Američtí pohraniční úředníci začali tento měsíc přijímat některé žadatele o azyl poté, co Bidenova administrativa zvrátila politiku zavedenou Donaldem Trumpem. Ta nutila migranty čekat v Mexiku, zatímco se jejich žádost projednává. Většina žádostí byla navíc kvůli pandemii koronaviru pozastavena úplně.
Sandra Zunigaová a její náctiletý syn Elder patří mezi několik prvních lidí, kterým se hranici povedlo překročit. V nechvalně proslulém uprchlickém táboře v Matamatos v Mexiku obdrželi výzvu, že se mají dostavit před imigrační soud, a teď se zabydlují v bytě ve městě Brownsville v americkém Texasu.
"Díky Bohu," říká Zunigaová pro stanici NPR. "Den, kdy jsem přišla, jsem celý proplakala - skončili jsme v tak krásném místě s vlastní ložnicí a koupelnou. V táboře jsme si prošli velkou zkouškou. Někteří lidé dokonce začali pochybovat o Bohu. Ale my jsme to dokázali!"
Počet lidí, kteří se minulý měsíc snažili překročit mexicko-americkou hranici, přesáhl 100 tisíc. Je to asi o 24 tisíc více než v loňském únoru. Migrace přitom každoročně dosahuje vrcholu v květnu a červnu, a situace se tak pravděpodobně ještě zhorší. Podle amerických úřadů bude letos migrace na nejvyšší úrovni za posledních 20 let, píše server El País.
"Biden v předvolební kampani sliboval, že přístup k migrantům bude soucitnější a lidštější. Místo změny Trumpem nastavených pravidel ale teď probíhá spíše krizový management," vysvětluje pro server Aktuálně.cz amerikanista z Ostravské univerzity Petr Kopecký. Úřady totiž na takový nápor nejsou připravené.
Děti bez doprovodu
Největší rozdíl mezi bývalým a současným prezidentem je podle Kopeckého zatím v přístupu k nezletilým dětem bez doprovodu. Ty totiž Bidenova administrativa už neposílá zpět, ale umisťuje je do záchytných středisek. Ani tady ale úřady nápor nezvládají.
"Děti by měly být propuštěné z přeplněných středisek do tří dnů, což se ale často neděje. Navíc je místa nedostatek a podmínky neodpovídají deklarovaným standardům. To je pro Bidena vzhledem k jeho slibům velká nepříjemnost a čelí za to ostré kritice od progresivistů ve vlastní straně," říká Kopecký.
Podle neziskové organizace WOLA, která bojuje za lidská práva v celé Americe a kritizovala Trumpovu imigrační politiku, v březnu přichází do USA průměrně 400 dětí denně, což se blíží historickému rekordu. Téměř polovina dětí pochází z Guatemaly, další přichází hlavně z Hondurasu, Mexika nebo Salvadoru.
Někteří rodiče po změně americké legislativy posílají děti přes hranice samotné, protože vědí, že je vpustí, zatímco celé rodiny často odmítají, informuje stanice CNN. Podle Kopeckého také velká část dětí žila na mexické straně v uprchlických táborech, kde skončily poté, co se pokusily hranici překročit poprvé. Teď své štěstí zkoušejí znovu.
"Zpráva o tom, že děti už nejsou posílány zpátky do Mexika jako za Trumpa, se roznesla. A rodiče jsou někdy tak zoufalí, že dítě vědomě na tuto nebezpečnou cestu vyšlou a doufají, že tak může dosáhnout cíle - života v USA," dodává. Kromě toho se však imigrační politika za nového prezidenta příliš nezměnila.
Pandemie a hurikány
Biden odmítá kritiku, že právě kvůli němu teď do Spojených států přichází rekordní počet migrantů. V rozhovoru pro stanici ABC News dokonce otevřeně migranty vyzval, ať hranici nepřekračují. "Nechoďte sem. Neopouštějte svá města nebo své komunity," řekl prezident. Zdůraznil také, že počet migrantů roste dlouhodobě.
Před rostoucí migrací ostatně ještě před prezidentskými volbami varovala právě WOLA. Organizace připomíná, že k migraci lidi nutí hlavně situace v jejich rodných zemích a že její krátkodobé potlačení neřeší dlouhodobé problémy. Latinská Amerika se potýká s velkou chudobou, korupcí a nárůstem násilí. Situaci v mnoha zemích ještě zhoršila pandemie covidu-19.
Loni na podzim se navíc regionem prohnaly ničivé hurikány, které připravily statisíce lidí o majetek a úrodu.
Amerikanista ale připouští, že také změna prezidenta USA má na situaci vliv. I přes jeho poslední prohlášení si totiž zprávy o něm žijí vlastním životem. "Přiživují je i četné gangy převážně mexických převaděčů, které ze situace profitují - třeba za převezení přes hraniční řeku Rio Grande si účtují 600 dolarů (přes 13 tisíc korun, pozn. red.)," dodává Kopecký.
Pomoc ve Střední Americe
Biden se proto chce zaměřit hlavně na důvody, kvůli kterým lidé usilují o život na severu. Ve středu pověřil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se osobně situací zabývala. Má za úkol vybudovat strategické partnerství právě se zeměmi, odkud přichází nejvíce migrantů: s Mexikem, Guatemalou, Salvadorem a Hondurasem.
Americká vláda chce do oblasti investovat čtyři miliardy dolarů, což je bezmála 89 miliard korun. "O Bidenově zájmu o region svědčí i to, že jako viceprezident navštívil jen Guatemalu víckrát než Trump všechny země Latinské Ameriky," připomíná Kopecký.
Zatím ale problémy nemizí a lidé stále přijíždějí k hranicím. Třeba Dilicia Majiaová utekla z rodného Hondurasu se svou dospívající dcerou. Více než rok čekaly v Monterrey v Mexiku, ale před pár týdny se autobusem přesunuly přímo do hraničního města Raynosa a doufají, že se jim povede dostat se do Texasu. "Musíme věřit v Boha," říká matka pro NPR. "Víme, že Joe Biden je dobrý člověk a vytvořil dobrou vládu."
