Atény - Řekové stávkují. Hlavní odborové svazy svolaly celostátní protest v den, kdy parlament začal schvalovat nová úsporná opatření.
Policie v Aténách proti demonstrantům použila slzný plyn. V ulicích metropole se shromáždilo až 12 000 lidí a v Soluni 6000 demonstrantů, uvedla agentura AFP.
Podle agentury AFP má 8000 z celkových 12 000 demonstrantů blízko ke komunistickým odborům PAME.
Na náměstí Syntagma policie použila slzný plyn proti mladým účastníkům protestu, kteří házeli zápalné lahve.
Před budovou parlamentu házelo několik desítek účastníků shromáždění na příslušníky pořádkových sil kameny. Policie také zablokovala vstup do nedaleké budovy ministerstva financí.
Na pahorku Lykavittos rozvinuly odbory policistů transparent, na němž se řeckého premiéra Alexise Tsiprase a německé kancléřky Angely Merkelové ptají: "Kolik stojí život řeckého policisty?"
Prosazením nových úsporných opatření je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků ze strany mezinárodních věřitelů na záchranu ekonomiky země.
Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Podle agentury AP se v zemi zastavila autobusová i železniční doprava, trajekty zůstaly v přístavech, veřejná doprava nefunguje vůbec.
Zaměstnanci námořní dopravy pořádají čtyřdenní stávku již od úterý, doprava mezi řeckou pevninou a ostrovy bude stát až do pátečního večera. Stávky se účastní také státní úředníci i lékaři. Ve veřejných nemocnicích zůstal jen nezbytný personál. Do protestní akce se zapojili i soudci, celníci a představitelé místní samosprávy.
Řeky nejspíš čeká snižování důchodů
Parlament mezitím projednává nová úsporná opatření. Závěrečné hlasování je naplánováno na čtvrteční večer po 22:30. Opatření mají zahrnovat další snížení důchodů v roce 2019 a snížení hranice nezdanitelných příjmů v roce 2020.
Řecko se předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. Ten skončí v polovině roku 2018 a tato jihoevropská země má v jeho rámci během tří let dostat 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč).
Chce-li však Řecko další půjčky dostat, musí do července splatit 7,5 miliardy eur.
Země procházející hlubokou finanční krizí je na půjčkách od svých věřitelů - zejména evropských zemí používajících euro a Mezinárodního měnového fondu - závislá již od prvního záchranného programu z roku 2010.
Výměnou za finanční prostředky byly řecké vlády nuceny v několika vlnách uplatnit reformy, které zahrnovaly prudké zvyšování daní a snižování platů i důchodů.
Finance státu se v tomto režimu záchranných opatření a přísného dohledu zlepšily, ale úsporná opatření vedla ke zvýšení chudoby obyvatelstva a míry nezaměstnanosti, která je nyní okolo 23 procent.
