Parlamentní volby v Řecku jasně vyhrála opozice. Získala téměř 40 procent hlasů

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 7. 2019 6:25
V nedělních předčasných parlamentních volbách v Řecku vyhrála opoziční konzervativní Nová demokracie. Po sečtení více než 80 procent hlasů získala 39,72 procenta, zatímco vládní levicová SYRIZA 31,59 procenta, informovala agentura AP. Řecký premiér Alexis Tsipras už poblahopřál vůdci opozice Kyriakosovi Mitsotakisovi k vítězství. Moc mu předá v pondělí, až jeho politický rival složí přísahu jako předseda vlády. Zároveň bude představen nový kabinet, uvedla řecká média.
Vítězná řeč Kyriakose Mitsotakise.
Vítězná řeč Kyriakose Mitsotakise. | Foto: Reuters

Vítězná strana obsadí podle nezávislé analytické společnosti MacroPolis 158 křesel ve třísetčlenném parlamentu, bude mít tedy absolutní většinu.

Mitsotakis prohlásil, že bude "tvrdě pracovat, aby zastupoval všechny Řeky". Dodal, že "společnost dala jasně najevo, že si přeje hospodářský růst, vytváření pracovních míst a bezpečnost". Do Řecka se podle něj vrátí transparentnost, udílení funkcí podle schopností a zásluh a hlas země v Evropě posílí.

"Občané si vybrali. Vůli lidu plně respektujeme," reagoval na porážku Tsipras. Dodal, že doufá, že návrat Nové demokracie k moci "nepovede k odvetě… namířené proti významným úspěchům týkajícím se ochrany sociální většiny a pracujících".

Čtyřiačtyřicetiletý Tsipras předčasné volby inicioval, když jeho strana v květnu prohrála evropské a místní volby. Jednapadesátiletý Mitsotakis je bývalý bankéř a člen známé politické dynastie.

Deník The Wall Street Journal před volbami tento týden napsal, že v případě výhry opozice se Řecko stane první evropskou zemí, která se vrátí k tradičním politickým stranám. V roce 2012, uprostřed dluhové krize eurozóny, bylo také Řecko prvním evropským státem, jehož voliči opustili zavedené strany a přešli k politickým formacím brojícím proti establishmentu.

Zlatý úsvit bez mandátu

Trend potvrzuje i neúspěch řeckých neonacistů z hnutí Zlatý úsvit, kteří se stali během ekonomické krize v zemi v minulých letech třetí nejúspěšnější stranou a nyní se do nového zákonodárného sněmu nedostali. Po sečtení hlasů z téměř 95 procent okrsků získal Zlatý úsvit jen 2,95 procenta hlasů, uvedla agentura AP. Pro vstup do parlamentu jsou potřeba tři procenta.

Prohru již připustil i vůdce strany Nikos Michaloliakos. Ve svém projevu nicméně zdůraznil, že to neznamená konec Zlatého úsvitu. V končícím 300členném parlamentu měli neonacisté 18 poslanců. Ve volbách v září 2015 totiž získali 6,99 procenta hlasů.

"Chceme vzkázat našim nepřátelům a takzvaným přátelům: Zlatý úsvit nekončí, smiřte se s tím. Boj za nacionalismus pokračuje. Vracíme se tam, kde jsme byli silní: na ulice a náměstí, v tvrdém boji proti bolševismu a divokému kapitalismu," řekl Michaloliakos svým příznivcům. V projevu rovněž zaútočil jak na odcházejícího premiéra Alexise Tsiprase, tak i nejspíš jeho nástupce Kyriakose Mitsotakise.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Němečtí ekologové žalují BMW a Mercedes kvůli výrobě aut se spalovacími motory

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem. Informovala o tom agentura DPA.

Šéf DUH Jürgen Resch uvedl, že automobilky BMW a Mercedes-Benz svými nynějšími vozy porušují "základní právo na ochranu klimatu". "Budeme soudní cestou prosazovat konec naftových a benzinových osobních automobilů od roku 2030," dodal.

Organizace žaloby podala v pondělí, kdy vypršel termín, do kterého měly automobilky odpovědět na její předžalobní výzvu. Ta požadovala právě ukončení výroby automobilů se spalovacím motorem do roku 2030, což však podniky podle očekávání odmítly.

Automobilka Mercedes-Benz v reakci na žalobu uvedla, že se bude bránit "všemi právními prostředky". Firma plánuje dosáhnout klimatické neutrality svých aut do roku 2039. Konkurent BMW sdělil, že do roku 2030 hodlá snížit emise oxidu uhličitého z provozu, výroby i likvidace svých vozů o 40 procent.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

Fotbalisté Olomouce zdolali Vlašim 2:1 a jsou prvními osmifinalisty MOL Cupu

Fotbalisté Olomouce ve 3. kole MOL Cupu vyhráli ve Vlašimi 2:1 a stali se prvními osmifinalisty tohoto pohárového ročníku. Hanácký favorit se s druholigovým soupeřem trápil, vítězný gól vstřelil Kryštof Daněk až v 79. minutě.

Olomoučtí začali ve Vlašimi dobře a už v šesté minutě je poslal do vedení Zmrzlý. Hráči Sigmy pojistku nepřidali, blízko byl Hála, ale autor šesti gólů v ligové sezoně napálil břevno.

Šance měli i domácí a v 66. minutě srovnal Broukal hlavou po rohu. V závěru duel rozhodl Daněk, který zakončil akci Šípa a Hály.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy