Když nás ostřelují, zesílím televizi. Reportáž z vesnice, kde válčí separatista Kavkaz z Čech

Jiří Just Jiří Just
Aktualizováno 19. 2. 2016 12:20
Když projíždíte Doněckem, hlavním městem proruských separatistů, tu a tam uvidíte pár míst pokrytých zčernalým sněhem od zplodin několika továren, které ještě nezastavily provoz, či nedaleké války. Centrum je ale čisté. Vladimir Iljič Lenin má sice poškozený podstavec - nedávno mu proukrajinští partyzáni položili silnou nálož mezi rozkročené nohy -, zatím ho ale nikdo nezboural. V dálce se ozývají výstřely. Od letošního 14. ledna měl sice platit klid zbraní, místním však stojí leda za mávnutí ruky.
Zničená garáž na předměstí Doněcka.
Zničená garáž na předměstí Doněcka. | Foto: Reuters

Doněck (od našeho zpravodaje) - Východoukrajinský Doněck se probouzí z nedlouhé zimy.

Jaro místní očekávají s napětím. Obávají se, že se na Donbas vrátí ozbrojený konflikt. Naplno a se vším všudy - s dělostřelectvem, raketomety a tanky.

Zvuk dělostřelecké kanonády a svištění min tu za bezmála dva roky znají moc dobře. Jak v samozvané "Doněcké lidové republice", tak na druhé straně fronty, kontrolované ukrajinskou vládou. Ti, kteří tu žijí, se naučili na dálku rozpoznat ráži i to, kdo právě vystřelil.

Klid zbraní, který měl platit od letošního 14. ledna, jim stojí leda za mávnutí ruky. "Jakýpak klid zbraní? Celý Doněck slyší ty výbuchy," říká lhostejně v hlavním městě proruských separatistů čtyřicetiletý Serjoža.

Reportér Aktuálně.cz se po půl roce vrátil na východ Ukrajiny za českým separatistou Pavlem Botkou, přezdívaným Kavkaz. | Video: Jiří Just

Na okraji války

S Pavlem Botkou, jedním z českých ozbrojenců, který v Donbasu bojuje od loňského roku, se setkáváme ve vesničce Staromychajlivka. Fronta je od posledního domku vzdálena jen pár kilometrů.

"Vidíš, tam už jsou pozice Ukrajinců," ukazuje rukou do dáli. V tentýž moment se ozvou exploze. "Pět kilometrů od nás leží doněcké letiště. Tam se bojuje pořád," vysvětluje Botka.

Občas nějaká ta střela zabloudí i sem. Krátery hyzdící pole se staly něčím tak obyčejným jako kupy prázdných lahví od vodky před staromychajlivskými domky. Válečná všednodennost v celé své kráse.

"Svátky jsme strávili prací," řekne český ozbrojenec, když se ho zeptáte, jak oslavil Vánoce a Silvestra. Jeho jednotka má "zamezit průniku ukrajinských diverzantů za frontovou linii".

"Střílejí převážně Ukrajinci. Kromě Gradu (samohybný raketomet - pozn. redakce) stříleli ze všeho - z tanků, minometů ráže 120 mm," popisuje situaci na blízké frontě.

Obyvatelé Staromychajlivky podle něj válečné strádání a mimořádně drsnou zimu s teplotami 20 stupňů pod nulou zvládli. Prý bez větších problémů.

"Pravidelně dostávají humanitární pomoc. Některým to nestačí, naše skupina, co je tady, jim malinko pomáhala. Byly tady dvě rodiny, které poměrně dost peněz dávaly za léky, takže jsme jim vypomáhali s jídlem," vysvětluje.

Hlídač drahého kovu

Před plechovými vraty s oprýskanou barvou běhají tři psi. Nad nepřístupným pozemkem jakési šachty ční důlní věž. Nejde poznat, jestli tu horníci přestali fárat kvůli válce, nebo dávno před ní.

