Zákaz vstupu na balkon, který platí několik desítek let, není podle Sommerové správným řešením. "V prvním kroku bychom na něj mohli pustit s průvodcem ty zájemce, kteří se přihlásí," uvedla.
Podle ní je pohled z balkonu mladšího křídla Hofburgu ideální k tomu, aby se lidé zamysleli nad demokracií jako protiváhou diktatury. Z terasy jsou totiž vidět sídla prakticky všech hlavních demokratických institucí moderního Rakouska: budova parlamentu, úřad vlády i prezidentský palác.
Z terasy Hofburgu, která má zhruba 200 metrů čtverečních a nejčastěji se o ní hovoří jako o balkonu, 15. března 1938 oznámil Adolf Hitler takzvaný anšlus Rakouska, tedy vtělení do té doby nezávislé alpské republiky do Německé říše. Oznámení na náměstí Hrdinů (Heldenplatz) pod balkonem přivítalo s jásotem dvě stě tisíc Rakušanů.
Rakousko se po druhé světové válce dlouho stylizovalo do role "první oběti" nacistického Německa. Až v 90. letech minulého století politická reprezentace výslovně přiznala spoluvinu Rakouska na nacistických zvěrstvech, připomněla agentura DPA.
Z balkonu, který je veřejnosti nepřístupný od roku 1945, hovořil v roce 1992 nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel, který přežil holokaust. "Balkon není ničím. Je to jen symbol, nic víc," řekl tehdy.
Podle Sommerové by zpřístupnění tabuizovaného balkonu a jeho začlenění do muzea moderních rakouských dějin bylo symbolické. "I 76 let po konci nacistické hrůzovlády se o domech kontaminovaných nacistickou minulostí debatuje," řekla. Velké diskuze se v posledních letech vedly například o budoucnosti Hitlerova rodného domu v hornorakouském městečku Braunau am Inn. Uvažovalo se o jeho demolici, nakonec ale budova po rekonstrukci bude sloužit jako policejní stanice.
Muzeum moderních rakouských dějin (HdGÖ), které Sommerová vede, se věnuje historii alpské republiky po roce 1918. Vzniklo teprve před dvěma lety, o jeho nutnosti se ale debatovalo dvacet let. V roce 2019, zatím jediném, kdy jeho návštěvnost neovlivnila pandemie covidu-19, do muzea zavítalo přes 100 tisíc lidí.