Atény - Řečtí zákonodárci dnes chválili balík úsporných opatření, který má být prvním krokem na cestě země z obrovského zadlužení.
Před budovou parlamentu se během zasedání poslanců začali shromažďovat demonstranti, které svolaly hlavní řecké odborové organizace na protest proti přijatým opatřením.
Na náměstí Ústavy u budovy parlamentu demonstrovalo podle policie asi 12 000 lidí. Situace však podle agenturních zpráv zůstala klidná. Další protestní akce proběhly ještě na dvou místech v Aténách.
Socialistická vláda premiéra Jorgose Papandrea má v parlamentu většinu, takže se schválení čekalo. Opoziční pravicová strana Nová demokracie hlasovala proti, stejně tak jako poslanci krajní levice. Přesto pravice předem avizovala, že rozhodnutí nebude zpochybňovat.
"Prosadíme to, i kdybychom měli dál jít sami, bez pomoci ostatních stran," řekl dnes v debatě Papandreu. Těsně před hlasováním pak přidal: "Buď to odhlasujeme, nebo zbankrotujeme."
"Politická cena za prosazení reforem je značná. Ale je to jediné řešení pro řeckou ekonomiku. Musíme snížit veřejné výdaje," dodal.
Státní zaměstnanci se musejí smířit s odebráním 13. a 14. platů i se zmražením mezd na tři roky. Snižují se důchody, naopak ceny zboží a služeb se v důsledku změn daní z přidané hodnoty zvýší.
Úspory mají snížit schodek veřejných financí. Loni řecký rozpočtový deficit dosáhl šokujících 13,6 procenta HDP.
Eurozóna a Mezinárodní měnový fond se zavázaly, že Řecku půjčí 110 miliard dolarů. Někteří politici a ekonomové se ale domnívají, že konečná částka bude ještě vyšší. Možná až 150 miliard eur.
Řecko miliardy eur potřebuje na refinancování splatných dluhů. V opačném případě by se posunulo těsně k propasti bankrotu.
Experti očekávají, že úsporná opatření budou pro nemálo Řeků skutečně bolestná. Musejí počítat s nižšími plány, pozdějším odchodem do důchodu, někteří se ztrátou zaměstnání.
Podle Evropské komise se letos řecká ekonomika propadne o tři procenta.
Včerejší den byl v Řecku ve znamení masových protestů. Při požáru banky v Aténách uhořeli tři její zaměstnanci, mezi nimi i těhotná žena.
Na dnešek odbory svolaly protestní demonstrace znovu.
Řecký deník Katmerini, který sympatizuje spíše s pravicí, označil současnou situaci za nejhorší krizi Řecka od konce druhé světové války. Levicový list Elefterotypia předpovídá, že protesty budou ještě gradovat a krize bohužel není zdaleka u konce.
Vývoj v Řecku ovlivňuje bezprostředně další evropské země. Při dnešní ostře sledované aukci španělských dluhopisů si investoři vyžádali největší rizikovou přirážku od počátku existence eura. Španělsko kvůli tomu udalo oproti plánu jen část pětiletých dluhopisů.
Také Polsko muselo reagovat na vývoj v Řecku. Viceguvernér tamní centrální banky Witold Koziński uvedl, že Polsko ještě víc odsune plány na zavedení eura.
Varšava už dříve konkrétní termín zrušila kvůli globální krizi. Koziński nechtěl upřesnit, kdy se Polsko může k eurozóně připojit, nakonec prý do ní ale vstoupí.
