Vše začalo výbuchem. Breivik vraždil z nenávisti k "marxistům", sám se udal policii

Oslo šokovala exploze, ale to nejhorší teprve přišlo. Breivik zavraždil 77 lidí
Většina úředníků měla dovolenou, přesto výbuch zabil šest žen a dva muže a zranil okolo 200 lidí.
Po čtvrt na šest odpoledne Breivik stále v převlečení za policistu vystoupil z lodi na ostrově. V kufříku měl celý arzenál zbraní. Jeho prvními oběťmi se stal člen ochranky a organizátorka tábora.
Pietní místo u ostrova Utöya.
Breivik do soudní síně přišel se zdvihnutou zaťatou pěstí a následně chladně popisoval, jak zabil 77 lidí. Při odvolacím řízení v roce 2016 dokonce v soudní síni hajloval.
Foto: Reuters
Dominika Perlínová Dominika Perlínová
22. 7. 2021 6:44
Nejhorší násilí, jaké Norsko zažilo od dob druhé světové války. Terorista Anders Behring Breivik přesně před 10 lety během pár hodin zabil 77 lidí, z toho naprostou většinu tvořily dospívající děti. Jeho nejmladší oběti bylo 14 let. Ultrapravicový extremista se zaměřil na příznivce tehdy vládnoucí sociálnědemokratické strany, protože podle něj podporovala islamizaci Evropy a multikulturalismus.

Oslo bylo 22. července 2011 klidnější než obvykle. V deštivý pátek uprostřed letních prázdnin bylo hlavní město tiché a skoro vylidněné. Pár minut po čtvrt na čtyři odpoledne zaparkovala ve vládní čtvrti před sídlem premiéra bílá dodávka, ze které vystoupil muž oblečený do policejní uniformy. Přesedl do jiného vozu a odjel pryč.

O devět minut později auto, ve kterém byla ukrytá 950kilová bomba, vybuchlo. Exploze poničila řadu okolních vládních budov i sídlo nejprodávanějších norských novin VG.

Většina úředníků měla dovolenou, přesto výbuch zabil šest žen a dva muže. "Celá budova se třásla. Byla jsem uprostřed tohoto strašného chaosu," popsala fotografka a fotoeditorka listu VG. "Prostě jsem se jen strašně, strašně bála."

Oslo bylo v šoku. Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Anders Behring Breivik přestrojený za policistu odjel 40 kilometrů severozápadním směrem k ostrovu Utöya na jezeře Tyrifjorden. Jako každoročně se tam konal letní tábor pořádaný mládežnickou organizací sociálnědemokratické Strany práce.

Jedna oběť každou minutu

Po čtvrt na šest odpoledne Breivik stále v převlečení za policistu vystoupil z lodi na ostrově. V kufříku měl celý arzenál zbraní. Jeho prvními oběťmi se stal člen ochranky a organizátorka tábora.

Následující více než hodinu terorista po celém ostrově sledoval a postupně zabíjel dospívající děti. Podle pozdějších odhadů zastřelil každou minutu jednoho člověka. Než se Breivik vzdal policii, zavraždil na ostrově 69 lidí.

Oběti Anderse Breivika.
Oběti Anderse Breivika. | Foto: Reuters

"Dnes zemřete, marxisti," křičel podle svědků, zatímco metodicky postupoval a střílel do dětí, které se schovávaly nebo i předstíraly, že jsou mrtvé. Dvakrát přitom sám zavolal policii, aby se vzdal. Ta byla ale po útoku v Oslu zmatená a jednotlivé složky spolu nekomunikovaly.

V jeden okamžik dokonce silně ozbrojená skupina policistů nasedla do člunu a směřovala ostrov. Jejich loď ale byla přetížená a musela se vrátit, Brevik tak získal víc času.

Útok na ostrově přežilo asi 500 dětí. Mnozí se zachránili skokem do vody a plavaly pryč od ostrova, kde je vylovily okolo plující výletní lodě. Na táboře byla i Astrid Edie Hoemová, která se schovala za skálu nedaleko jezera. Tehdy jí bylo 16 let.

Jako ostatní se bála, že zemře, a poslala své matce textovou zprávu: "Miluju tě víc než cokoliv na světě. Nevolej mi. Jsi nejlepší rodič na světě." Astrid neštěstí přežila, ale jak popsala pro agenturu AFP, další dva týdny nevěděla, na který pohřeb svých kamarádů jít.

Soudní proces

Ihned po útoku média začala spekulovat, že se jednalo o islámský terorismus. Norskou společnost šokovalo, když se dozvěděla, že útok provedl "jeden z nich", jak o tehdy 32letém Brevikovi novináři psali.

"Nebyli jsme na to ani trochu připraveni," přiznala politička Strany práce a bývalá šéfka její mládežnické organizace Anniken Huitfeldtová. "Neuměli jsme si představit, že by se něco tak hrozného stalo v naší mírumilovné malé zemi."

Soudní proces s Breivikem začal v dubnu 2012. Řešilo se mimo jiné i to, jestli byl vůbec příčetný. Nejprve mu odborníci diagnostikovali paranoidní schizofrenii, další vyšetření ale došlo k závěru, že trpí narcisistickou poruchou osobnosti.

Breivik u soudu.
Breivik u soudu. | Foto: Reuters

Terorista do soudní síně přišel se zdvihnutou zaťatou pěstí a chladně popisoval, jak zabil 77 lidí. Podle jeho vlastních slov chtěl původně zavraždit bývalou premiérku Gro Harlema Brundtlandovou, která Utöyu opustila jen krátce předtím, než na ostrov Breivik dorazil. Při odvolacím řízení v roce 2016 dokonce v soudní síni hajloval.

Asi hodinu před výbuchem bomby v Oslu na více než tisíc e-mailových adres, mimo jiné norským novinářům a politikům, rozeslal svůj manifest s názvem 2083 - Evropská deklarace nezávislosti. Adresátem bylo i deset lidí z Česka. K dokumentu se později odkazovali i další extrémně pravicoví teroristé, včetně útočníka, který v roce 2019 vraždil v mešitě na Novém Zélandu.

Breivik byl nakonec odsouzen k nejvyššímu trestu 21 let vězení, který může být následně prodloužen. Odpykává si ho v přísně střežené třípokojové cele s přístupem k posilovně, televizi nebo počítačovým hrám. Je ale v podstatě izolován od ostatních vězňů.

Politické důsledky

Den útoku je dodnes v Norsku znám pod označením 22. juli. Protože na tábor přijely děti z celé země, podle některých zdrojů zná každý čtvrtý Nor někoho, kdo vraždění přežil nebo se stal jeho obětí. Přesto se ale ani deset let od tragédie země s teroristickým útokem úplně nevypořádala.

"Cílem útoku bylo dát lidem symbol. Norská strana práce zradila svou zemi a svůj lid. Za to tehdy zaplatili," prohlásil Breivik u soudu. Útočník cílil na konkrétní politickou stranu kvůli nenávisti. Věřil, že podporuje multikulturalismus a pomáhá muslimům "převzít moc" v Norsku a západní Evropě.

Anders Breivik byl až do roku 2006 členem v té době opoziční protiimigrační pravicové strany Progres. Tehdy se ale politici shodli, že by nebylo spravedlivé stranu z útoku obviňovat nebo ji s ním jakkoliv spojovat.

"Diskutovali jsme o tom, nakolik jsou naše záchranné složky připravené. Diskutovali jsme o památce. Diskutovali jsme o Breivikovu duševním stavu. Ale nikdy jsme se nebavili o ideologii, která za tím stála," tvrdí Astrid Edie Hoemová, která dnes vede mládežnickou organizaci Strany práce.

Novinářka Asne Seierstadová, která o útoku napsala knihu, si myslí, že kdyby za terorismem skutečně stál islámský fanatismus, jak se zpočátku předpokládalo, lidé i politici by reagovali úplně jinak.

"Faktem je, že to byl jeden z nás. Co potom uděláte s vinou? Samozřejmě, že leží na něm. Ale možná i trochu na nás? Je něco, co jsme udělali, co ho inspirovalo?" prohlásila.

Kdo je Anders Behring Breivik?

  • Narodil se 13. února 1979 v Oslu.
  • Jeho matka ho v dětství psychicky týrala a bila.
  • V 16 letech byl zatčen za sprejování graffiti.
  • Ve svých 20 let se stal členem protiimigrační pravicové strany Progres a v roce 2002 i vedl její mládežnickou organizaci v Oslu. O čtyři roky později ze strany odešel.
  • V roce 2005 se přidal do zbrojařského klubu, do armády se dříve hlásil neúspěšně.
  • Založil společnost, které zbankrotovala, v roce 2009 neměl žádný příjem.
  • Nyní se označuje za fašistu a nacistu, který podporuje etnický nacionalismus.
 

Právě se děje

Další zprávy