Řecký soud zprostil 24 lidí obžaloby z napomáhání ilegální migraci

Proces kritizovaly lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) či Amnesty International, podle kterých obžalovaní pouze pomáhali lidem v nouzi.

V procesu, který začal loni 4. prosince, byli stíháni Řekové i několik cizinců, včetně nyní třicetileté bývalé syrské plavkyně Sáry Márdíníové, která už několik let žije v Německu, kde dostala azyl. Márdíníová a její sestra Jusra, rovněž plavkyně, utekly před občanskou válkou ve své vlasti a v roce 2015 se proslavily tím, že táhly k ostrovu Lesbos člun s uprchlíky, jemuž selhal motor. Zachránily tak dvě desítky běženců.

Související

Řecko přitvrzuje. Nelegální migranti budou deportováni, nebo půjdou do vězení

Jusra v roce 2016 soutěžila na olympijských hrách v Riu de Janeiro a později se stala velvyslankyní dobré vůle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Příběh sester Mardíníových se dostal na titulní stránky novin po celém světě a stal se i inspirací pro film Netflixu Plavkyně (2022).

Mezi obžalovanými byl i německo-irský občan Sean Binder. "Většinu času jsem trávil tím, že jsem sledoval tureckou pevninu vzdálenou několik mil, kde pašeráci naháněli lidi do lodí a posílali je na noře," řekl Binder stanici Euronews ke svému dřívějšímu působení na Lesbu. "Dávali jsme pozor, zda neuslyšíme křik či nezachytíme tísňové volání. Pravidelně jsem komunikoval s pobřežní stráží a informoval úřady v přístavu, když jsme vyrazili na moře," dodal.

Skupina obžalovaných spolupracovala s řeckou nevládní organizací Mezinárodní středisko pro nouzovou pomoc (ERCI), která působila na ostrově Lesbos do roku 2018. V tom roce místní úřady některé její spolupracovníky zatkly. Tři měsíce strávila tehdy ve vazbě i Márdíníová či Binder.

V lednu 2023 řecký soud zastavil trestní stíhání pro obvinění ze špionáže, jemuž tito lidé čelili proto, že podle prokuratury odposlouchávali vysílání řecké pobřežní stráže a používali falešnou armádní poznávací značku na autě, aby se dostali do uzavřených oblastí na Lesbu.

Řecké ostrovy v Egejském moři zažívaly velkou migrační vlnu v letech 2015 a 2016, kdy z Turecka do EU utíkali zejména Syřané před válkou ve své zemi. V roce 2015 dorazilo na řecké ostrovy podle UNHCR na 857.000 běženců a rok nato asi 173.450 migrantů. Migrační vlnu výrazně zmírnilo Turecko díky dohodě s EU, která za to Ankaře poslala několik miliard eur. Předloni se přes moře do Turecka dostalo asi 54.400 migrantů a loni 41.720.