Ze zelených dvířek vychází bodrý šedesátník Nikolaj. "Hlídám tady věž, aby ji nerozřezali a neprodali do šrotu. Železo tady hned mizí," usmívá se muž, kterému místní přezdívají Děda.

Bývalý horník má za sebou 40 let práce v dolech. Po celou dobu konfliktu zůstal v Staromychajlivce. "Když nás ostřelují, tak prostě zesílím televizor. Ale i tak je to hrozné. Můj dům dostal zásahy ze všech stran. Ve vesnici je vůbec hodně poničených domů. Několik lidí přišlo o život. Letos aspoň střílí míň, loni to bylo horší. Stejně se ale střílí každý den," popisuje Děda život ve vsi na dohled bojiště.

Nejvíc ho mrzí, že od začátku války nedostal žádnou humanitární pomoc. "Pomoc vydávají starším šedesáti let. Mně je padesát osm, takže si nezasloužím jíst? Ještě že jsem měl doma připravené zásoby na zimu. A teď navíc vzrostly ceny v obchodech. Co si můžu koupit za svou výplatu 3000 rublů (přibližně 915 korun - pozn. redakce)?" lamentuje hlídač.

Ze Staromychajlivky během konfliktu odjela asi třetina lidí. Po dočasném zklidnění bojů se někteří vrátili. "Někdo se vrací. Ti, kteří našli v Rusku nebo na ukrajinské straně práci, ale sotva přijedou zpátky," krčí rameny Nikolaj.

Nenávist k sousedům

Se Serjožou sedíme v malém bistru nedaleko centra Doněcku. Jíme čebureky, smažené taštičky z těsta plněné masem, jehož původ nám číšník - a současně majitel podniku - nechtěl prozradit.

Vyhublý čtyřicátník přiznává, že ho rozčilují nové poměry ve městě. Do Doněcka se vrátilo velké množství lidí, kteří loni a předloni utekli před válkou do Ruska nebo na území kontrolované Kyjevem. Na silnici se znovu tvoří zácpy, restaurace ožívají.

"Nedávno se mě ptala známá, která se vrátila z Ruska, proč diskotéky zavírají po deváté večer. Sakra, ona nemůže pochopit, že pořád žijeme ve válce a zákaz nočního vycházení je pro naši bezpečnost?" zlobí se.

Serjoža mohl - podobně jako jeho známá a stovky tisíc dalších obyvatel Donbasu - před válkou uprchnout. Jeho manželka našla ještě v březnu 2014 práci v Dněpropetrovsku. Nakonec se rozhodli, že v Doněcku zůstanou. Když hlavnímu městu proruských rebelů hrozilo, že ho ukrajinská armáda dobude, rodinu odvezl na několik měsíců na Krym.

Během nejostřejších bojů na doněckém předměstí jeho bytem proletěla střepina ukrajinské rakety. "Stále toho lituji, mohl jsem pomoci bránit Doněck před ukrajinskou armádou. Připadám si, jako bych kluky zradil," říká. Za dva roky, co konflikt trvá, prý nevzal do ruky zbraň.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Papež František povýšil Filipínce, který ho může jednou nahradit

Papež František jmenoval filipínského kardinála Luise Antonia Tagleho příštím šéfem Kongregace pro evangelizaci národů. Povýšení do vatikánské funkce globálního významu nejspíše zvyšuje šance dvaašedesátiletého Filipínce na to, aby v budoucnu stanul v čele katolické církve, napsala agentura Reuters.

Kardinál se kvůli výkonu nové role přesune do Říma a bude tak moci nabrat zkušenosti v srdci řídicí struktury církve. Kongregace pro evangelizaci národů dohlíží na její aktivity v mnoha rozvojových zemích a má velký vliv na věřící z Afriky či Asie.

Právě na Filipínách je ze všech asijských zemí největší podíl katolíků, kteří zde tvoří asi 80 procent obyvatelstva. To je zhruba 80 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy