsudků a vyloženě pragmaticky. "Bez nás lidí z firmy Nože Zlatoustu a místního sdružení zbrojířů se v našem městě při výstavbě legionářského pomníku neobejdete," doporučuje při loučení Pavlu Filipkovi. Jinými slovy: Češi přinášejí pro naše zbrojíře zajímavou práci, takže jednejte především s námi. No a my se už o ostatní s místními byrokraty postaráme.

V Rusku padlo před sto lety 4000 československých legionářů, 2500 z nich má už své jméno na obnovených pomnících vystavěných za české peníze.

Video: Běločech jako nepřítel. Rusové dodnes nevzpomínají na legionáře v dobrém

V roce 1918 sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. Rusové dodnes na Běločechy nevzpomínají lichotivě. | Video: Tomáš Vlach
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Při zásahu policie v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí

Při policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Policie provedla zásah v chudinské čtvrtí proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky.

Podle agentury AFP policie zasáhla v chudinské čtvrti Jacarezinho proti skupinám, jež využívají k prodeji drog a dalším kriminálním aktivitám nezletilce. K operaci bezpečnostní síly použily vrtulníky a obrněné vozy, které posloužily k překonání barikád v ulicích. Na videozáběrech ze slumu, kde žije zhruba 40.000 lidí, jsou vidět prchající ozbrojenci a slyšet výbuchy. Agentura EFE uvedla, že operace se zúčastnilo přes 200 policistů.

"Je to nejvyšší počet mrtvých při policejním zásahu v Riu de Janeiro," uvedl šéf policie Ronaldo Oliveira. Dodal, že mezi mrtvými je jeden policista a několik vůdců drogových organizací. Podle policie drogové gangy vytvořily "takřka armádní strukturu" s desítkami ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Zaorálek navrhuje, aby od 17. května mohla opět hrát divadla a směly se pořádat koncerty, rozhodne vláda

Od pondělí 10. května otevřou muzea, galerie a památky ve zbylých českých krajích, potvrdil ve čtvrtek pozdě večer ministr zdravotnictví Petr Arenberger z ANO. Jeho kolega Lubomír Zaorálek po setkání se zástupci kulturních organizací navrhuje, aby se od 17. května mohlo venkovních akcí účastnit až 700 sedících diváků a těch vnitřních maximálně 400 lidí. To by znamenalo, že v Česku po půl roce opět bude legální pořádat koncerty a divadelní představení pro diváky. "Pokud to v pondělí schválí vláda," zdůrazňuje Zaorálek.

Podle něj by se pak v týdnu od 24. května kapacita mohla zvýšit až na 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Sály by ale směly být plné vždy maximálně z poloviny. "Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně," říká ministr.

Jednání se kromě něj a zástupců kulturních organizací zúčastnily náměstkyně ministra zdravotnictví a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Jednání končí optimisticky. Konkrétně a věcně jsme se dohodli na řešení pro jednotlivé balíčky s výhledem do začátku příští sezony. Vše ještě proberou epidemiologové a předpokládám, že vláda v pondělí rozhodne o spuštění prvních akcí," říká jeden z účastníků schůzky Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy