Tabríz (od naší zpravodajky) - Třicátník Rebvár hrdě ukazuje modrou skvrnu na ukazováku pravé ruky.
"Volil jsem Rúháního. V posledních letech se Írán stává otevřenou zemí a nynější prezident je toho symbolem," říká muž z vesnice Kandovan na západě Íránu.
Staronového prezidenta, reformistu Hasana Rúháního, si Íránci znovu zvolili minulý týden. S 57 procenty hlasů zvítězil hned v prvním kole. Národ tak dal najevo, že si přeje, aby se země, která teprve rok žije bez tvrdých mezinárodních sankcí, dál otevírala světu.
Rúháního hlavního rivala, konzervativce Ebráhíma Raísího, který je zastáncem tvrdé linie a oblíbencem ajatolláha Alího Chameneího, volilo 38 procent lidí. Raísí vyhrál jen v několika provinciích v okolí poutních měst Mašhad a Kom.
To, že se v Íránu konají prezidentské volby, nešlo přehlédnout. Ve vesnici Kandovan v pátek večer sice měly být volební místnosti zavřené, ale lidé stále přicházeli. Volby se tak na mnoha místech protáhly až o pět hodin.
Především větší města, ale částečně i venkov byly oblepené plakáty usmívajícího se Rúháního a v menší míře také Raísího. Státní televize odvysílala dvouhodinové portréty všech kandidátů.
Íránci mohli volit kdekoliv, stačí jim volební průkaz.
Volební místnost v Kandovanu by asi na západní standardy nestačila. Za stoly sedí čtyři ženy v černých čádorech a dva muži v obleku. Jeden z nich zapisuje do počítače údaje o hlasujících. Ti pak dostanou razítko do volebního průkazu a namočí svůj prst v inkoustu. Zabrání se tak tomu, aby někdo hlasoval víckrát.
Není tu žádná plenta, jen malý stůl v rohu místnosti. Každý volič obdrží hlasovací lístek se čtyřmi kandidáty, na kterém zaškrtne svého favorita. Pak vhodí lístek do jedné ze dvou uren v protějším rohu. Tím celá procedura končí.
Postupné uvolňování poměrů
"Lidé v Íránu si přejí mír, nechtějí válku, jaká je v Iráku, Sýrii nebo Jemenu," tvrdí Rebvár.
Hlasoval ještě předtím, než v Saúdské Arábii přistálo letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který v neděli večer v nečekaně smířlivém projevu hovořil k padesátce muslimských politiků o boji mezi dobrem a zlem. Jenže zlo v jeho pojetí byl i šíitský režim v Íránu.
Trump si načasoval projev těsně po vítězství umírněného Rúháního.
"Protestujeme proti tomu, že se americký prezident snaží zemím v regionu prodat více zbraní šířením íránofobie," uvedl v pondělí mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Kásemí.
Obyčejným Íráncům je velká politika vzdálená. Ale dávají přednost postupnému uvolňování poměrů před revolucí, která by se mohla zvrtnout v ozbrojený konflikt. I tak by se dala vykládat vysoká, 73% účast a jasné vítězství Rúháního.
Při průjezdu Íránem už před volbami lidé v drtivé většině na otázku, komu dají svůj hlas, odpovídali, že právě Rúhánímu.
A stejné to bylo i na íránsko-irácké hranici, odkud je v dálce vidět irácké město Halabdža, jehož obyvatele tamní diktátor Saddám Husajn v roce 1988 nechal zmasakrovat chemickými zbraněmi.
Během volebního dne si sem do hor několik íránských rodin vyrazilo na piknik. Mezi nimi i bodrý čtyřicátník Muhamad, fyzioterapeut z města Sanandadž. Muhamad líčí, že už několikrát byl v Evropě - na návštěvě u příbuzných ve švédském Malmö.
Otevřeně říká, že je proti nynějšímu teokratickému režimu. Také on ale volil současného prezidenta. "Rúhání je pro demokracii. Ostatní kandidáti jsou konzervativní," argumentuje Muhamad, jehož obklopuje početná rodina.
Našli se však i lidé s jiným názorem. Například při debatě s íránskými Kurdy ve vesnici Palangán v provincii Kurdistán jeden muž bez zaváhání odpověděl: "Volil bych Masúda Barzáního."
Ten je ale prezidentem kurdské autonomní oblasti v sousedním Iráku.
Zmíněný muž tak nahlas vyslovil přání některých íránských Kurdů, aby se spojil íránský a irácký Kurdistán. Tento názor je však i mezi samotnými Kurdy v menšině, o čemž svědčí mimo jiné to, že Rúhání vyhrál volby i v této provincii. Získal zde 468 tisíc hlasů, zatímco Raísí 155 tisíc.
Hlasy pro otevřenější politický systém
Rúhání se ve volbách profiloval jako politik, který dokáže prosadit sociální spravedlnost, individuální svobodu a politickou toleranci. V projevech často zacházel až za hranice toho, co je v íránské teokracii přípustné.
Ajatolláh Alí Chameneí dokonce nazval Rúháního výroky z televizní debaty za "nedůstojné".
"Rúhání je dobrý pro Írán," říká jeden z mladých Íránců, který v sobotu sledoval oznámení konečných výsledků v televizi v recepci hotelu v severoíránském Tabrízu.
Příznivci poražených konzervativců si naopak stěžovali na bujaré oslavy, při nichž se na veřejnosti míchali chlapci a dívky, muži a ženy.
"Íránští konzervativci se teprve učí žít s vědomím, že drtivá většina společnosti chce otevřenější politický systém," napsal v deníku Ghanoon reformistický univerzitní profesor Sadík Zibakalam.
