Rekordní vlna migrantů míří k americkým hranicím. Zůstaňte doma, prosí Biden

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
26. 3. 2021 20:25
Do Spojených států se přes jižní hranici s Mexikem snaží dostat rekordní počet migrantů z Latinské Ameriky. Vzrostl zejména počet nezletilých dětí bez doprovodu. Američtí republikáni mluví o krizi a viní z ní nového prezidenta Joea Bidena, který chce změnit tvrdou imigrační politiku svého předchůdce. Experti ale před současnou situací varovali o mnoho měsíců dřív.
Migranti čekají na hranici mezi Mexikem a USA.
Migranti čekají na hranici mezi Mexikem a USA. | Foto: Reuters

Američtí pohraniční úředníci začali tento měsíc přijímat některé žadatele o azyl poté, co Bidenova administrativa zvrátila politiku zavedenou Donaldem Trumpem. Ta nutila migranty čekat v Mexiku, zatímco se jejich žádost projednává. Většina žádostí byla navíc kvůli pandemii koronaviru pozastavena úplně.

Sandra Zunigaová a její náctiletý syn Elder patří mezi několik prvních lidí, kterým se hranici povedlo překročit. V nechvalně proslulém uprchlickém táboře v Matamatos v Mexiku obdrželi výzvu, že se mají dostavit před imigrační soud, a teď se zabydlují v bytě ve městě Brownsville v americkém Texasu.

"Díky Bohu," říká Zunigaová pro stanici NPR. "Den, kdy jsem přišla, jsem celý proplakala - skončili jsme v tak krásném místě s vlastní ložnicí a koupelnou. V táboře jsme si prošli velkou zkouškou. Někteří lidé dokonce začali pochybovat o Bohu. Ale my jsme to dokázali!"

Počet lidí, kteří se minulý měsíc snažili překročit mexicko-americkou hranici, přesáhl 100 tisíc. Je to asi o 24 tisíc více než v loňském únoru. Migrace přitom každoročně dosahuje vrcholu v květnu a červnu, a situace se tak pravděpodobně ještě zhorší. Podle amerických úřadů bude letos migrace na nejvyšší úrovni za posledních 20 let, píše server El País

"Biden v předvolební kampani sliboval, že přístup k migrantům bude soucitnější a lidštější. Místo změny Trumpem nastavených pravidel ale teď probíhá spíše krizový management," vysvětluje pro server Aktuálně.cz amerikanista z Ostravské univerzity Petr Kopecký. Úřady totiž na takový nápor nejsou připravené.

Děti bez doprovodu

Největší rozdíl mezi bývalým a současným prezidentem je podle Kopeckého zatím v přístupu k nezletilým dětem bez doprovodu. Ty totiž Bidenova administrativa už neposílá zpět, ale umisťuje je do záchytných středisek. Ani tady ale úřady nápor nezvládají.

"Děti by měly být propuštěné z přeplněných středisek do tří dnů, což se ale často neděje. Navíc je místa nedostatek a podmínky neodpovídají deklarovaným standardům. To je pro Bidena vzhledem k jeho slibům velká nepříjemnost a čelí za to ostré kritice od progresivistů ve vlastní straně," říká Kopecký.

Podle neziskové organizace WOLA, která bojuje za lidská práva v celé Americe a kritizovala Trumpovu imigrační politiku, v březnu přichází do USA průměrně 400 dětí denně, což se blíží historickému rekordu. Téměř polovina dětí pochází z Guatemaly, další přichází hlavně z Hondurasu, Mexika nebo Salvadoru.

Někteří rodiče po změně americké legislativy posílají děti přes hranice samotné, protože vědí, že je vpustí, zatímco celé rodiny často odmítají, informuje stanice CNN. Podle Kopeckého také velká část dětí žila na mexické straně v uprchlických táborech, kde skončily poté, co se pokusily hranici překročit poprvé. Teď své štěstí zkoušejí znovu.

"Zpráva o tom, že děti už nejsou posílány zpátky do Mexika jako za Trumpa, se roznesla. A rodiče jsou někdy tak zoufalí, že dítě vědomě na tuto nebezpečnou cestu vyšlou a doufají, že tak může dosáhnout cíle - života v USA," dodává. Kromě toho se však imigrační politika za nového prezidenta příliš nezměnila.

Pandemie a hurikány

Biden odmítá kritiku, že právě kvůli němu teď do Spojených států přichází rekordní počet migrantů. V rozhovoru pro stanici ABC News dokonce otevřeně migranty vyzval, ať hranici nepřekračují. "Nechoďte sem. Neopouštějte svá města nebo své komunity," řekl prezident. Zdůraznil také, že počet migrantů roste dlouhodobě.

Před rostoucí migrací ostatně ještě před prezidentskými volbami varovala právě WOLA. Organizace připomíná, že k migraci lidi nutí hlavně situace v jejich rodných zemích a že její krátkodobé potlačení neřeší dlouhodobé problémy. Latinská Amerika se potýká s velkou chudobou, korupcí a nárůstem násilí. Situaci v mnoha zemích ještě zhoršila pandemie covidu-19.

Loni na podzim se navíc regionem prohnaly ničivé hurikány, které připravily statisíce lidí o majetek a úrodu.

Amerikanista ale připouští, že také změna prezidenta USA má na situaci vliv. I přes jeho poslední prohlášení si totiž zprávy o něm žijí vlastním životem. "Přiživují je i četné gangy převážně mexických převaděčů, které ze situace profitují - třeba za převezení přes hraniční řeku Rio Grande si účtují 600 dolarů (přes 13 tisíc korun, pozn. red.)," dodává Kopecký.

Pomoc ve Střední Americe

Biden se proto chce zaměřit hlavně na důvody, kvůli kterým lidé usilují o život na severu. Ve středu pověřil viceprezidentku Kamalu Harrisovou, aby se osobně situací zabývala. Má za úkol vybudovat strategické partnerství právě se zeměmi, odkud přichází nejvíce migrantů: s Mexikem, Guatemalou, Salvadorem a Hondurasem.

Americká vláda chce do oblasti investovat čtyři miliardy dolarů, což je bezmála 89 miliard korun. "O Bidenově zájmu o region svědčí i to, že jako viceprezident navštívil jen Guatemalu víckrát než Trump všechny země Latinské Ameriky," připomíná Kopecký.

Zatím ale problémy nemizí a lidé stále přijíždějí k hranicím. Třeba Dilicia Majiaová utekla z rodného Hondurasu se svou dospívající dcerou. Více než rok čekaly v Monterrey v Mexiku, ale před pár týdny se autobusem přesunuly přímo do hraničního města Raynosa a doufají, že se jim povede dostat se do Texasu. "Musíme věřit v Boha," říká matka pro NPR. "Víme, že Joe Biden je dobrý člověk a vytvořil dobrou vládu."

Video: U hranic s USA začíná být těsno

U hranic s USA začíná být těsno. Dočasná ubytovací zařízení jsou přeplněná, další migranti přijíždí. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy