Slíbili čtyřicet akrů a osla. Američané zase otevírají debatu o odškodném za otroctví

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
18. 6. 2021 17:39
Ve Spojených státech se znovu rozvířila 150 let stará debata. Kalifornie sestavila komisi, která má prozkoumat, komu a za jakých podmínek by měly být vyplaceny reparace za otroctví. Prezident Joe Biden navíc podpořil sestavení podobné komise i na federální úrovni - podle zákona, který netknutý leží v Senátu už přes 30 let. Jak by takové reparace vypadaly a kdo by na ně mohl dosáhnout?
Otroci na plantáži v Jižní Karolíně, 1862.
Otroci na plantáži v Jižní Karolíně, 1862. | Foto: Henry P. Moore/Kongresová knihovna

"Nebavit se o reparacích, nebavit se o nápravě toho, na čem je Amerika postavená, je naprosto bláhové. Bylo by absurdní neřešit to," říká pro redakci deníku Aktuálně.cz amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš. Podle něj debata přímo souvisí s americkou identitou, za posledních 150 let se ale v podstatě nikam neposunula.

Diskuse na toto téma se v USA opakovaně vede už od konce občanské války a zrušení otroctví v roce 1865. Už tehdy totiž federální vláda v čele s prezidentem Abrahamem Lincolnem osvobozeným otrokům slíbila 40 akrů půdy a jednoho osla na rodinu. Slib, o kterém se v černošských komunitách mluví dodnes.

Podle Beneše s přerozdělením obrovských pozemků jižanské politické elity i majitelů plantáží počítali i někdejší vůdci poražené Konfederace. Nakonec k tomu ale nikdy nedošlo. Lincoln zemřel a nový prezident Andrew Johnson jižanským státům vrátil jejich pravomoci. K odškodnění otroků se nakonec nijak neměly.

Od té doby se reparace staly pravidelným předmětem politických debat. A pravidlem většinou zůstalo i to, že na žádné reparace nikdy nedošlo. Spojené státy se přitom podílely na odškodnění například za holokaust. A v roce 1988 federální vláda vyplatila odškodné japonským Američanům a jejich potomkům, kteří byli během druhé světové války drženi v internačních táborech.

Víc než otroctví

Ačkoliv se o reparacích často mluví jako o odškodnění za otroctví, seznam dlouhodobě uplatňovaných křivd je ve skutečnosti mnohem delší. Podle Beneše jde například o diskriminaci při získávání nemovitostí, půdy, půjček a hypoték, kdy zákony zakazovaly prodávat majetek černošskému obyvatelstvu. Byla také omezena možnost se stěhovat, vzdělávání bylo segregované a nekvalitní a až do konce 60. let nemohli Afroameričané volit.

"Nevím, kde se mám zastavit v tom seznamu příkoří. Institucionálních, systematických, federálních, na všech úrovních byli Afroameričané vyřazeni z každé legislativy, která pomohla bělošské populaci, anebo v ní byli jen minimálně zastoupeni," dodává amerikanista.

A když se černošskému obyvatelstvu přece jen povedlo vybudovat si prosperující život v oddělené části města, mohl ho zničit pogrom. Jako například v Tulse, od kterého minulý týden uplynulo 100 let. Tamní běloši černošskou komunitu vyhnali, mnoho lidí přitom přišlo o život a bělošské obyvatelstvo si pak přivlastnilo jejich majetek.

Právě v Tulse v roce 2001 komise pro vyšetření masakru doporučila, že by asi 125 přeživších mělo dostat reparace v podobě stipendií, financí na důstojný pohřeb obětí, které dosud ležely v masových nebo neoznačených hrobech, a měl přijít i plán obnovy zničené čtvrti. Podobně doporučila i Severní Karolína v roce 2006 odškodnění za masakr ve Wilmingtonu z roku 1898. Nic z toho se ale nestalo.

Některé státy dokonce vyplacení reparací v minulosti přímo odhlasovaly. Například Virginie v roce 2005 za to, že mezi lety 1959 a 1964 zavřela všechny školy, aby do nich nemohly chodit černošské děti společně s bělošskými, kterým dotovala studium na školách soukromých. Jenže oběti jako odškodnění dostaly stipendia, což pro v té době často 60leté seniory už tak velký přínos nemělo.

Možné reparace

Menších podobných iniciativ je celá řada, popisuje Beneš. Například studenti univerzity Georgetown se rozhodli navýšit si o několik desítek dolarů školné. Tyto peníze se pak použijí jako reparace potomkům více než 200 otroků, které univerzita v minulosti prodala.

Stát Kalifornie vytvořením své komise bude možná prvním, který reparace Afroameričanům skutečně vyplatí. Západoamerický stát nicméně nikdy neměl otroctví zakořeněno v ústavě, a proto ani tady by případné reparace nebyly tak přelomové jako ve státech na jihovýchodě USA. Jde ale o symbolický krok.

Kalifornie uvažuje, že by vyplácení reparací fungovalo podobně jako program pro veterány z druhé světové války - ze kterého byli Afroameričané vyloučeni. Jednalo by se například o zdravotní a sociální pojištění, stipendia nebo granty, případně výhodné půjčky na bydlení a hypotéky, aby se odškodnění týkalo celé řady oblastí, které diskriminace ovlivnila.

Konkrétní první návrh komise představí za rok. Podporu podobnému kroku už vyjádřil i současný americký prezident Joe Biden. Ten podpořil projednání návrhu HR40, který by podobnou komisi vytvořil i na federální úrovni. Zákon ale v Kongresu leží od roku 1989 a za tu dobu se o něm ani jednou nehlasovalo.

Podpora roste i u běžných Američanů. Zatímco ještě před dvaceti lety by reparace vítala jen čtyři procenta obyvatel, dnes je to až 30 procent z nich.

Taktika vyčkávání

"Kongres se v roce 2009 omluvil za otroctví. Ale i ta omluva byla formulovaná tak, že nevytváří nárok na odškodnění. Málokdo z obou politických stran by se do tohoto projektu chtěl pustit, protože by mu to velmi rychle mohlo ukončit politickou kariéru," říká Beneš.

I první americký černošský prezident Barack Obama v minulosti reparace zamítl. "Bojím se, že reparace by se staly pro některé výmluvou, že už jsme svůj dluh splatili. Vyhnuli by se tak mnohem těžší práci, tedy prosazování protidiskriminačních zákonů v zaměstnání a bydlení, těžší práci v zajištění, že naše školy nejsou segregované, mnohem těžší práci ve vyzvednutí 37 milionů Američanů všech etnik z chudoby," prohlásil.

Podle Beneše to ale platí i obráceně. Čím více se podnikne drobných kroků směrem k narovnání situace, jako jsou například pozitivní diskriminace u přihlášek na vysoké školy nebo zdravotní pojištění pro chudé Američany, tím více se argument pro reparace oslabuje.

Důvodů, proč o reparacích mluvit, je ale víc. Ačkoliv se ale téma cyklicky vrací už přes 150 let, v naprosté většině případů se jedná jen o plané sliby nebo velmi povrchní debatu, které se jádru problému, tedy dlouholeté a systematické diskriminaci, vyhýbá.

"Je to otázka nápravy, je to součást diskuse, kterou Amerika nikdy neměla, ale třeba Jihoafrická republika nebo Německo ano. Nějaké národní diskuse o minulosti a co se některým skupinám obyvatel dělo. Je to součást konverzace, kterou Amerika dlouhodobě nemá, a reparace jsou způsob, jak z ní vyvést důsledky," dodává Beneš.

Video: Vysvětlení systémového rasismu

Video televize Act.tv vysvětluje systémový rasismus v USA. | Video: Act.tv
 

Právě se děje

před 25 minutami

D11 u Prahy bude uzavřena kvůli demolici mostu až do 18:00

Dálnice D11 v pražských Horních Počernicích bude kvůli komplikacím při demolici mostu uzavřená až do nedělních 18:00. Stavbaři v konstrukci našli kabel, který nebyl evidován v dokumentaci a který byl pod proudem.  Kvůli kolonám navíc Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) uzavírku v průběhu odpoledne posunulo dále od Prahy. Uzavírka, která začala v sobotu v podvečer měla skončit původně dnes v 09:00. Most, který převádí Božanovskou ulici přes dálnici, byl ve špatném stavu. Příští rok začne stavba nového. Řidiči musí jezdit po objízdné trase.

"V nosné konstrukci jsme objevili kabel vysokého napětí, který nebyl nikde zanesen, v žádné dokumentaci, a byl pod proudem. Proto se práce z bezpečnostních důvodů zastavily na několik hodin. V noci se následně znovu rozjely, ale předpokládáme, že uzavírka se prodlouží až do dnešních 18:00," řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.

ŘSD odpoledne rozšířilo uzavírku dálnice ve směru z Prahy až na exity 25 na Sadskou a ve směru do hlavního města na exit 18 směrem na Bříství na Nymbursku. "Práce na demolici mostu pokračují. Prioritní je pro nás v tuto chvíli směr do Prahy. O postupu prací a znovuzprůjezdnění budeme průběžně informovat," řekla ČTK ve zhruba 14:30 Lišková.

Diagnostika letos prokázala, že stav mostu se zhoršuje, zatékalo do něj. V mostní konstrukci se rozpadal beton a padal na dálnici. Před demolicí mostu byl provoz na dálnici omezen na dva jízdní pruhy v každém směru, důvodem byly přípravné práce. Provoz v Božanovské ulici bude přerušen až do dokončení nového mostu. Objízdná trasa pro osobní auta vede ulicemi Ve Žlíbku a Náchodská a pro nákladní je svedena z ulice Ve Žlíbku do Mladých Běchovic a dále po Českobrodské na Pražský okruh. Omezení se dotklo i autobusových linek 222, 224 a 221.

Zdroj: ČTK
Další zprávy